Pořád to nechápu. On vážně čeká dítě s tou krávou?

Dívka odložila stranou lak na nehty a z malého stolku zvedla svůj telefon.

Tak mi to řekl.

A proč teď?

A přesně proto Kat Bethany zbožňovala. Když to bylo potřeba, byla schopna odpověď během pár vteřin.

Protože se to chystají oficiálně oznámit. Už se musela skrývat, pač to začalo být vidět.

Odepsala, vrtíc nad tím hlavou. Vždycky si myslela, že má v sobě Justin alespoň trochu zodpovědnosti. Teď o tom začínala pochybovat.

Nezlob se, ale tvůj bratr je idiot. Ta holka se tady tahala s každým. Co když to dítě není jeho?

Na to jsem se taky ptala. To dítě jeho je. Nechali udělat testy.

Stejně jako Bethany, měla i Katherine o Lexi jisté pochybnosti.

No, v tom případě můžeš být nadšená. Budeš tetička.

Brunetka se uchechtla. Na jednu stranu byla ráda. Děti zbožňovala. Jediný problém viděla v labilní matce dítěte. Nedokázala si představit, jak spolu budou vycházet. I kdyby byla sebemilejší, pochybovala, že by se Lexi chtěla přátelit. Zkusit to však musela.

Řekla bych, že se potřebuješ odreagovat. Co takhle po práci zajít zase na stadion?

Musím zůstat dýl v kavárně, abych sepsala, co nám chybí.

Odpověděla posmutněle. Objednávka nebyla otázkou pár minut, ale spíš hodin.

A co kdybys to dělala v průběhu dne a večer jsme to jen překontrolovaly?

Dívčin návrh ji potěšil.

Vážně?

Jasně, Kate. Přeci sis nemyslela, že tě v tom nechám samotnou. Koneckonců, od čeho jsou nejlepší přátelé?

S krátkou odpovědí odložila telefon a vrátila se k lakování nehtů. Nepochybovala, že se Bethany právě přehrabovala ve své skříni, aby si vybrala outfit na večer. Brunetce bylo jasné, že by měla udělat to samé, ale muselo to počkat. Minimálně než jí uschne lak na nehtech.

"Mami?" usmála se hnědovlasou ženu, jež jí v kuchyni akorát chystala snídani. "Ano?" oplatila jí úsměv Sarah, pokládajíc na stůl talíř s míchanými vajíčky. "Večer půjdu s Bethany na stadion. Nevadí?" "Vůbec ne, Katie. Jen si neplánuj nic na zítra." Brunetka se zamračila. "Proč?" nechápala. "Pozvala jsem Justina s klukama na večeři, takže..." "A musím u toho být?" Oné otázce se žena podivila. Zaskočeně pohlédla na svou dceru. "Ovšem, Katie. Mluvila jsem s Justinem a pro něj je důležité, abys s kluky vycházela." "Paráda," povzdychla si dívka, načež si první sousto vložila do úst. "Katie, viděla si je jen jednou. Jsou to milí mladíci," ujišťovala jí žena, ale brunetka to ignorovala. Nechtěla je poznat. Věděla, že nemá právo je soudit podle toho, co se o nich psalo na internetu, ale přesto měla jisté pochybnosti. Navíc k nim cítila nesympatie už jen proto, že kdyby nebylo jich, Justin by byl stále obyčejný kluk. V podstatě ho odtáhli do světa a ona tak ve čtrnácti letech v podstatě přišla o bratra. První rok se sice vídali alespoň jednou za měsíc, ale během druhého roku to začalo upadat. Vždycky, když se Justin vrátil domů, zdálo se všechno stejné, jako dřív. A právě ty chvíle Kat nenáviděla stejně, jako je milovala. Pokaždé okusila, jaké to bylo dřív. Po jeho odjezdu vždy nastalo prázdno. Prázdno, jež se nedalo vydržet.

Kabelkou mrskla do své skříňky, kolem pasu si uvázala zástěru a s deskami a propiskou v ruce zamířila do skladu. Při pohledu na všechny ty regály jí bylo zle. Její teta Chloe dělala objednávku obvykle sama. Čas od času se však stalo, že neměla čas nebo musela náhle odjet. Jelikož chtěla otevřít kavárnu ve vedlejším městě, musela se toho dne jet podívat na několik prostorů, a tak ona nudná práce zbyla na Katherine. "Neperlivých vod máme... Třináct balíků, takže to nic," vyplnila požadované políčko, načež se posunula k lahvím se slazenými nápoji. Dále jí čekaly cukrovinky, kornoutky, kopečková zmrzlina, kelímky na kávu s sebou, víčka, lžičky a podobné nezbytnosti, jichž nebylo nikdy dost.

Prsty přejela po balíkách s brčky. "Patnáct," oznámila Bethany, když je podruhé přepočítala. "To sedí," přitakala spokojeně Kat. "Takže máme hotovo?" ujišťovala se zrzka. "Přesně tak. Teď jedeme domů, dáme si sprchu a sejdeme se v devět na křižovatce?" "Jako vždy," promnula si spokojeně ruce Bethany a už se řítila do šatny. Když Kat konečně nastartovala, začala pochybovat, zda se jí na stadion vůbec chce. Pila jen výjimečně a proplétat se mezi opilými lidmi se jí moc nechtělo. Když se člověk potřeboval odreagovat, nebylo to špatné. Teď by Kat spíš ocenila chvíli klidu. Ještě se jí ani nepodařilo zpracovat, že z ní za tři měsíce bude teta a dalšího dne měla být nucena povečeřet s lidma, o jejichž společnost ani v nejmenším nestála.

_______________________________________

Krásné velikonoční ráno přeju! 🌄🐣😇