Jakmile Maleval zradila svého otce poté, co zjistila, že jí zradil, nezmizela z Milkovi dimenze jen ona. Zmizela i temná kouzelná kniha, jejíž moc chtěl Milka využít. Dokonce zmizela i obří ohnivá zeď kolem temné věže, která existovala díky Maleval.
Když si tohoto všimla Li Ming, nejprve si nebyla jistá a chtěla být obezřetná. Nevěděla, zda to není další past a stejně tak byli i ostatní nejistí. Naštěstí jim ještě chyběl kousek cesty, takže měli čas nad vším přemýšlet ještě než se do věže dostali.
A když se dostali tam, kde byla předtím obří ohnivá stěna, zjistili, že veškerá Malevalina magie vážně zmizela a vstup je tedy bezpečný. Ještě na ně sice ze střechy věže spadla atomová bomba, ale Andrew pohotově použil svou druhou šišku, situaci zachránil a zničil poslední venkovní past. "Dobrá, tohle bylo vážně slušné. Možná že nejsi až tak k zahození..." zamumlala Irina s úsměvem a pak již všichni tři v čele s prezidentkou vešli do věže, kde chtěli nejprve najít Moldyho a ostatní a pak... pak najít a konečně zničit Milku.

***

"Posor!" Zakřičel pan Khá na Dorada, na kterého ze zdi vylétlo několik otrávených šípů. Dorado byl naštěstí rychlý a tak se šesti snadno vyhnul a poslední odrazil svým zápěstním světelným mečem. "Díky, Khá. Máš to u mě."
"A hlavně u mě..." zašeptal velice tiše Moldy, takže ho ani jeden ze společníků neslyšel. "Kolikátá to byla past? Sedmá?" Optal se pak už víc nahlas a Khá přikývl. Za těch pár minut co tu byli, narazili na veliké množství pastí a i přesto, že zatím všemi bez problémů prošli, se jim toto vůbec nelíbilo. Alespoň, že Moldy popadl a zapálil jednu pochodeň, takže teď už aspoň trochu lépe viděli na cestu.

Procházeli dále složitým komplexem chodeb a narazili na několik dalších pastí, až se nakonec dostali nějakým způsobem stejnými dveřmi, kterými odešli pronásledovat Maleval, zpět do vstupní haly. "Tak tohle se mi vůbec nelíbí..." Zamračil se Dorado. Bloudit v temné věži ve které je nespočet pastí a dva maniaci se mu vážně nechtělo. "Mně ze to naobak moč lípí." Prohlásil Khá ukazující na jiné, nově otevřené dveře, za kterými se skrývalo schodiště. "Dobrá práce. Půjdeme to prozkoumat, ale opatrně... ty dveře se zřejmě samy neotevřely." Kdo nebo co otevřelo dveře ale všichni tři velice brzy zjistili.

***

Blížili se. Cítil jejich přítomnost a byli čím dál blíž. Už dokonce objevili schodiště. A míří vzhůru. "Ale ne... ne... dneska ještě neumřu," zamumlal tiše Milka. Obával se, to ano, také měl proč. Ale stále doufal, že on, nejsilnější člověk který kdy žil, opět zvítězí. Tato věž mu poskytovala navíc velikou výhodu, takže šance na vítězství byly vysoké.
"Stejně je zajímavé, že jen co do věže vešla Li Ming, ihned se jí podařilo schodiště najít. A Moldy... ten tu bloudí dlouhou dobu a na schodiště se s kamarády dostal až jako druhý. Svědčí to o jeho tuposti. Kdybych ho vychoval já, nebyl by tak hloupý..."
Milka se uchechtl a rozhodl se dojít si udělat čaj proti bolestem hlavy. Možná jeho poslední, proto musel stát za to.

***

Li Ming a její dva společníci stoupali po schodech. Několik prvních pater, jak zjistili, sloužilo jako vězení. Mnoho vězňů se radovalo z příchodu záchrany, avšak osvobozeni nebyli ihned. Irina jim slíbila, že budou zachráněni velice brzy, avšak nyní se nesměli zdržovat. Museli zabít Milku a osvobozování několika desítek vězňů by je mohlo zdržet natolik, že následky si nechtěli ani představovat.

Když se poté opět vrátili na schody a stoupali výš, slyšeli, že je někdo pronásleduje. "Irino, Li Ming, připravte se... asi to bude Maleval." Zašeptal Andrew, který zaťal ruce v pěst a byl připraven se bít. I když by si spíš o nepřítele zlomil prsty.

Kroky se pomalu blížily, dokonce bylo poznat, že nahoru stoupá vícero osob. Tato situace tedy pravděpodobně skončí velikým masakrem, avšak každá prolitá kapka nepřátelské krve znamená krok kupředu ke konečnému míru.

"CHCÍPNI, TY MRCHO!" Irina vyskočila do vzduchu, kopla do jedné osoby, čímž ji shodila na zem a druhou se chystala rozseknout vejpůl, avšak její diamantové ostří bylo zastaveno. "Irino... to není Milka." I přes chabé osvětlení prezidentka poznala své přátele. "O-omlouvám se, myslela jsem, že-" Moldy nad tím mávl rukou. Irinino jednání bylo naprosto pochopitelné, takže nebyl důvod se zlobit. Navíc byl živý, zdravý a úplně celý, tudíž bylo vše v pořádku.
Dorado s Andrewem pomohli panu Khá vstát, zatímco Moldy s Li Ming spěšně projednávali taktiku. "Tobrá, takše čo ďál?" optal se Khá a oprašoval své oblečení.
"Není to jasné? Teď zabijeme toho starého dědka. A pokud se nám připlete do cesty ta malá mrška, tak i ji," odvětila Irina, kývla na Moldyho a pokračovala po schodech vzhůru. Ostatní ji samozřejmě následovali.

Ne, Maleval dnes nemusí zemřít, pokud se rozhodne přidat na jejich stranu. Avšak pokud bude překážet, nikdo pro ni plakat nebude. Tato myšlenka probíhala všem v hlavě, avšak nikdo z nich vlastně nevěděl, že Maleval dnes smrt v plánu rozhodně nemá. Vlastně dnes se znovuzrodila. Dostala se na samotný sever Evropy, do Laponska, kde se nacházela tajná vojenská základna. Maleval všem věrným vojákům v ní pověděla, že její otec byl zabit a ona tak přebírá jeho pozici. Ona se postavila do čela všech, kteří jsou proti Moldymu. Postavila se do čela organizace, kterou nazvala oheň. Oheň spálí vše nečisté ve světě. Vše co ubližuje a týrá. Spálí vše, co bude Maleval stát v cestě. A na to pálení nebude sama. Nebude jako její otec, který pěšáky téměř nezapojoval. Ona pěšáky ráda využije, aby byl na světě chaos. Chaosu chce využít, ale nejen toho.

"Ty... už jsem zase zapomněla jak se jmenuješ... budu ti říkat Andromeda. Pověřuji tě dočasným velením nad celou základnou. Já musím vyřešit jistou drobnost, takže zatímco tu nebudu doufám, že vy vše připravíte. A pokud ne, pak tě nečeká nic pěkného, Andromedo."

***

"Schody tu končí," oznámila Irina všem, jakmile se dostala na samotný vrchol schodiště. Kolika patry prošla již zapomněla, ale byla jich vážně spousta. "Jsou před tebou dveře... první půjdu ale radši já." Řekl Andrew, který vylezl úplně nahoru jako druhý a následně dveře otevřel a prošel nimi. Hned za ním do místnosti vešli i ostatní a Irina pro jistotu až jako poslední. Kdykoliv se mohla spustit nějaká past a Irina je jediná, která může ostatní zachránit. "Zdá se, že zde nic není." Zamumlal Moldy a rozhlížel se kolem sebe.

Nacházeli se v obří tmavé místnosti, největší místnosti ze všech zatím navštívených. Neviděli toho mnoho, ale zdálo se, že místnost je prázdná. "Nic tu není, to je pravda... ale dá se říci nikdo tu není?" optala se Li Ming a všechny tím dost vyděsila. Otázka byla ale vskutku na místě, jelikož nejen ona, ale po chvíli úplně všichni slyšeli to těžké a chraplavé dýchání. Někdo tu s nimi byl.
"Postarám se o to..." Moldy se rozhodl uprostřed místnosti vytvořit obří ohnivý sloup, avšak nejlepší nápad to nebyl. Když byla totiž monstra spatřena, začala být agresivní.

Bylo jich pět. Na každého, až na Andrewa, tak vyšlo jedno. Andrew se mezitím modlil, aby vše dopadlo dobře. Jednalo se o monstra, se kterými se již jednou utkali. Tenkrát bylo jen jedno a bylo o něco vyšší. Ale kůže černá jako uhel a odolnost vůči veškeré magii přetrvala. Naštěstí Irina si se svým protivníkem dlouho nehrála a pomáhala pak ostatním. Khá jednomu monstru také velice rychle rozmáčkl hlavu khámínkem a Dorado se svými meči z jednoho udělal rizoto. Zbývala pak dvě poslední monstra. Moldymu pomohlo několik přátel z monstra nadělat jen zakrvácenou hromádku něčeho neidentifikovatelného a Li Ming poslední probodla. "Tak jo, tohle by bylo, díky Andrewe, tvá modlitba opět pomohla." Uchechtla se Li Ming. Byla trochu poškrábaná, stejně jako Moldy, avšak nic hrozného to nebylo.

Zatímco si očišťovala ostří, hledal Dorado s Moldym kudy dál. Na protějším konci místnosti naštěstí našli dveře. Kupodivu nebyli nijak zabezpečené, možná ale jedinou pastí zde byla monstra. "Tak jo, tudy můžeme dál," řekl Dorado a otevřel dveře. Za nimi se nacházelo další schodiště, tentokrát točité. Schody byly zasázené do zdi a schodiště mělo velkou dírou uprostřed. Vedlo do černa dolu a do neznáma nahoru. Chybělo zde zábradlí, takže bylo dost snadné spadnout. "Pojďte všichni opatrně, ať se hlavně nikomu nic nestane." Křikl na ostatní Moldy, aby to bylo všem jasné. Má je, až na malé vyjímky všechny rád a nerad by o své přátele přišel.

"Prfní jtu já, pag Li Ming a Irina. Názletně Moldy a Dorado a makomec Andrew, doprá?" Pořadí navrhnuté panem Khá všem vyhovovalo, takže všichni přikývli. Andrew byl na konci ideálně postavený, aby se mohl modlit, zatímco ostatní před ním budou bojovat a Irina uprostřed měla taktickou pozici na používání své schopnosti.
Postupně jeden za druhým začali stoupat po točitých schodech až se na řadu konečně dostal Andrew. Ten vešel na schodiště a hodlal za sebou zavřít dveře, ale nešlo to. Nějaká síla je držela otevřené. "Je všechno v pořádku?" Optala se Irina. "Ty dveře nějak nejdou-"

Andrew nestihl dokončit myšlenku. Zjistil totiž jaká síla dveře držela. Byla to jedna nestvůra, ta proti které bojovala Li Ming. Zřejmě ji probodnutí nezabilo a nyní byla připravena na odvetu. Rozběhla se k Andreovi a strhla ho s sebou do nekonečné hloubi točitého schodiště. "IRINO, DĚLEJ NĚCO!" Zakřičela zoufale Li Ming. Irina byla jediná, co mohla Andrewa zachránit. "Nemohu nic dělat. Než se k němu dolu dostanu, bude pozdě. Je... je... mrtvý... musíme se s tím bohužel smířit. Přišli jsme o něj, ta zrůda ho dostala. Tak my teď dostaneme Milku, aby jeho smrt nebyla zbytečná, to by si totiž určitě nepřál." Řekla ledově klidně Irina. Byla zdrcená, jelikož něco takového nečekala. Navíc Andrew na ní působil velice sympaticky, avšak ona své dokázala emoce držet na uzdě, takže na ní nebylo nic znát. "Navíc Qačaw žije a její říše existuje, takže jsme o něj vlastně úplně nepřišli. Jistě se najde způsob, kterým by se mohl brzy navrátit na náš svět... a až se shledáme, tak mu jednu vrazím, protože jen ho začínám mít ráda, tak ten pitomec umře."

Všechny tato situace silně zasáhla. Nejsilněji asi Li Ming. Chvíli chtěla za Andrewem běžet dolu, nebo za ním shodit Irinu, ale nakonec se uklidnila. Musela. Irina měla pravdu... Qačaw najde cestu, jak se vrátí ona i Andrew. A nyní je před všemi důležitější cíl, kterého musí dosáhnout.
Moldy byl též dost zničený. Andrew byl jeho práva ruka v církvi a upřímně neví co si bez něj počne.
"Tak jo... vím, že je to... dost emotivní okamžik, ale... měli bychom pokračovat a konečně Milku zabít. A až bude mrtvý, nikdo už kvůli němu nikdy nezemře... nikdy." Zašeptal Dorado a následně všichni pomalu pokračovali nahoru, kde se chtěli Milkovi pomstít.
Za Andrewa... za Ilonku.

***

Felix se vracel z malé procházky. Vadilo mu, že všichni dospělí, mimo Kornélii, jsou pryč, jelikož je bez nich velká nuda. A Corny zůstala jen aby se mohla ujistit, že je Azbestan v pořádku, takže ani s tou si zase tolik srandy neužijí.
Aby toho nebylo málo, Nancy a Hani se otrávili nějakými bonbóny a tak jsou taky úplně mimo a tak jediný, s kým si může povídat byl Jin, který není zrovna nejlepší v konverzování.

"Jine, jsem zpátky!" Otevřel dveře s úsměvem a utíkal Jina, který stál uprostřed místnosti zezadu obejmout. Jin byl ale nepřirozeně ztuhlý, měl zpomalený dech a vůbec se nehýbal. "Jine je všechno v pořádku?" Optal se proto opatrně, avšak odpovědi se nedočkal. "V nejvyšším pořádku." ozval se z Jina vysoký hlas, který zřejmě patřil nějakému démonovi. Asi nad jeho tělem získal dočasně kontrolu, což není dobrá zpráva. "Vrať Jina zpátky, prosím." Zkusil to po dobrém Felix, avšak Jin se nevrátil, místo toho démon Felixe udeřil do obličeje. První úder ale nebyl poslední. Démon Felixe bil několik minut a Felix nevěděl jak, kde a před čím se bránit dříve.

Nakonec byl plný podlitin a od krve, zřejmě měl i zlomený nos a možná i nějaké žebro. Všechno ho bolelo a nemohl pořádně dýchat. Démon se k němu sklonil a tiše zašeptal. "Nezabiju tě... musí se trápit. Tvůj nikdy nebude, nemůže. Jsme tu od toho, aby nebyl. Tvůj nebude, bude náš, bude mocný. Kvůli Solar." Pak Jinovo tělo spadlo na zem a několik minut se vůbec nehýbalo. Nakonec s sebou několikrát prudce zaškubalo a pak se Jin konečně probral... nebylo to nejšťastnější probuzení v jeho životě.

Rozhlédl se rozespale kolem sebe a když spatřil zbitého Felixe na zemi vedle sebe, podíval se na své ruce a vše pochopil. Cítil se hrozně, znovu se to stalo, znovu selhal a znovu kvůli němu trpěla osoba, kterou miluje. "Felixi... o-omlouvám se. Já... věděl jsem že se něco takového stane. Může za to to, o čem jsem ti vyprávěl. Neřekl jsem ti to úplně celé a se všemi podrobnostmi. Moje matka... kvůli ní ti démoni ublížili. Říkal jsem, že kvůli mě zemřel můj bývalý přítel... bylo to stejné jako teď s tebou. Já ho zabil... já za to mohu. Kdybych udržel ty démony v sobě tak... omlouvám se ti, hned ti zavolám pomoc." Zatímco volal Kornélii, která se postarala o převoz Felixe do nemocnice, Jin přemýšlel. Celou dobu doufal, že tentokrát to bude lepší, že tentokrát se nebude opakovat to, co se stalo tehdy, ale pletl se. Cítil se příšerně, měl chuť si moc moc ublížit. Tak moc, že by to i ti proklatí démoni v něm pocítili... i když ani ti za to vlastně nemohou. Jenže kdyby si něco udělal, ublížil by tím i Felixovi a on mu nijak více ubližovat nechtěl. "Slibuji ti, že se té kletby zbavím... slibuji."

***

Jin byl druhé dítě, které se jeho rodičům narodilo. Jeho starší sourozenec však ještě jako batole zemřel. Jeho matku to zlomilo. Nebyla taková jako dříve. Byla vždy smutná, bez energie a nálady k životu. Bez lásky. Bez citů. Jako by vše dobré v ní zemřelo s prvním dítětem.
Jina neměla ráda a o to méně, když zjistila pravdu o jeho orientaci.

Když tedy Jin poprvé přivedl svého bývalévo přítele domů, nebyla vůbec nadšená. Dokonce následně Jina zbila. Její syn byl vychován jako slušný křesťan a taky se podle toho měl chovat. Byl synem kněze a jeho matka by nikdy nedovolila, aby někdo kazil dobrou pověst její rodiny. Svého syna bila vždy, když dělal něco, co si ona nepřála a většinou to pomáhalo.

Jenže Jin se v tomto ohledu nezměnil, nebyl takový, jakého si ho jeho matka přála. Snažil se pošpinit dobré jméno celé své rodiny. Po nějaké době s u jeho matky se začala rozvíjet prapodivná porucha.
Jin měl vždy určitou schopnost. Sídlili v něm jisté entity. Kdysi jeho rodiče mysleli, že se jedná o boží dar. O anděly. Matka však později usoudila, že se jedná o dar Ďábla. Ďábel zabil její první dítě a zkazil jejího syna. Ona to musela napravit. Snažila se jak mohla, jenže Jinova duše byla zkažená natolik, že náprava již nebyla možná. Ne úplná. Proto se rozhodla syna zabít. Byla to jediná možnost, jak osvobodit jeho duši od všeho toho zla. Jediná možnost, jak očistit jejího syna.

Několikrát ho bodla nožem, když spal. Ujišťovala se pak, zda je vážně mrtvý, zda se jí vše podařilo. Avšak hned poté, co se o jeho smrti ujistila, ho začaly entity v něm oživovat a následně léčit všechna jeho zranění. Zachránily ho. A pak proti matce začaly bojovat. Téměř ji zabily, jenže Jinovi se podařilo je zastavit. Udržet v sobě. Tyto entity měl už jako malý pod plnou kontrolou. Svou matku přeci jen stále miloval a nechtěl, aby zemřela. Ne kvůli němu.

Jeho matka ignorovala fakt, že ji její syn zachránil život. Byla rozzuřená a vyděšená. Entity v něm jsou mocnější než si myslela, byli to silní démoni, princové pekelní. Provedla tak na synovi exorcismus. Ten měl ale jiné výsledky. Na konci z oblohy do Jina vystřelil temný paprsek energie. Entity v něm posílil, takže zmutovaly a staly se z nich démoni takový, jaké je známé dnes. Po exorcismu se z entit v Jinovi stalo to, co z nich jeho matka vždy dělala. Démoni byli více agresivní, silní a naprosto neovladatelní.

Jen co byli matkou posílení, démoni ihned ovládli jeho tělo. Začali v Jinovi pátrat a rozhodli se zabít všechny lidi, ke kterým byl hluboce citově spjat. Netrvalo to proto dlouze a našli, následně brutálně zavraždili a sežrali jeho bývalého přítele. Následně posílení zlostí a zoufalstvím Jina zabili i jeho matku, avšak tím se této démonní kletby nezbavil. Vlastně ani neví jak se jí může zbavit, nikdy to matka neřekla... její poslední totiž slova necílila k pomoci synovi. Naopak byla důkazem opovržení. Doteď si její slova pamatuje : "Nejsi můj syn... Solar... Solar!"
A to, že Jin nezná odpověď znamená, že je nyní život Felixe ve vážném ohrožení.

***

Azbestan byl po operaci v dobrém stavu a bylo jisté, že Milkův útok přežil. Kornélie u jeho postele proseděla téměř celý den a čekala, než se vzbudí. Chvíli musela řešit politické záležitosti, Moldy team a děti, ale od Azbestana se téměř nehnula, chtěla totiž být u toho, až se probere. A také u toho nakonec byla.
"Azbestane... sláva! Už jsem... vážně jsem se o tebe bála. Moc se mi ulevilo, když jsem se dozvěděla, že jsi v pořádku." Usmála se Kornélie, zatímco se Azbestan rozhlížel všude kolem sebe. Vzpomínal na vše, co se stalo... chvíli mu totiž trvalo, než mu došlo, co dělá v nemocnici. "Promiň, Corny, Milka mě dostal. Ale děkuji, že tu se mnou jsi..."

Big Corny si rozbalila čokoládovou sušenku a plná radosti ji žvýkala. Třeba nyní se jí konečně podaří získat jeho srdce. "Není tu s tebou náhodou ten tvůj kamarád... Moldy? Že bych se s ním seznámil a třeba i získal jeho číslo. Mohl bych si s ním volat teď, když musím být v posteli. Třeba bych se s ním více sblížil." Uchechtl se, až ho z toho bolelo celé tělo. Kornélie se ale nesmála. Odhodila obal od sušenky do koše a vstala ze židle, kterou ukradla z jedné ordinace, aby mohla u svého milovaného sedět pohodlně. "Víš ty co... mám toho dost. Už na to kašlu. Budem prostě kamarádi, nic víc. Nebudu se celý život snažit o pitomého popeláře, který mě očividně nechce. Odpočívej a dávej na sebe pozor. Já se mezitím pokusím najít někoho kdo..." Na chvíli se zarazila, pak ale bez dalšího slova vyběhla z Azbestanova pokoje a nechala ho tam samotného. Uvědomila si totiž to, že možná ví o někom, kdo by o ní stál.

***

Moldy, Dorado, Khá, Li Ming a Irina dorazili až na samotný vrchol točitého schodiště. Stáli před velkými dveřmi, na kterých bylo napsáno Bůh. Bylo vážně vidět, jak skromný Milka byl, když se přirovnává k bohu. "Tak jo... Irino, drž se za námi, abys mohla používat schopnost." Řekla Li Ming. "Ano, budu. Moldy musí Milku zdržet magickým duelem natolik, že my ostatní ho pak rozcupujeme."
"To nebude problém, magicky jsme si relativně vyrovnaní a když ho pak rychle obklíčíte, bude v koncích." Řekl Moldy a podíval se na pana Khá, který si připravoval šišky a khámínky. "Zatínco Moldy a Milka butou pojovat, já pudu na Milku cházet ňejaké tárečky." Ostatní přikývli. "Já se pokusím společně s Li Ming zdržet Maleval... a pokud s námi Maleval bojovat nebude, prostě budeme ostatní krýt." Prohlásil nakonec Dorado. Plán byl jasný, snadný a snad i účinný. "Tak jdeme na to!"

S tím Moldy vykopl dveře a s ostatními vešel do velké tmavé místnosti, na jejímž druhém konci na ně již čekal Milka, který právě dopil svůj lahodný jasmínový čaj.

***

Ani jedna z dívek nebyla nadšená, když zjistila, co se stalo s Felixem. Byl zbit tak moc, že ani vstát nedokázal. A oficiálnímu vysvětlení byl to zloděj nevěřily ani za mák. Už jen proto, že nic nezmizelo. "Jine... než půjdeš za Felixem do nemocnice... pojď s námi, prosím, na chviličku do knihovny. Potřebujeme poradit s výběrem knihy a ty jsi na tohle expert." Hani byla dobrá lhářka a herečka... asi to bylo kvůli její schopnosti nutné. "Ale jen na chvíli..."

V knihovně na oba čekala Nancy. Ta pak společně s Hani Jina posadila na židli a pro jistotu ho k ní přivázala. Proti démonům neúčinné, avšak proti Jinovi dostatečné. "Tak a teď nám pověz, co se stalo... doopravdy." Řekla rázně Nancy a Jin si povzdechl. Nechtělo se mu do toho, ale asi musel. "Má matka mě kdysi proklela tak, že když k někomu cítím silné pouto, když se do někoho zamiluji, tak ho po chvíli démoni ve mě zavraždí. Už jednou se to stalo a teď jsem myslel, že démony ovládám lépe... že se to nebude opakovat, avšak zdá se, že stále nejsem dostatečně silný." Zamumlal rychle Jin. Nechtělo se mu o tom mluvit, jeho minulost nebyla zrovna nejhezčí. "Takže... nám chtějí démoni zabít Felixe? Přestaneš je ovládat a oni ho zabíjí... A nemůžeš se toho prokletí třeba nějak zbavit?" Hani rychle shrnula fakta a pak položila základní otázku.

"To nevím... udělala to, abych se nemohl zamilovat do muže, abych nepošpinil rodinou čest. Možná se kletby zbavím když se vyspím se ženou nebo něco tak... aby byla matka konečně spokojená." Zamyslel se Jin. Určitě to bude něco spojeného s láskou a jeho orientací. Snad to bude něco takového. Protože na něco takového se dá snadno přijít. Doufaly i obě jeho kamarádky. "Hele... my ti pomůžeme. A kdyby ses Felixe pokusil zabít, budeme ho hlídat dokud ty šmejdy v sobě neovládneš." Nabídla pak Nancy a Hani její slova potvrdila rychlým "Přesně!"

A tak byl Jin opět naplněn radostí. Ano, strachoval se stále o svého přítele, avšak má dvě skvělé kamarádky, které ho v tom nenechají. Které by za něj položily život. A on za ně.

***

"Vítej, synu. I vy, ostatní. Rád vás všechny opět vidím... všechny ty staré známé. Všechny jsem vás tak dlouho neviděl... chyběli jste mi. Mohli bychom si toho tolik říct, avšak mám dojem, že dlouhá konverzace se dnes konat nebude... všichni totiž velice rychle zemřete."
"Ne, otče, konverzovat se nebude. V tom jsi se trefil. Ale ve zbytku se pleteš... to ty tu dnes zemřeš." Zatímco se otec a syn hádali, ostatní hledali Maleval. Avšak nikde nebyla k nalezení... zřejmě je někde jinde... ale kde?

"Maleval tu nehledejte... ta malá mrška utekla jen co jste se dostali do věže. Ale nebojte, až budu hotový s vámi, bude řada na ní." Tato slova všechny překvapila. Zdá se, že spojenectví otce a dcery nebylo tak stabilní, jak se zdálo. Ale i když je tato zpráva nyní pozitivní, jelikož jim Maleval nebude překážet, ve finále je to velký problém navíc. Nikdo neví, kam se poděla a co vše může způsobit. "Myslím, že tohle povídáníčko stačilo..." Řekla nahlas znuděně Irina a jelikož jí dali ostatní za pravdu, začal boj.

Milka byl dobře připravený a tuto místnost na souboj vybavil perfektně. Když tedy začal souboj šiškou od pana Khá, místnost se mnohonásobně zvětšila, takže mezera mezi jednotlivými členy Moldyteamu nebyla nanejvýš metr, ale desítky metrů. Tím si Milka zajistil to, že nebude bojovat hned proti všem najednou. Stálá proti němu samotná Li Ming. Milka se zachechtal a pak řekl: "Tak schválně... který z vládců planety si skutečně zaslouží vládnout." Poté začal odstřelovat Li Ming všemožnými kouzly, kterým se prezidentka horko těžko vyhýbala. Naštěstí její meč z iridotitánu dokázal mnohé útoky vykrýt, či jejich sílu plně pohltit. Proto když se k Li Ming dostal Dorado, zariskovala a hodila meč na Milku. Meč byl totiž posílen mnohými Milkovými útoky a poškození při trefě by bylo vysoké. Bohužel tenhle pokus nebyl dost dobrý. Milka meč snadno odrazil zpět na Li Ming. A tím ji probodl.

"Hm... demokracie je k smíchu." Dorado nebyl těžký protivník, takže měl Milka dost času na sledování prezidentky, která se na podlaze svíjela v bolestech a krvácela. Pak ale dorazila Irina, meč z Li Ming vytáhla a plně jí uzdravila. "Ty jsi k smíchu, dědo." Těmito slovy však Irina Milku rozzuřila a on kvůli tomu začal používat svůj potencionál naplno.

***

Dorado byl smeten z cesty velice rychle, takže ostatním nepřekážel. Khá se ujistil, zda je v pořádku a pak se již také dostal k ostatním. Poslední došel Moldy. A zatímco všichni ostatní vyčkávali a Li Ming sbírala svůj meč, Moldy okamžitě po příchodu začal agresivně útočit. Milka to nečekal a zpočátku měl co dělat, pak se ale dostal postupně do výhody a dokonce zvládal nejen odrážet Moldyho schopnosti, ale dokonce se vzchopil i na protiútok. Milkovi útoky však Moldyho nezasáhli, jelikož měl několik mocných živých štítů, které se pomalu, ale jistě blížili k Milkovi.

"Vsdej to, Milko!" Zařval Khá, avšak Milka jeho slova ignoroval a místo útoku na Moldyho seslal obří vlnu směrem k panu Khá, čímž ho, jako před ním Dorada, smetl na stranu. Sice se Khá snažil vlny zbavit šiškou, avšak ta mu nepomohla.

Celá místnost náhle potemněla a hned poté Moldy přestal znenadání útočit.

"Ne, nevzdám to. Tuhle srandovní hru jsem si sice užíval, avšak... tato místnost umí blokovat vaše magické schopnosti a nyní... je již blokuje. Ty mé ale ne, takže jste to vy, kdo by to měl vzdát." Bývalý papež se začal ďábelsky chechtat, až se za břicho popadal. Vážně mu to přišlo legrační. Oni si vážně mysleli, že ho mohou porazit? Takové nuly...

Ale nesmál se dlouho. Něco velice ostrého ho totiž pořezalo na levé ruce. Byla to Irina, která byla, společně s Li Ming, blízko Milkovi a rozhodla se ho rozsekat i bez schopností. Po chvíli se k ní přidala Li Ming a Milka obdržel několik škrábanců po celém těle. Vyhýbal se vážně bravurně a pak, když měl příležitost, obě ženy sežehnul mocnou ohnivou střelou. V tu chvíli ho ale do hlavy trefil nějaký balvan, což ho dost zaskočilo. Když ale letěl druhý, chytil ho do ruky a hodil zpět po panu Khá. Ten to nečekal a tak zakřičel "A to prtele!" A začal před kamenem utíkat po celé místnosti.

Tím se Milka zbavil všech až na Moldyho. Nebo si to aspoň myslel. "Neboj, Moldy. Brzy se setkáš se svou kamarádkou Qačaw. A prožiješ s ní a ostatními kamarády zničení její říše." Se zákeřným úšklebkem lusknul prsty a nad ním se zjevila malá rudá tečka. Pak natáhl a zvednul ruku, čímž se tečka zvětšovala a vytvářela kolem sebe spalující ohnivý vír. Pak rukou máchl dolů, čímž vír poslal k Moldymu. Jenže dole se ruka nesetkala se vzduchem, ale nabodla se na ostří Li Ming. Milka zařval bolestí a přestal se na kouzlo soustředit, kvůli čemuž zmizelo. Mezitím k Milkovi dorazil i Dorado, který mu zápěstním světelným mečem uřízl nenabodnutou ruku.

Irina mezitím také vstala a bodla několikrát Milku do hrudníku. Moldy popadl jeden kámen pana Khá a omlátil ho svému otci o hlavu. Celé to zakončil Khá, který Milku dodělal šiškou.
Všech pět jich od Milkova těla ustoupilo a sledovali, jak umírá.

Jenže něco se na poslední chvíli pokazilo... Šiška přestala fungovat, končetina dorůstala a zranění se začala léčit. Milka se regeneroval. A regeneraci ukončil obřím výbuchem, který z něj vyšel a všechny ostatní odhodil několik metrů daleko. Pan Khá dokonce narazil hlavou do zdi a zdálo se, že je v bezvědomí.

"Zkusili jste to dobře, ale měl jsem pojistku, kdybych náhodou prohrával. Toto kouzlo, co jste nyní viděli mi totiž umožnilo se po dobu jeho trvání vyhnout smrti. Vedlejší efekt kouzla je jediný... zvyšuje schopnost duší vstřebávat jiné. Což ale není v tuto chvíli vůbec na škodu. Protože vaše duše pohltím rád a jejich moc také."

Všichni pomalu a s mírnými obtížemi vstávali ze země. Věděli, že jsou nahraní. Milka je porazil... vypadalo to tak slibně, ale vše se nakonec pokazilo.
Milka šel pomalu k Moldymu, který jako jediný stále ještě ležel na zemi. Moldy byl vážně vyčerpaný a bolelo ho celé tělo. Pak se ale uprostřed kroku zastavil a otočil. Spěšně odběhl k nedalekému stolu, kde nechal ležet všechny své knihy o magii. "To není... to není možné!" Zakřičel a začal rychle listovat jednou knihou. Nikdo nevěděl o co mu jde a z čeho je tak vyděšený. Něco se mu ale zjevně nelíbilo. "Přeci mě nemůže porazit... přeci... to nemůže být-" jeho naříkání však přerušil jiný hlas, ženský hlas. "-ale ano, je. Je to možné, ty starý páprdo."
Všichni ten hlas poznali. Byla to...
"Ale já tě zabil, máš být mrtvá ty... nemůžeš být silnější než já."
"Kdybys nebyl úplnej idiot, věděl bys, že jsi tím kouzlem posílil mou moc. Sám ses ale jeho sesláním velice oslabil."
"Víš ty co... možná že mě porazíš, možná že mě zabiješ a ovládneš tohle tělo... ale své přátele nalezneš mrtvé!"

S tím nad sebou Milka vytvořil pět obřích ohnivých koulí. Každá pro jednoho jeho nepřítele. Pak je spěšně vyslal, dokud na to měl ještě sílu. Jedna letěla k Li Ming, která na zemi plakala radostí i smutkem. Druhá k Doradovi, který se dostal k Moldymu a snažil se o něj postarat. Proto třetí koule letěla poblíž druhé. Čtvrtá mířila na Irinu, která byla připravena se bránit svým ostřím, i když jí to asi nepomůže. A poslední mířila na pana Khá. Ten stále ležel na zemi bez sebemenšího pohybu a silně krvácel ze zátylku.

Než však střely trefily svůj cíl, ve vzduchu se zastavily. "To není možné... Ilonko... proklí- sklapni, dědku!" Všechny koule se vrátily k Milkovi a vlétly do jeho nitra. Milka začal podivně zářit a řvát, jenže jeho bolestný řev po chvíli ustal. V ten moment záře z něj vycházející byla téměř oslepující. A pak... zničehonic místnosti opět zavládlo šero.

***

Li Ming, Dorado, Moldy a Irina hleděli na místo, kde před chvílí stál Milka. Nyní tam stála vysoká dívka s fialovými vlasy a širokým úsměvem na rtech. "Myslím, že tenhle comeback jen tak nikdo nepřekoná." Zachechtala se dívka - Ilonka. A měla sakra pravdu... tohle byl návrat století. "Ilonko !" Zavolala Li Ming a rozběhla se i přes svá zranění za svou ženou, aby jí políbila. Tím začalo velké oslavování a objímání. Milka byl konečně mrtvý. A nyní už neměl žádnou možnost návratu. Jediný, kdo se zprvu tak moc neradoval byla Irina. Chtěla být s Li Ming, jelikož jí tato žena za tu dobu, co ji zná velice zaujala. Avšak prezidentka již měla lásku svého života a Irina se rozhodla jejímu štěstí nestát v cestě. Proto se nakonec k oslavám také přidala.
Oslavy vítězství a návratu Ilonky však zhoršil fakt, že se k nim nepřipojil pan Khá. Ten stále ležel na zemi. Jak všichni později zjistili, byl mrtvý. Milkův výbuch ho zabil. A bylo už moc pozdě na to, aby ho Irina oživila. Navíc byla Irina natolik oslabená, že by to asi nezvládla.

Moldy v Milkových knihách objevil návod, jak utvořit portál domů a tak se všichni dostali zpět do Říma. Vzali s sebou i tělo pana Khá i Andrewa, kterého našli rozplácnutého pod schody. Oba si zaslouží slavnostně pohřbít. V Římě všechny čekala velká sláva a radost, zároveň však i mnoho nepříjemných věcí a zpráv. Všichni cítili mnoho příjemných věcí a pocitů, ale zároveň i dost nepříjemných. I když se dnes pokoušeli vše negativní ignorovat a soustředit se pouze na velkou výhru, které se jim podařilo dosáhnout, stále truchlili nad ztrátou svých dvou přátel. Tento den byl dobrý den, avšak přesto jeden z nejhorších ze všech.

***

Byl to poslední den pana Khá. Avšak ne pouze v tom smyslu, že zemřel. Byl to také poslední den odloučení od jeho lásky. Když zemřel, probral se totiž v její říši. Tam na něj čekala ona, Andrew, dokonce i Seuka a Goel Drean. Obdivoval krásu říše své ženy a její ohromný talent a moc... nejprve však její rty a tělo. To mu totiž chybělo nejvíc. "Jablka jsou již připravena" Ozval se po chvíli hluboký hlas. "Do bil Bob?" Optal se Khá a ostatní přikývli. Zvládal již roli srdce říše perfektně a o vše se dokáže dost rozumně starat. Proto neměla Qačaw strach říši opustit. Byla zde elita, která se o ni postará. "Jeu pqedjen, dbaloom qpalym ffggeer apartmánu." [Než půjdeme, musím ještě něco zařídit.] Zahuhlala Qačaw, načež se v říši objevili Igor a Valasa.

Oba byli po chvíli seznámeni se situací a děkovali Qáče za tuhle šlechetnou službu. Jejich sestra se přidala k Moldymu, aby je zachránila a oni rozhodně nechtěli kazit její práci. Proto se rozhodli v říši poklidně prožívat posmrtný život a také se nabídli, že budou pomáhat Bobovi, Seuce a Goelovi se správou a ochranou.
"Náboj sniper. Brokovnice ákáčko." [Tak dobrá. Můžeme jít.]

Andrew již věděl kam se jde a Khá vše zjistil po cestě. Qačaw vše vysvětlila než se k jablkům všichni tři dostali. "Takže si každý vezmeme jedno jablko... kousneme si do něj a... dostaneme se zpět na svět. Znovuzrodíme se?" Qačaw přikývla. Andrew vše chápal dostatečně a Khá též. Proto mohli jablka utrhnout a použít jejich moc.

Ano, tohle byl poslední den pana Khá. Poslední den života. Poslední den smrti. Poslední den bez Qáči. Byl to dobrý den.

***

5254 slov ~

Obří kapitola. Gigantická a obludná. Poslední. Omlouvám se vám předem, jelikož přečíst to vše zabere spoustu času. Nicméně ne, tohle není úplný konec Plesnivé boty 2. Přijde ještě epilog, který vše shrne a přípraví vás na třetí díl.

+ Kapitola dlouhá = větší šance, že někde bude chyba. Takže se omlouvám i za veškeré chyby.

Rád uslyším vaše názory na vše... na děti, Kornélii a Azbestana, souboj, Milkovu smrt, Ilonku či pana Khá a Qačaw.
Upřímně konec s panem Khá mohl být delší. Část před tím, kdy byl již Milka mrtev též, avšak nechtěl jsem to zbytečně natahovat, kapitola je dlouhá dost... avšak chápu, že to mohlo vadit.
Avšak budu vážně rád za veškeré připomínky a kritiku, stejně jako za slova chvály a všechny různé komentáře.

Děkuji všem, co jste s touhle knihou zůstali celou dobu a doufám, že jste byli spokojení. Také doufám, že zůstanete i na chystaný třetí díl.
+ Dneska vydám prolog dalšího příběhu (asi před touto kapitolou) takže pokud chcete, určitě mrkněte.

Nicméně nebudu dále zdržovat... děkuji za vaši podporu a uvidíme se u epilogu,

Seph