Kdo vlastně jsem?
Kdo?
Mé jméno je Libra.
Od malička vyrustám v laboratoři.
Prý jsem vzácný.
Jsem jedinečný...
Kdo vlastně jsem?
Říkají mi projekt nula...
Vlastně...
Od malička ne...
Jediné co si pamatuji z předtím než mě sem dovedli jsou ty jejich hlasy...
Hlasy které mi říkaly že mám zemřít, že jsem moc nebezpečný...
Jenže já zemřít nechci..

Nevím proč..
Ale mám velké nutkání ochraňovat je..
Ochraňovat ty kteří ochraňovali mě...

Ale když se zamyslím...
Vážně jsem tak bezcenný?
Vážně by bylo lepší kdybych zemřel...?
Nevím...
Nevím o své existenci nic...

Nic kromě toho že má existence je nehoda...
Jsem nehoda...
Jenom experiment...

Jsem odolný vůči alkoholu..
Nedokážu se utopit...
Jsem nesmrtelný...
Proč?

Proč jsem na této planetě??
Jsem monstrum...

Když jsem se jedné sestry zeptal proč mě ochraňují,,

Se smutkem mi odpověděla že by mi to ráda řekla.. že by mě ráda zachránila před budoucností...

Ale víc už mi neřekla..
Vyhodili ji...
Už jsem ji nikdy nepotkal...

-------------------------------------------------------

Sedím v bílé místnosti, nevím co se bude dít,
Ale nepanikařím.. Jsem na tohle zvyklý...

"Jenom to trochu štípne„ uklidňuje mě sestra když mi odebírá vzorky krve...

Po chvilce už byla má modrá krev vidět v malé injekci kterou sestra držela...

"Jsem v pořádku„ odpovídám na její otázku jestli mě něco nebolí...

"Teď tě odvedu za panem doktorem„
Opatrně kývnu a vstanu

Jdeme bílou chodbou s elektrickými obvody všude po stěnách, Z dveří od pokojů ostatních experimentů na mě koukají zlostné, smutné i psychoticky usměvavé oči, Jeden z projektů,
Konkrétně projekt 54 se mě snaží chytit za paži a dovléknout ke svým dveřím, Nevím jestli
Mi chce ublížit nebo mi něco jenom říct..

Pomalu vstoupím do doktorovy laborky..
Doktor se na mě usmívá jako sluníčko na hnoji..
Tohle mě naučila projekt 78..

"Kdy mě pustíte?„ zeptám se doktora

"Ale Libro... Ty víš že mezi lidmi nejsi vítaný..„

Prohrábne mi vlasy svou rukou a Usměje se na mě..

Sestra odejde pro jiný projekt..
Za chvíli se vrátí i s projektem 40..

"Tohle je Mikro, jedna z projektů které se nepovedly..„

Podívám se na Mikro, jak ji sestra nazvala
V jejím pohledu jsou vidět smíšené pocity..

Doktor chytne Mikro za ruku a odtáhne ji do experimentální kádě, kde jsou vždycky uloženy velice nebezpečné či velice podivné projekty..

"Co?, Nechte mě! Pusťte mě!„ Křičí Mikro...

Doktor ale neposlouchá a strčí ji do E.V.K (Experimentální výtažné kádě)
Za chvíli se za ní dveře kádě zavřou a Mikro zůstává vevnitř...

Sestra se přesune k ovládacímu panelu a začne z kádě vysávat vzduch místo kterého do ni začne vpouštět podivnou zeleno - modrou tekutinu..

Naposledy jsem zahlédl Mikro jak buší na dveře kádě a snaží se utéct a zachránit se..

Vyděšeně hledím na onu osudnou káď ve které se nehybně vznáší Mikřino tělo...

"Co.. Co jste ji provedli?!?!?„

"Jenom spí..„ odpovídá mi s úsměvem doktor...

" A.. A proč jsem to musel vidět?!?„

"Abys věděl co se stane když nebudeš poslouchat nebo když se budeš pokoušet utéct„

Sestra mě chytla za ruku a odvedla zpět do mého pokoje,,...

"Musíš mi říct že jsi tohle nikdy neviděl... Neměl si to vidět...„ řekne mi sestra a odejde

-------------------------------------------------------~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~-------------------------------------------------------

522 slov, doufám že se líbí..,..

Derpy..