Už se těším,
až tě znovu uvidím,
vždyť odpočítávám už i hodiny.
Nemám odvahu ti to ale povědět,
jak jinak by ses to mohl ale dovědět?

Doufám, že se na mě usměješ
a třeba se i zasměješ.
Přeji si, aby naše konverzace byly delší
a byli bychom si bližší.

Nemám ale odvahu se ti přiznat
a svojí slabost ti doznat.
Chtěla bych, abys to cítil stejně,
ale do hlavy ti nevidím,
takže marně.

Mám tě pořád v hlavě,
stále a stále dokola,
až se mi z toho zamotala hlava.

Před očima vidím ten tvůj úsměv
a usmívám se ti nazpátek.
Mám spoustu otázek,
ale žádnou tvojí odpověď.

- Psychy(: