32 - Nejistá hegemonie


Každý se připravoval na onen souboj na hřbitově. Každý jinak.
Milka jistý si svou výhrou jen uklidňoval dceru a přemluval ji, aby zůstala v bezpečí v domě a nic neriskovala. Nechtěl, aby zemřela a především by byl vskutku nerad, kdyby se kvůli její smrti pokazila nějaká část jeho plánu.

Seuka, ta trénovala do posledního momentu a též si s sebou vzala rodinný rituální nůž, který v sobě prý uchovává veškerou moc vody a kterým byla nedávno Milkou téměř zabita. "Dnešní den se do historie zapíše, jako den, kdy Milka konečně a jednou provždy zemře..."

Moldy s přáteli se chystali na hřbitově takticky schovat a vyčkávat na vhodný okamžik, kdy zakročit. Zároveň Kornélie s Panem Khá zůstávali v paláci, jelikož Gertrůdka mohla dorazit kdykoliv a někdo jí musel zdržet. A kdyby v paláci zůstali jen děti s Andrewem, mohlo to dopadnout všelijak. Ti ke všemu všichni vyrazili na malou procházku.

Jak se blížilo poledne, Moldy, Dorado, Irina a Li Ming se skryli za náhrobními kameny a do křoví tak, aby byli co nejlépe takticky rozestaveni.
Ale v pravé poledne se toho událo více, než jen jeden souboj na hřbitově.

***

"Přišla jsi o sedm a půl vteřiny déle..." Konstatoval Milka, opírajíce se o strom. U tohoto stromu se kdysi schovávala Kornélie, když se na tomto hřbitově bojovalo. "Buď rád... tvůj život je tím pádem o sedm a půl vteřiny delší, než by byl." Seuka se na Milku neupřímně usmála, když se k ní trochu přiblížil a ukázal jí rodinný artefakt její rodiny - plesnivou botu. Tu, kterou Midleové chránili po staletí a kterou měl Milka právě nasazenou na noze. "Brzy bude opět pod ochranou Midleů."
Následný souboj byl jeden z nejlegendárnějších, které kdy Moldy a jeho přátelé viděli. Moldy ale věděl, že dokud není Milka oslaben, není ten pravý moment na to zakročit. Ještě musí chvíli počkat.

***

Gertrůdka Chlupatá přistála nedaleko od Říma na přistávací plošině určené pro mimozemské návštěvníky. Hned vedle ní se nacházela plošina pro mimozemské dobyvatele, na které jednou vesničan zaparkoval svůj traktor a téměř to vyvolalo čtvrtou světovou válku.
Gertrůdka naštěstí stejnou chybu neučinila a šla poklidně ve svých těsných fialovohnědých šatech až do Říma, kde hodlala svést Dorada a odvést si ho s sebou domů. Za každou cenu.

"Žádný pitomý domorodec zaostalé planety s mým dokonalým mečounem přeci nemá právo být ! A jestli neuzná mou nadřazenost, skončí jako Weqexer. Zabila jsem jeho a tento člověk nebude o nic těžší."

***

Mezitím se na hřbitově rozpoutalo peklo. Milka nečekal na nic a kadence smrtících kouzel byla nesmírně vysoká a Seuka nebyla o tolik pozadu. Ona se soustředila na vodní kouzla a Milka proto především na ohnivá, která měl díky gigaplesnivé botě opravdu mocná a též se, díky botě, mohl odvážit pokusit i o magii bleskovou.
Postupně se Milka dostával do výhody a Irina chtěla vyrazit dokud byl čas toho dědka rozsekat na cucky, nicméně Moldy jí zastavil. Ještě nebyla práva chvíle. Nebyl ten vhodný moment zakročit. Alespoň podle něj. Musí vyčkat na moment, kdy to Milka bude čekat nejméně, nejlépe vůbec.
"Musíme hned zakročit !" Irina šeptala, avšak i kdyby normálně mluvila, dva bojující by nic nezaznamenali, jelikož byli oba zaměření především na zabití toho druhého. "Ještě ne... ještě chvíli." Moldy naléhavě polohlasem odvětil a Irina nakonec souhlasila.

Milka a Seuka tak i nadále urputně bojovali i přes již relativně znatelnou únavu. Kupodivu i přes značnou hlasitost souboj ještě nikoho cizího nezaujal, avšak bylo tak alespoň o problém méně.

***

Andrew s dětmi již ráno vyrazili na malou procházku a když se kolem poledne vraceli, Andrew se rozhodl vzít děti na zmrzlinu. Samozřejmě tomu předcházela hodina otravného přemlouvání ze strany dětí, jehož nápor arcibiskup jednoduše nevydržel.
Když si děti vybíraly jakou příchuť si dají, stalo se něco podivného. Andrew měl totiž asi halucinace. Dost přesvědčivé halucinace. "Zdá se to jenom mě, nebo je támhle Maleval a... do šišky !" Arcibiskup popadl děti a utekl jak daleko to jenom šlo od stánku se zmrzlinou, ze kterého po chvíli zůstala jen hromádka popela.
"Asi chce odvetu... tohle bude sranda."

Narozdíl od Nancy nebyl Andrew tak přesvědčen. Když však vzduchem létala auta a po ulici utíkala Hani v přestrojení za Boba, bylo těžké říci ne.

Souboj to byl šílený a nebezpečný. Především pro obyčejné lidi, kteří se museli bravurně vyhýbat jedné smrtelné pasti za druhou. Někdy ani to nestačilo. Někdy se prostě těžko utíká před létajícím autem a asi padesáti noži z nedaleké restaurace, když je před vámi osmimetrová ohnivá zeď.
Primárním úkolem bylo ale zneškodnit nepřátele a ne civilisty, proto Andrew raději začal lidi z ohrožené oblasti, kterou byla celá čtvrť Říma společně s policí zachraňovat.

Narozdíl od souboje na hřbitově byl tento opravdu hlučný a naprosto všichni si ho všimli, proto zde byly i jednotky policie a samozřejmě hrdinná média, která se vrhala přímo do centra dění. Proto také většinu mrtvých tvořili novináři a reportéři.
Souboje si však všiml i někdo jiný a též se blížil k nebezpečnému centru chaosu.

***

Seuka trpěla na únavu více, než Milka. Asi měla dnes méně usilovně trénovat, když jí došli síly v momentě, kdy jsou nejvíce potřeba. Vzdát se však nemohla a nechtěla a Milkovu postupně se zvětšující výhodu chtěla smazat. Proto využila hřbitovní fontány, z jejíž vody si v rukou utvořila něco jako granátomet, který střílí vodní bomby.
Milka před sebou utvořil ohnivou stěnu, kterou doufal, že ty koule zastaví. Také by si mohl oddychnout a nabrat nějaké potřebné minimum sil, jelikož v tuto chvíli i jedno procento sil navíc může znamenat vítězství.

Ohnivá zeď ale vodní bomby neudržela. Milka se snažil zregenerovat, ale když mu kolem hlavy velkou rychlostí prolétla vodní koule, co se následně rozprskla o náhrobní kámen za ním a tím ho rozlámala na kousky, tak mu došlo, že tu zbraň musí nutně a urychleně zničit. Jedna vodní koule za druhou prolétávala rychlostí rakety do vesmíru skrze ochranou stěnu z ohně a Milku minimálně každá pátá trefila. "Ty svině !" Zařval proto rozzuřeně a v dalším momentu z jeho těla začaly všemi směry vylétávat blesky. Jeden z prvních trefil Seuku a cílem jiného byl Dorado, který ale i přesto zůstal neobjeven ve svém úkrytu.

Poslední žijící člen rodu Midleů tak ležel v bolestech na zemi a Milka se trochu potlučen, ale přesto pln radosti smál. "Tak přeci jen... " Zamumlal a udělal pár kroků k Seuce na zemi. "Už je zbytečné klást odpor. Naposledy se pomodli a nech mě to rychle ukončit." Milka sice byl milosrdný, že chtěl život Seuky ukončit relativně bezbolestně a rychle, avšak ona měla jinou představu.
Vytáhla rituální nůž a zadívala se na jeho ostří.

"Musíme zakročit teď. Teď hned." Zvuk z hrdla Iriny vycházel tak tichý, že ho ani Moldy neslyšel, nicméně pochopil co Irina chtěla říct a tak mlčky přikývl. Teď je vhodný čas. A Milka je ke všemu unaven, takže není na co víc čekat. Moldy se podíval i na Li Ming, ta již měla připravený svůj meč a též byla připravena každým momentem zakročit. Ano, zakročí teď, zachrání Seuku a postarají se o raněného Dorada. Všechno bude konečně opět v pořádku. Možná více, než v pořádku. A Milka... Konečně provždy padne.

Než však stihla Irina z úkrytu vyskočit a Milkovi useknout hlavu, Seuka nůž zabodla do svého hrudníku a vznesla se do vzduchu. Milkovo zděšení šlo pocítit i na dálku, jak velké bylo. Ani ostatní netušili, čeho jsou právě svědky. Nicméně na zděšení a myšlení nebyl čas, jelikož Seuka dopadla na zem a v tu chvíli, kdy dopadla, se jako malá přílivová vlna z jejího těla začala valit krev tak vřelá, že vše kolem sebe spálila. Milka chtěl zaútočit, ale krev Seuku pro něj neznámým způsobem chránila. Proto se dal raději na útěk a Irina i Li Ming se ukryly dál od vařící krve. Moldy jediný se nestáhl, protože šel nejprve pro Dorada, kterého následně společně se sebou ochránil před krví kouzelnou bariérou, tudíž kolem nich protekla a nic jim neudělala.
"Nechceš už prostě umřít, ty mrcho!?" Milka očividně ztrácel nervy, zatímco se stahoval. Všechny rostliny, stromy i náhrobní kameny v blízkém okolí mezitím pohltila a zničila krev.

***

Na druhém konci Říma mezitím dál probíhal boj, naštěstí většinu civilistů se již z nebezpečné zóny podařilo odklidit. Zbylí již byli povětšinou mrtví.
Souboj byl i nadále velice vyrovnaný dokud se Maleval nepodařilo zranit Nancy. Tím ukončila let aut, zbraní, pánví, čistidel na záchod a dalších podivných věcích, které Nancy pomocí své schopnosti náhodně, avšak nebezpečně, pohazovala po okolí. Hned poté Maleval zmizela. V jediném okamžiku byla pryč a na jejím místě zůstal jen obláček tmavého kouře.

Na její bývalou pozici ale došel někdo jiný. "Stůjte, domorodí bandité !" Rozkřikla se nově příchozí osoba na děti a Andrewa, který k nim právě opět přiběhl. "Gertrůdko, počkejte, to je jen nedorozumění, my nejsme žádní -"
"Žádné nedorozumění!" Přerušila Gertrůdka Andrewa uprostřed věty a aktivovala zápěstní světelné meče. Zřejmě Andrewa a jeho děti považovala za záporáky a Maleval za ochránkyni pořádku i když to bylo přesně naopak.

"Sakra !" Zaklel Andrew a snažil se nalézt únikovou trasu, zatímco se k nim jako rozzuřený býk hnala Gertrůdka a vypadala, jako by měla náladu vraždit. "Zneškodním ji." Prohlásil hrdě Felix a napodobil schopnost Nancy, která neměla po boji s Mal sílu skoro ani na chůzi, natož na boj. Poté zvedl ze země dva kvalitní auta značky Škoda a vrhnul je na Gertrůdku.
Ta se však nečekaně prvnímu saltem vyhnula a druhé světelnou čepelí rozsekla vejpůl a chtěla pokračovat dál ve svém rejsu. Moc dlouho ale nepokračovala, jelikož Maleval se opět zjevila.

Objevila se z čista jasna přímo za Gertrůdkou a do hrudníku jí zabodla meč. Gertrůdka bolestně zaúpěla a pokusila se svými zápěstními světelnými meči Maleval zasáhnout, ale tak daleko za sebe nedosáhla, tudíž mohla Mal ve svém plánu pokračovat.
Probodnutím totiž nekončila. "Máme té tlustoprdce, co nás chtěla zabít pomáhat ?" Zeptala se Hani, ale odpovědi se jí nedostalo.

Všichni raději sledovali Maleval, která se soustředila na onen meč a rozpálila ho, což podle hlasitého kvílení mimozemskou návštěvu dost bolelo. Pak, když byl kov plně tekutý, ho nechala rozlít do všech žil Gertrůdky, která proto urychleněji zemřela. S jejím tělem měla ale ještě plány. Ten rozžhavený kov po celém jejím těle totiž dokázala ovládat, což znamenalo, že dokázala ovládat ji.

Arcibiskup na nic nečekal a s dětmi raději prchal pryč, dokud byl ještě čas, takže média byla opět ta, která to odnesla nejvíce. Gertrůdka totiž v tomto stavu necítila bolest, únavu ani slitování a dokázala dokonce i létat. Navíc ji mohla Maleval ovládat i z relativně velké dálky a toho chtěla co nejdříve řádně využít. Pro dnešek však skončila a tak po popravě několika novinářů a přeživších obyvatel této části města zmizela i s Gertrůdkou.
Takže když na místo o chvíli později dorazila speciálně cvičená armáda, nenalezla nic, jen hromadný hřbitov.

***

Milka se asi prvně za souboj zaměřil plně a jen na svou moc vody, aby zabránil šíření hořící krve, která ze smějící se Seuky vytékala. Jelikož byl i v tomto ohledu mocný, tak se mu s velkým úsilím krev podařilo nejen zastavit, ale i postupně vracet do Seuky, což se mu nakonec podařilo úplně. Byl opravdu vyčerpaný, ale to Seuka také, takže si sedl na nedaleký pařez a chvíli oddychoval. Přitom sledoval Seuku, do které se vrátila všechna krev a tak se zvedla ze země a z hrudníku si vytáhla rodinou dýku.

Ta se pak vyčerpaná a s krvácející ránou v hrudi podívala Milkovi do očí a následně pokračovala v boji, což Milka, který byl též značně znaven nepřijal úplně radostně.
Moldy věděl, že v tuto chvíli by bylo již možné zaútočit, jelikož je jeho otec očividně unavený a zesláblý. Avšak věděl také to, že se bývalý papež umí teleportovat a když by byl problém, jistě by to i udělal. Proto dále se svými spojenci vyčkával a také se staral o stále omráčeného Dorada, který vedle něj ležel. Irina byla ale velice nedočkavá a její nedočkavost každým momentem stoupala.

Milkova magie postupně ničila krvácející Seuku a nakonec se dívka opět jen bránila a ani to se jí řádně nedařilo. Jedno, teď kvůli únavě Milky ne tak vražedné, kouzlo za druhým trefovalo Seuku a ta začala podléhat. Její výdrž by se dala obdivovat, jelikož proti Milkovi nikdo tak dlouho v kuse neobstál, ale bohužel i této legendární japonské bojovnici začalo pohasínat světélko života a to relativně velkou rychlostí. Irina proto kašlala na ostatní a rozhodla se sama zakročit a celou akci zachránit sama. Proto když Milka opět zaútočil na Seuku, Irina vyskočila zpoza svého úkrytu a se svým diamantovým ostřím chtěla Milku rozsekat na kousky.

Efekt byl ale jiný než plánovala. Jistě, že překvapila Milku, ale nejen toho. Překvapila i Seuku, která Irinu okamžitě zasáhla kouzlem, takže výskok skončil pádem a Irina nakonec omráčená na zemi ležela podobně jako Dorado. Milka navíc využil toho, že Seuka byla zaměstnaná Irinou a připravil velké finále. Tím bylo asi nejmocnější bleskové zaklínadlo, které kdy jakýkoliv z účastníků souboje viděl. Obří rudý blesk zasáhl Seuku do hlavy, čímž okamžitě uškvařil její mozek a spálil vlasy na uhel. Seuka byla mrtvá dříve, než si uvědomila, že by se něčeho takto nebezpečného měla ze strany Milky bát.

Bohužel tohle kouzlo bylo mocné i na gigaplesnivou botu. Milka by bez ní nebyl schopen nic podobného udělat a tak se hned po tomto vražedném kouzlu zničila. Na poslední chvíli z boty ale začaly vylétavat další podobné rudé blesky - poslední magické pokusy tohoto prastarého artefaktu o přežití. Ty létaly do všech stran a ohrozili i samotného Milku, ten proto začal prchat. Přeci jen mu taky došlo to, že je tu Moldyteam a on je osláblý, takže když ho navíc ohrožovaly tyto rudé blesky, neměl důvod zůstávat.

Dalších několik blesků letělo k Moldymu, ale jeho magická bariéra je zastavila. Jeden blesk našel dokonce Li Ming, která ho vykryla svým mečem. Meč byl tím pádem posílen mocí blesku. Li Ming si navíc všimla prchajícího Milky a tak po něm meč vrhla. Zbraň nyní svítící rudou barvou však otec Moldyho zpozoroval a malý moment před tím, než by ho trefila se zvládl přemístit pryč.

"Do Kinder vajíčka !" Zařvala rozzuřeně prezidentka a nakopla nedaleký náhrobek tak silně, že ho přepůlila. Celá mise naprosto zbytečná a šance na porážku Milky promarněna. Irina s Doradem raněni a Seuka mrtvá... Dnešní den je pro Li Ming katastrofa. A to ještě neví o druhém souboji, který dnes v Římě proběhl.

"Moldy !" Ozval se po chvíli hlas. Patřil Seuce. Moldy se zvedl od Dorada a šel k mrtvole své vzdálené příbuzné. "Moldy... poslouchej..." Duch Seuky se vznášel nad jejím tělem. "Musíš pohltit moji duši. Získáš tím mou sílu a zároveň i sílu všech Midleů. S tou budeš schopen svého otce porazit... Ale pak, až budeš mít všechnu sílu, mě vypusť, prosím... pak se dostanu z našeho světa. Chtěla bych poznat život po smrti. Pokud mi část schopností necháš, třeba bude posmrtný život zábava. Ale hlavně mi nenechávej vše, ty moc Midleů potřebuješ více než já." Moldy přikývl. S mocí všech Midleů by bylo téměř nemožné, aby Milka zvítězil. "A jakmile Milka zemře, musíš pohltit i jeho duši, rozumíš ? Toho ale nevypouštěj. Jeho duši v sobě znič. Tak se ho zbavíš navždy a z něj nebude nic. Jako by nikdy neexistoval. A nikdy už pak existovat nebude." Moldy opět jen přikývl.

Dorado se po chvíli probudil a tak společně s Li Ming viděl to, jak do sebe Moldy pohltil duši Seuky. "Milka... přežil, že ?" Optal se následně prezidentky. Ta přikývla, tudíž Dorado pochopil co vše se stalo zatímco byl mimo. "Měli bychom se vrátit zpátky... Dnešní den sice Milka nezemřel, ale každý další den pro něj bude nejistý."

***

2507 slov ~

Opět jsem se překonal a o nějakých 200 slov jsem překonal rekord v nejdelší napsané kapitole. Takže doufám, že vám ta délka vynahradí to čekání. Vím, že píšu čím dál tím pomaleji, ale bohužel se snažím především o kvalitu a ne jen o kvantitu, takže kapitoly nejsou tak časté, ale doufám, že i tak stojí za to.
Navíc tato kapitola je speciální... Je to první kapitola Plesnivé Boty 2, kterou jsem tento rok vydal. Yaaay

A je pořádně krvavá. Jedna z nejkrvavějších v této knize. Mnoho civilistů a dokonce dvě relativně důležité postavy zemřou, takže krve bylo opravdu dost. Snad bylo chyb méně než té krve.
Za všechny případné chyby se ale jako vždy omlouvám.

A budu rád za všechny názory a komentáře.

Nashle u další kapitoly ~

Seph

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top