o měsíc později:

Odfouknu si vlasy z čela, krátce si protáhnu záda. Ještě se rychle napojím na Zimu, abych zjistila, jestli je v pořádku. Naštěstí normálně reaguje. Není bezpečné, aby mě provázela všude, jako to dělal Safír a před ním Diamant. Stýská se mi po nich. Safír je však mrtvý. To Oni mi ho vzali. Oni můžou za to, kde jsme a jak žijeme. Stačilo to. Kdybych se ,,flákala" jak oni říkají, měla bych problémy. S povzdechem se znova sehnu a dál kopu motyčkou do kypré půdy. Co bych teď dala za chvíle se Zimou, Stínem, Jiskrou, Rudobleskou, Naerys, Nessou a Mayou v lese třeba u  vodopádů. Místo toho se musím škvařit tady, na poli. A aby to Bylo ještě horší, nikdy nevíme, jak dlouho tu budeme.
O hodinu později.
Konečně. Ozval se gong ohlašující čas konce práce, ale ani to neznamená volno. Vlastně nastávající aktivity nesnáším ještě víc. Připojím se k proudu mířícího z pole. Jsou tu tvorové jen mého druhu. Tedy podle Nich ,,lidí." Podle Nich se ostatně svět dělí na dva základní druhy. ,,Lidi a zvířata." ,,Lidi" jsme podle všeho my a ,,zvířata" všichni ostatní. Jak směšné a povrchní je toto rozdělení. Vždyť pod Jejich nadvládou to je tak, že Oni jsou ti nejvyšší, mají všechna práva, my jen ta základní a ostatní? Ti nemají žádná. Proto se Zima, Stín, Jiskra a Rudobleska schovávají v lesích a setkáváme se s nimi jen někdy. I to je však lepší, než to, co se stalo mnoha dalším. Na to však nechci myslet. Vcházím do ošklivé, šedé, tmavé, nízké budovy z takzvaného ,,betonu" a a sedám si do ,,lavice." Další podivnosti, kterou nám sem ,,lidé" dali. Během Další čtvrhodiny se budova zcela zaplní a na vyvýšené pódium vystupuje jeden z Nich. Následující dvě hodiny jsou doslova mučení. Takzvaná ,,ideologie" do nás má vtloukat, že nám Oni jsou nadřazení a Jejich příchod bylo to nejlepší, co nás mohlo potkat. Také nás učí Jejich jazyk a ,,písmo." Když je konečně konec, máme volno. To znamená, že se setkáme v lese.
,,Ahoj Lydy!" Pozdraví mě nahlas Nary. Už je usazená na Rudoblesce. Maya a Nessa na mě jen kývnou, obě už připravené na Stínovi a Jiskře. Vyhoupnu se na připravenou Zimu a něžně jí zabořím ruce do měkké srsti. ,,Připravena?" zeptá se mě Nessa ,,A ty?" mrknu na ní. Všechny najednou vyrazíme vpřed. Rudobleska roztáhne svá rudočerná křídla a s Nary na zádech vyletí vzhůru. Nessa a Maya se tentokrát nerozplynou, ale běží po mých bocích. Tyhle chvilky miluju. A máme je tak málokdy...... většinou nemáme čas se bavit. Není čas ztrácet čas. Nakloním se ještě víc nad Zimin krk a stisknu jí koleny. Rozběhne se ještě rychleji. Svět je jen rozmazaná šmouha. Tohle je to nejlepší, co vůbec může být.
Už se setmělo a nebe je plné hvězd. Ani jsme si nevšimla, že to tak rychle uteklo. ,,Musíme se vrátit." Povzdechne si Maya. Pouze přikývnu. Seskočím ze Zimy a přitulím se k ní. Pouze vnímám její hladkou teplou srst, která mi tolik připomíná Saríra. Cítím, jak mi po tváři stéká několik slz a mizí v Zimině srsti. Zima pouze zamručí a olízne mi obličej. Pak zmizí v lese s Rudobleskou a Jiskrou v patách. Všechny se dotkneme Stínova kožíšku a zmizíme z mýtiny. Na chvilku je všude temno a vzápětí se objevíme na obvyklém místě na kraji lesa. Maya se se Stínem rozloučí a vzápětí zmizí i on. Když dorážíme domů, všímáme si jednoho z Nich, jak se na nás mračí. Nary se neovládne a dojde k němu ,,dobrý den, co tu chcete?" Řekne mu nepřátelský. Jej si povzdechnu a Maya s Nessou zavrtí hlavou, když na Jeho tváři proběhne zamračeno a nespokojený výraz, který však okamžitě vystřídá původní klid a lhostejnost. Všechny to však poznáme, že velmi zručně maskuje vztek. Tohle bude mít následky.