Od onoho večera si psali jen párkrát. Dominick se snažil udržet kontakt, ale Kat jeho snahy bojkotovala. Srpen byl u konce, září se hlásilo o pozornost a s ním i začátek nového školního roku. Vysokoškoláci si však na zahájení měli počkat až na začátek října. Přesto se poslední prázdninový víkend chystal na stadionu již tradiční táborák, na nějž se Katherine ale moc nechtělo. Posledním dny zanedbávala nejen Šálek, protože jí Lexi každou chvíli volala, aby k ní koukala přijet. Nezajímalo ji, že je tam s ní dvacet čtyři hodin denně Poppy. Ona z nějakého důvodu nutně potřebovala onu brunetku, jež si už ani nepamatovala, kdy se naposledy pořádně vyspala.

Několikrát ji už dokonce napadlo, jestli by nebylo nejlepší, kdyby se k blonďaté modelce prostě nastěhovala. Rychle však onu myšlenku zavrhla. Lexi se na ní nemohla neustále spoléhat. Do začátku zimního semestru zbýval měsíc. Se školou a Šálkem by už péči o Lexi a Natali nemohla zvládnout ani s pomocí Poppy. Nezbývalo jí než doufat, že se modelka co nejdříve vzpamatuje. Vkládala proto velkou naději do sezení, na němž právě Lexi byla. Katherine seděla v menší čekárně, jež byla moderně vybavena. Díky žlutě vymalovaným zdem se zde Kat necítila jako v nemocnici, což jí dodávalo na klidu, který už nějaký ten čas postrádala. Možná bych si taky měla domluvit sezení. Uchechtla se v duchu, když se dveře ordinace otevřely a ona spatřila usmívající se Lexi, což ji více než šokovalo. "Doktorka s tebou chce mluvit." oznámila modelka překvapené brunetce, jež se tedy zvedla z pohodlného křesla a nakoukla do ordinace. "Slečno Knightová, posaďte se prosím," pobídla světlovlasá žena kolem čtyřiceti let Katherine, jež vypadala skutečně zmateně. "Co se týče stavu slečny Wattsové, doporučila bych změnu prostředí. Předpis na nové léky jsem vám vypsala," posunula k brunetce recept. "Co přesně myslíte tou změnou prostředí?"

Bezcitnost. S oním slovem si neustále pohrávala v hlavě, ale nahlas jej nevyslovila. Podle doktorky, jež se zabírala případy, jako byla Lexi, by ženě mohl pomoci návrat k tomu, co bylo před jejími depresemi. Navrhla, aby se modelka vrátila do práce. Organizovala si život tak, jak byla zvyklá. Lexi si to samozřejmě vyložila podle sebe a nemohla se už dočkat, až se zbaví vlastní dcery. Ačkoli se to Katherine nelíbilo, nemohla jí v návratu do práce bránit. Jen doufala, že modelka nepočítá s tím, že by Katherine dělala Natali náhradní mámu. Mohla mít tu princezničku ráda sebevíc, ale na tohle by se školou neměla ani v nejmenším dostatek času.

Květovanou sukni si stáhla níž, načež si urocnala růžovou košili bez rukávu, jíž měla dole závazanou na uzel. Kabelku si přehodila přes rameno a konečně vystoupila z auta, kde už na ní čekala ochranka i s Poppy. "Určitě vám to nebude vadit, slečno?" ujišťovala se žena, jež si chtěla zajít na kafe s kamarádkami, ale kvůli času strávenému s malou Natali neměla kdy. "Vůbec ne. Vezmu kočárek, projdu se v parku a tak. Nemějte obavy. Sejdeme se později v domě," odpověděla brunetka s úsměvem. Bylo to poprvé, co s kočárkem vyrazila mimo pozemky Lexiina domu. Když malou brala ven, pohybovala se s ní jen v zahradách, stejně jako Poppy nebo Justin. Nyní měla šanci projít se s Natali mimo tu zlatou klec, jež jí svazovala. Pocit ohledně onoho domu se nezměnil. Nebyk to prostě domov. Byl to nádherný dům, ale byl bez duše. Chyběla mu láska, jistota a vřelost. Ani trochu se jí nelíbilo, že její neteř měla vyrůstat v něčem takovém, ale nebyla ani její matka ani otec, aby s tím mohla něco udělat.

Neustále cvakání fotoaparátů jí už pomalu začínalo lézt na nervy. Trpělivost jí došla ve chvíli, kdy byl jeden z novinářů tak drží, že sáhl po síťce, jíž měla přehozenou přes kočárek a pokusil se ji strhnout. Okamžitě jej praštila přes ruku. "Je to cizí majetek, na to nemáte co sahat," osopila se na něj, načež jí muž namířil na obličej fotoaparát a několikrát ji vyfotil. Sklonila hlavu zpět ke kočárku a zhluboka se nadechla. Periferním viděním zaznamenala, jak jeden muž z ochranky odtlačuje fotografa stranou bez jediného slova. Ochranku Lexi tvořili dvě hory svalů, jež Katie pro onen den zapůjčila. A udělala dobře. Opravdu se hodily. Brunetka byla vděčná, když se o hodinu později vrátila zpět do domu. Připravila Natali lahvičku a následně usedla i s děťátkem v náručí na prostorném gauči. Přestože to nebyla její sláva, co fotografy přiměla ji po celou dobu procházky a i cesty k domu pronásledovat, nebylo jí to nijak zvlášť příjemné. Jestli někdy předtím pochybovala, nyní měla jasno. Nezvládla by to. Tohle by prostě neunesla.

_______________________________________

Tak tu máte druhou kapču 😁💖

Uvidíme se zase zítra ráno! 😊

💋🤗💖