Andrew celý znavený z dlouhé cesty a navíc ze společnosti těch malých smradů, se kterými byl již necelé tři hodiny, padl zpocený na zem, kde si hodlal oddychnout. "Už nemůžete, nebo se tu jen chcete pomodlit, mistře ?" Zeptala se Nancy, ze které se stala ukecaná dívčí kopie Felixe, který byl z nich asi nejhlasitější. Bylo tak jasné, že ho Andrew měl nejméně rád, zatímco Jin, který za celé tři hodiny řekl jen "ortopedie" byl Andrewův velký oblíbenec a docela se za tu dobu spolu strávenou sblížili. Sice neprohodilo ani slovo a Jin ho ignoroval, ale Andrew měl silný pocit, že ho může považovat za něco jako svého kamaráda. Pro Jina by tohle nazvání od dospělého bylo určitě trapné. Ještě trapnější by samozřejmě bylo, kdyby zjistil, že Andrew nemá žádné kamarády. Možná proto po jednom tak touží, už totiž nechce být sám.
Ano, sice Qačaw a veškeré šišky ho duševně naplňují a když požehnává věřící, tak má jisté sociální interakce, ale... není to přátelství. Přátelství se mu zatím vyhýbá velkým obloukem, ale třeba Jin, který Andrewa již hodinu propaluje pohledem, bude v budoucnu jeho prvním pravým kamarádem.

"Já bych zde postavil stany a pro dnešek naši cestu ukončil. Ale modlit se půjdu rozhodně... vy snad ne?!" Andrew na ně agresivně onu otázku vyštěkl, takže všichni ho začali ujišťovat, že se půjdou modlit. Samozřejmě až na Jina, který nic neříkal a místo toho si klekl a kamenem začal rozmačkávat brouky, kterých bylo na louce, kde se Andrew zastavil, mnoho.

Všichni společně si klekli na kolena naproti Andrewovi, který celou modlitbu vedl, jakožto správný arcibiskup. "Velká Šiško, jež jsi spadla z nebes..." začínal spirituální párty, jenže když zavřel oči, aby byl blíže spirituálnímu světu šiškové dimenze, všechna jeho společnost uprchla a tak v modlitbě pokračoval sám.

***

"Vzala jsem Andrewovu peněženku!" Chlubila se Nancy a zamávala s ní ve vzduchu. "Koupíme si čokoládu !" Zaradovala se Hani a začala slavit společně s Nancy podivným tanečkem. "Nebo to... jak se to jmenuje... hamburger!" Přidal se Felix a začal se epilepticky vrtět, jako dívčí část skupiny. "A co by sis rád koupil ty, Jine ?" Ticho. "Asi nic..."

Všichni kráčeli po cestě do nejbližšího města v okolí. "Vídeň... říká vám to něco ? Asi to bude pěkná díra." Zasmála se Nancy, která o tomhle městě v životě neslyšela. "Jo, určitě to bude pořádná díra, tam ani škola nebude." Dodal Felix a všichni společně vyšlapávali na nedaleký kopec, ze kterého na Vídeň již mělo být vidět. Také z něj na onu díru vidět bylo. A ta díra byla kulervoucí. "Prej díra... ani škola tam nebude." Poprvé za celou dobu Jin řekl celou větu a tak to ostatní oslavili potleskem.

***

"Vidíš ty děti, Ekskremente ?"
"Ano, vidím, Ekstázoslavo. Z nějakého důvodu tleskají... a mávají s peněženkou."
"Jo, a my peníze akutně potřebujeme. Jdeme z nich vymlátit duši."

Ekskrement a jeho přítelkyně Ekstázoslava potřebovali peníze na drogy a koho jiného by měli okrást, než bezbranné děti, že ?
I když... úplně bezbranné dětičky nebyli. Tito dva padouši s noži v rukou doběhli nepozorovaně až k dětem a když byli dostatečně blízko, Ekskrement zaječel "Dejte nám všechny vaše peníze a nic se vám možná nestane." Přičemž všem hrozil nožem. Skupina dětí z Chrodimi se ale začala smát, až se skoro dusili vzuchem, což Ekskrement pochopil, jako neuposlechnutí rozkazu a tak se rozběhnul k Nancy.

Ta se přestala smát a silou vůle jeho nůž odhodila někam daleko za ně a usmála se. "Bude to takhle... teďka vypadnete a necháte nám všechny vaše peníze... nebo... vás rozcupujeme." Řekla klidně a mezitím, co se Ekskrement otočil na svou přítelkyni aby se poradili o dalším postupu, Nancy už držela v ruce jeho nůž a Felix, který napodobil telekinetické schopnosti své kamarádky, si do ruky přitáhl nůž, který patřil Ekstázoslavě. "A nebo my rozsekáme vás, malý smrady a sežereme vás zaživa... a vaše kouzelné tryky Vám nepomohou." Ekstázoslava byla rozzuřená a hodlala získat svůj pěkný nůž zpět. "Sníst zaživa... zní skvěle." Zašeptal Jin a než stihli ti dva exoti (eksoti) utéct, démoni, které vypustil, je roztrhali na kusy. "Červená je... stejně hezčí barva než zelená..." okomentovala Hani situaci louky, která trochu změnila image.

***

"... A k tomu nám pomáhej velká šiška... Ámen, kámen, šiškodlak." Dokončil Andrew modlitbu a když otevřel oči, děti před ním opakovali : "Ámen, kámen, šiškodlak." Vůbec o jejich výletu nevěděl, ani o těch dvou mrtvolách, co po sobě nechali, takže byl spokojený a nic ho netrápilo. "Proč máš jedno oko celé černé a na tváři krev, Jine ?" Zeptal se ale na jedinou podivnost, které si všiml. "Víte... on zakopl a upadl, takže se odřel, proto ta krev... a to, jaký je pako naštvalo ty démony v něm a proto to oko." Felix měl patrně perfektně vymyšlené výmluvy na všechno a Andrew zatím nikoho z ničeho nepodezříval, takže se jen zasmál a celou situaci okomentoval "Nojo... to je to riziko cestování v divočině."

***

"Cítím, že jsi nervózní, Moldy. Nechceš masáž ? To tě jistě uvolní" Zeptal se starostlivě Dorado, který k němu zezadu přistoupil. "Masáž od tebe normálně nikdy neodmítnu, fňufíku, ale na tu teď nemáme čas, řekni mi raději nějaký vtip." Masáže od Dorada byly vždy velmi relaxující. Obzvláště, když místo rukou vás masírují sundávací hlavou. Dorado ji využíval jako váleček a přejíždel jí Moldyho tělo. Nicméně dnes k takovéto masáží nedošlo...
"Vtipy znám jen z mé rodné planety a ty bys nepochopil. Ale mohu to zkusit... HD, MHD, DPH, HDMI, HDP, S.R.O."
Moldy vykulil oči tak, že mu skoro vyskočili z důlků a začal se smát tak moc, že spadl ze židle, na které celou dobu seděl. "Panebože... tohle mě rozsekalo..." Mumlal Moldy přičemž se stále svíjeli smíchy na zemi. Pak se jako převrácená želva válel ještě asi 20 minut, než ho vyrušil Dorado slovy: "Moldy už je... čas vyrazit..."

Poté ho vytáhl ze země a došel s ním k ostatním, bohužel na místě srazu - před kanceláří Li Ming - stále chyběla Qačaw a pan Khá, takže se Moldy se slovy "Já pro ty pablby dojdu" obětoval a došel za nimi. "No... tak si zahrajeme Myslím si postavu ze Star Wars." Navrhla prezidentka "Co to je Star Wars ?!" Bohužel pro Dorada bylo pozdě a i když si Li Ming myslela Luka Skywalkera, Dorado byl pořádně v hajzlu.

***

"Takše vžechno vybafení uš máme, Qáčo ?" Pan Khá se svou ženou právě balili věci na misi do Španělska. "Kdowk nehe q xī ehbl aowp daddy pejw, okruž ne." [Šišky máme a my dva tu taky jsme, takže jo.] A jak jinak tito dva mohou oslavit úspěšné zabalení vybavení na cestu, než rozbalením celého kufru, aby dosáhli na flašku vodky, kterou dali na dno. Vodka jim ale tentokrát nebyla dopřána, jelikož když se dostali v kufru k hromadě šišek, které byli v igelitové tašce z Tesca a pod kterými se již ona flaška nacházela, do pokoje vstoupil Moldy a jak tomu u něj již bylo zvykem, z pohledu na ně a jejich nepořádek se mu udělalo blivno. Naštěstí ale byl na podobné věci připraven a tak měl po ruce zvonek, kterým zavolal uklízečku Gerberdu, která měla vše uklidit a kufr opět zabalit. "A až to bude zabaleno... vyrážíme. Čeká se jen na vás a na Kornélii, která ještě dokupuje sušenky, takže jí nabereme cestou." Poté Moldy odešel z místnosti.

"Myzlím, še na úglid bude čazu dosd i posději... Gerberdo, pšineš paňáki" A tak pokračovali kde skončili a poté hned spěchali za ostatními. Sice se dost motali a brkali sami o své vlastní nohy, ale byli spokojení. Gerberda už zase tak moc ne, jelikož musela vše zabalit a uklidit po těch dvou všechen svinčík. Rozbalila si tedy svou oblíbenou Snickers, hlasitě si povzdychla a dala se do práce.

***

1104 slov ~

Další kapitola, která hlavně sleduje osudy Andrewa a jeho skupinky supersmradů, kteří se už trochu ukazují, jako smradi a své superschopnosti už také projevují. Navíc naší hrdinové se připravují na super náročnou cestu a každý tak trochu po svém.

Seph