Blesk foťáků mladinkou dívku na okamžik oslepil. Instinktivně sklonila hlavu k zemi. Cítila, jak jí její společník vzal kolem pasu, za nějž si ji přitáhl k sobě. Automaticky se na něj natiskla. Když se jim konečně podařilo dostat se do recepce, kde téměř nikdo nebyl, nechala se Katherine přivinout do mladíkovi náruče, přičemž si hlavu opřela o jeho hrudník. Srdce jí tlouklo jako splašené a ona se jej marně snažila uklidnit. Když jí Justin vyprávěl, jak šílení umí někteří lidé být, jen nad tím pokrčila rameny. Člověk jen těžko uvěří něčemu, co si sám neprožije. Když se sama ocitla obklopena řvoucím davem po boku slavného zpěváka, necítila se dvakrát komfortně. Nebyl jí příjemný hluk ani občasné doteky. Dominick měl sice skvělou ochranku, ale i tak jim sem tam něco uniklo.

"Jak tohle můžeš zvládat?" zeptala se dívka, když hnědovlasému mladíkovi pohlédla do očí. "Je to součást mýho života," pokrčil Dominick rameny. "Prostě jsem si zvyknul." "Na tohle ss zvyknout nedá," odporovala mu Katherine. "Půjdeme nahoru, jo?" odtáhl ji něžně od sebe, načež ji vzal za ruku. "Je tam Justin?" kousnula se Kat do rtu. Bylo jí to trapné, ale nebyla si jistá, jestli byl dobrý nápad, aby je viděl spolu. "Není. Nejsem pitomej. Je mi jasný, že by šílel," uklidnil ji Dominick, načež přivolal výtah a jakmile se otevřel, vstoupil i se sestrou jednoho ze svých nejbližších přátel dovnitř.

Vstoupila na balkon, opřela se o zábradlí a otřeseně hleděla na zmatek pod sebou. Pozorovala rušnou ulici, poslouchala troubení aut a křik fanoušků Přeludu, jež se nacházely daleko pod ní. "Lásko, musím se tě na něco zeptat." "Ptej se," pobídla mladíka, aniž by na něj byť jen pohlédla. To se Dominickovi nelíbilo. Vzal ji proto za ruku, jíž se opírala o zábradlí, a donutil ji otočit se k němu čelem. "Potřebuju, abys ke mně byla stoprocentně upřímná." "Dominicku, teď mě děsíš," zasmála se napjatě. "Jen mi odpověz, dobře?" požádal ji. Vážnost, jež se odrážela v jeho hlase, jí naháněla hrůzu. "Fajn," přikývla, přestože si najednou nebyla jistá, zda to byl dobrý nápad. "Neuniklo mi, jak tě ty lidi rozhodili a taky vím, že nesnášíš, když tě někdo fotí, a tak..." Vypadalo to, že si není jistý, jak to říct. "Katherine, tohle bylo nic oproti tomu, s čím se běžně setkáváme v Londýně nebo kdekoli jinde, když jsme na tour," pevněji sevřel její ruku ve své, přičemž jí po hřbetu začal hladit palcem. "Justin by mi nikdy neodpustil, kdybych ti pomotal hlavu, a pak zmizel. Jenže já se od tebe nechci držet dál. Proto potřebuju vědět, jestli to má smysl." Katherine na něj zvládla pouze mlčky hledět. Absolutně nechápala, kam tím vším mířil. "Myslíš, že bys tohle v několikanásobné míře zvládla vydržet? Až bych tě vzal ven v Londýně nebo kdybys s náma jela na tour..." "Zpomal," zvedla volnou ruku, aby jej umlčela.

Vzduch naplnila napjatá atmosféra, jež dvojici pohltila. "Nicku, já to tu nemůžu opustit. Ani teď, ani za rok nebo za dva, chápeš?" snažila se o klidný tón, ale třesoucí se hlas ji prozrazoval. "Nemyslel sme navždy. Jen třeba na dva týdny. Někam bychom vypadli a..." Brunetka netušila, co by na to měla říct. Představoval si to příliš jednoduše. Neviděl ty překážky, které před ní stály. Nedokázala si představit, že by znovu odjela na déle než den. Už ten týden s holkama jí stál spoustu sil a co se týkalo dovolené u moře začátkem, tak tu odvolala. Holky se nakonec rozhodly zůstat také doma. Mrzelo je to, ale byla to jejich tradiční dovolená ve čtyřech. Ano, mohly jet bez ní. Ale ony nechtěly. "Nemůžu, Nicku. Ani později bych nemohla. Ne, když Justin bude pryč. Nemůžu v tom Lexi nechat." Hnědovlásek si povzdychl, načež se na ni sladce usmál. "Vždycky myslíš prvně na ostatní," pohladil ji po tváři. "Jo," přitakala. "Na tu holku totiž všichni kašlali. Nemůžu se na ní vykašlat i já. Navíc je tu Natali." "Jseš skvělá teta a jednou budeš ještě lepší máma," pohlédl jí do očí s nevysloveným přáním, že by chtěl být součástí jejího života i za pár let, aby se o tom mohl na vlastní oči přesvědčit.

_______________________________________

Dobré ráno 🌄

💋🤗💖