Píseň, jež se rozezněla pokojem, donutila hnědovlasou dívku přetočit se na druhý bok a rukou nahmatat mobilní telefon ležící na nočním stolku. "Slečno Knightová, já se strašně omlouvám, ale..." ozval se z přístroje zděšený hlas, hned jak brunetka přijala hovor. "Poppy?" "Ano, slečno. Já jsem nevěděla, komu volat. Váš bratr..." "Můj bratr co?" "Je pryč a nic by neudělal, tak volám vám. Chtěla jste, abych vás neprodleně informovala, kdyby se něco stalo..." "Poppy, zpomalte." zarazila zdravotní sestru Katherine. "O čem to mluvíte?" "No... Já se strašně omlouvám, slečno Knightová," zoufalství z ženina hlasu bylo jasně patrné. "Šla jsem jen do kuchyně a... A když jsem se vrátila, slečna Wattsová byla pryč..." "Už zase?" povzdychla si Katherine. Nebylo to poprvé od Justinova odjezdu na tour, co se Lexi ráno vytratila a vrátila se večer, někdy až další den. Sice to Katie pilo krev, ale nemohla jí zakazovat pracovat. "Teď je to horší, slečno," ozvala se Poppy, nejistá si tím, jak bude Katherine reagovat. "Malá Natali je také pryč."

Zoufalství. To Katherine pociťovala, když na sebe navlékla černé kraťasy a bílý top s nápisem Meow a potiskem kočky. Ono oblečení si společně s kostkovanou košilí připravila předešlého večera, aby se ráno mohla obléct a rovnou vyrazit za Bethany. Chystaly se strávit den za městem, mimo všechen ten chaos. Užít si poslední víkend před začátkem zimního semestru. Seběhla schody do přízemí, přičemž se v předsíni málem zabila o Geralda, jež se dožadoval snídaně. "Kruci!" zanadávala, když si obula obyčejné tenisky, načež vytočila číslo své nejlepší kamarádky. "Beth, promiň, ale nemůžu tě vyzvednout," otevřela dveře a vyšla před dům. Jakmile tak udělala, zamrzla v pohybu. "Kat, vždyť jsme byly dohodlé a..." "Zavolám ti za pět minut," ukončila hovor a telefon zastrčila do kapsy kraťasů, načež se sehnula k autosedačce, v níž se nacházelo spící dítko. "Natali," zašeptala dívka, berouc sedačku s malou holčičkou do ruky, načež se vrátila zpět do domu. V kuchyni dala najíst Geraldovi, načež se posadila na židli, pokládají sedačku na vedlejší židli. Vzala dětskou ručičku do své, zatímco tou druhou vytočila nejprve číslo Poppy, jíž ujistila, že je malá v pořádku, a následně pak číslo Bethany. "Kat? Stalo se něco?" "Jo," přitakala brunetka, načež se dala do převyprávění událostí onoho hektického rána.

"Ahoj," vpadla do kanceláře, sedačku s dítětem v jedné ruce, zatímco v druhé měla tašku s věcmi pro malou. "Chtěli jste se mnou mluvit?" zeptala se svého strýce a matky, jež se v kanceláři šálku nacházeli. "Kat, sedni si. Prosím," požádala Sarah svou dceru. Brunetka tak tedy udělala. Sedačku si položila k nohám, dítko berouc do náruče. "Proč máš s sebou Natali? Neměla by být s Lexi doma?" "Lexi je v Londýně," odpověděla Kat, jako kdyby se nic nedělo. Věděla, že si Sarah dělá starosti o Chloe. Nechtěla jí zbytečně přidělávat další. Předtím, než jí matka volala, aby přijela do Šálku, podařilo se jí blonďaté modelce dovolat. Podle všeho musela akutně odjet na focení do Londýna. Z dívce neznámých důvodů nechtěla malou nechat doma s Poppy, a tak ji odvezla k ní. Předtím, než se dívka stačila zeptat, proč alespoň nezazvonila, zavěsila s tím, že to proberou, až se vrátí. "Aha," zamumlala zmateně žena, otáčejíc se na manžela své sestry, jež v ruce držel jakousi složku. "Víš, kdo by po smrti Chloe zdědil Šálek?" zeptal se dívčin strýc. Katherine naskočila husí kůže. "Teta není mrtvá," upozornila nepříjemně. Její strýc se tím nenechal nijak rozchodil. Smutně se usmál, dál listujíc v dané složce, než našel jednu konkrétní listinu, jíž podal své neteři.

"Nerozumím tomu," přiznala Bethany, když společně seděly na vyhlídce, jíž Kat tolik milovala a na níž před téměř třemi měsíci vzala Charlieho. "Zdědíš Šálek. Taky komu jinému, by ho měla Chloe odkázat. Co ale nechápu, je to, proč se to řeší teď," pokrčila rameny. Seděly spolu na dece. Zatímco zrzka seděla v tureckém sedu, Katherine měla nohy natažené před sebou. Právě na nich v zavinovačce spočívala dcerka slavného zpěváka. "Protože už nikdo nevěří, že by se Chloe probrala," vyřkla Katherine slova, jímž stále odmítala uvěřit. "Chtěli vědět, jestli bude v pořádku, když se mamka ujme Šálku tady a strejda ve vedlejším městě." "Takže se nebudeš starat ani o jednu kavárnu?" zamračila se zrzka. Tomu už vůbec nerozuměla. Věděla, jak moc Kat na kavárně záleží, a jak moc ji práce v ní baví a naplňuje. "Budu furt obsluhovat, jen nebudu dělat papírování. Navíc bych se školou stejně neměla moc času," tak nějak automaticky si pohrávala s ručičkou své neteře, sladce se na dítko usmívajíc. "A co s Natali?" "Co by? Odvezu ji k Lexi domů a počkám tam, než přijede," pokrčila brunetka rameny. "A co když se dneska nevrátí?" Na to neměla Katie odpověď. Jediné, na co dokázala myslet bylo to, že kdyby se Lexi rozhodla v Londýně zůstat natrvalo, ani by ji to nepřekvapilo.