(Pokud jste nečetli minulou kapitolu, tak se mrkněte☺)

Jak se blížila hodina setkání řádu, Harry byl víc a víc nervóznější. Věděl, že tam patří i Snape a zrovna dvakrát netoužil po tom ho potkat. Co si o něm pomyslí? Choval se jako idiot. To mu nikdo nevymluví.

,,Harry, ty se vůbec nesoustředíš! Už třikrát jsem tě málem trefila Camrálem do hlavy!" zamračila se Ginny, když odpoledne hráli famfrpál. Ona, Harry a Ron byli proti dvojčatům a Hermioně.

,,Promiň," zamumlal Harry a protřel si jizvu. V posledních dvou dnech ho pokaždé pár minut bolela a pak se to uklidnilo. Bál se toho. Bál se spojení s Voldemortem. Nechtěl, aby mu zase naletěl a někoho tím připravil o život.

,,Nech ho, prosím tě," odsekl Ron a pátravě se na svého nejlepšího kamaráda zadíval. ,,Však to ani není opravdový Camrál. Harry, bolí tě jizva?"

Ginny něco zasyčela směrem k Ronovi a snesla se k zemi. ,,Fajn!"

,,Takže pro dnešek končíme?" zeptala se úlevně Hermiona a na zemi sesedla z koštěte. Famfrpál byla snad jediná věc, která jí nešla.

,,Jsem v pohodě," řekl Harry Ronovi a i čtveřice chlapců se snesla na zem. ,,Promiň, Ginny."

,,Dík, Harry," mrkl na tmavovláska Fred a s chechtajícím se Georgem uklízeli košťata. Harry se zlehka pousmál a šel se posadit na trávu daleko od svých přátel.

Utrhl jedno stéblo a zamyšleně si ho omotával kolem prstu, dokud se nepřetrhlo. Co se to s ním děje? Tak moc se toho spojení bojí, že si ani famfrpál nemůže zahrát? S obavami se zadíval na rezavou branku a pak s povzdechem položil bradu na kolena.

Na chvíli zavřel oči a pokusil se sám od sebe navázat spojení s Voldemortovou myslí. Třeba ještě před schůzí zjistí něco důležitého a alespoň k něčemu tu bude. Za nějaký ten týden končily prázdniny a on se zase vrátí do školy, kde bude v bezpečí, zatímco ostatní budou nasazovat své životy.

Po několika neúspěšných pokusech zatřepal hlavou a promnul si spánky. Bylo to vyčerpávající, ačkoliv se mu do jeho mysli nepovedlo dostat. Voldemort byl v nitrobraně moc dobrý, na rozdíl od něj. A teď, když si je jejich spojení vědom, těžko si nechá otevřenou mysl. Pokud nebude chtít Harryho nalákat do pasti.

Jak byl tak zabrán do svých úvah, ani nepostřehl, že se do Doupěte začali přemisťovat členové řádu. I ten, koho chtěl a zároveň nechtěl potkat. Přál si mu to vysvětlit, ale měl pocit, že by ze sebe udělal ještě většího idiota.

Harry si svého profesora nevšiml, ale Snape jeho ano. Na pár vteřin se na něj zadíval s nic neříkajícím výrazem, ačkoliv se uvnitř něj ukrývala čirá zvědavost.

,,Severusi, moc rád tě vidím," usmál se na něj Arthur, když vešel do domu a posadil se k jídelnímu stolu. Molly se zamračila a raději zmizela vedle v kuchyni. ,,Omluv ji, prosím."

Snape povytáhl obočí, ale neřekl nic. Netrpělivě vyčkával na příchod zbylých členů a přál si, aby schůze co nejdříve skončila. Taky nechtěl vidět Weasleyovic děti, které by mu zkazily zbytek prázdnin. A je tu i ta šprtka Grangerová. Jako by nestačilo, že viděl Pottera-

,,Á, Severusi, tak už jste tady. Myslel jsem, že na nás počkáte," ozval se Brumbál a posadil se do čela stolu. Vedle něj se posadila McGonagallová a okamžitě se s ním pustila do debaty o Harrym. Snape protočil očima. Přesně proto s nimi nešel. Určitě by schůzi zrušili a místo toho šli na skleničku ke Třem košťatům a probírali by toho úžasného nebelvíra - ne, tohle nebyl Snapeův ideální podvečer.

Přišel ještě Lupin, Tonksová a Moody, pak taky Kingsley, zlodějíček Mundungus Fletcher, Hestie Jonesová a Dedalus Kopál. Shora také přišli Bill a Fleur a nově i dvojčata a ještě několik dalších lidí. Nakonec se posadila Molly a schůze mohla začít.

Severus po většinu schůze mlčel a skoro neposlouchal, když byl vyzván, aby řádu přednesl informace od Voldemorta, stručně přeříkal to, co už sdělil Brumbálovi. Schůze se teď přes prázdniny skoro nekonaly, což bylo divné, a Severus své obavy řekl nahlas.

,,Řekl bych, že Pán zla má v plánu nějaký další útok, o němž mi ale žádné informace neříkal. Po tom červnovém fiasku na ministerstvu se sice divím, že by teď v brzké době měl něco v plánu, ale pravděpodobně si útok pořádně promyslí a po nějakém čase, kdy přestaneme být ostražití, ho uskuteční."

,,Dobrá úvaha, Severusi," pokýval hlavou Brumbál, ,,Voldemort je nepředvídatelný."

,,Přesně," zavrčel Moody a jeho skleněné oko se dívalo po všech členech řádu, ,,musíme být ustavičně na pozoru!" Dvojčata se na sebe uculila.

,,To je pravda, Alastore. Pro jistotu necháme dvojice na určených úsecích. Takže Remusi, Nymfadoro, vy dva-" a dál už zase neposlouchal, protože se ho to netýkalo. Jeho úkolem bylo učit v Bradavicích, donášet Brumbálovi informace od Voldemorta a... a dělat chůvu Potterovi.

O deset minut později, kdy si všichni naplánovali hlídky a střídání, byla k Severusově úlevě schůze ukončena. Co nejrychleji odešel od Brumbála a McGonagallové a vyhnul se tak i dvojčatům Weasleyovým, která se ho chtěla zeptat na sídla smrtijedů, kde by se mohli vyřádit se svými hloupými výmysly.

Minul Rona, kterého zpražil nenávistným pohledem, a doufal, že nenarazí na Pottera. Jeho přání nebylo vyslyšeno, když se, jakmile vyšel ven, ozvalo hlasité: ,,Pane profesore!"

,,Brumbál je ještě vevnitř, Pottere," zavrčel a  snažil se zakrýt mrzutý tón. Odmítl se na něj podívat a chtěl pokračovat v cestě dál, když ho chlapec nervózně chytl za předloktí.

,,Jenže já chci mluvit s vámi," odvětil tiše Harry a Snapeovi bylo jasné, že stydlivě klopí oči dolů. Zavřel oči a zhluboka se nadechl. Pak je otevřel a netrpělivě se na něj podíval. Co jiného mu taky zbývalo.

,,Co tak strašně důležitého mi potřebujete sdělit?"

,,Nevím, co jsem vám udělal, ale omlouvám se, dobře? A ohledně toho mého snu... vypadalo to tak živě. To já..." chtěl říct, že to on byl Voldemort, ale rychle se zarazil. Zatřepal hlavou a sklopil ji. ,,Bál jsem se o vás," přiznal šeptem a Snapea tím zarazil. Nikdy by si nepomyslel, že by se o něj ten kluk mohl bát. Trochu se mu uvolnil výraz v obličeji a odolal pokušení Harryho nějak uklidnit.

,,Dobrá. Děkuji," odpověděl mu a nadechl se. ,,Uvidíme se prvního září." Neviděl, že se chlapec malinko pousmál.

,,Pane?" řekl ještě nejistě Harry. ,,Myslel jsem to vážně."

,,Já vím," zamumlal Severus a s bušícím srdcem a Harryho pohledem v zádech odešel z Weasleyovic pozemku a za jeho hranicemi se přemístil.

•••

V pátek v noci jsem tenhle příběh dopsala, takže teď budu moct v klidu vydávat😀
Snad se vám kapitola líbila💖
-Milka❣