Selhal mi hlas uprostřed řeči,
selhal můj úsměv v podivné křeči.
Zbyly jen omyly a prázdné fráze,
zůstalo ticho na lítém mraze.
chladný mráz
vnitřní hráz
a za ní je hluboké jezero
a všechno kamsi zmizelo.
Utichly hlasy a okolní zvuky,
slily se do vzdálené šumící řeky.
Tak pluji pryč do vzduchoprázdna
a za mnou zůstává jen vodní brázda.