Dimenze Dakt 'rratt

24 let před zhroucením dimenze

Princezna seděla na židli v čele stolu vedle krále a královny. Neustále si tahala za růžové šaty, ve snaze trochu uvolnit škrábavou látku.

Černovlasý král holčičce každou chvíli věnoval káravý pohled a marně se bránil úsměvu nad jejím popuzeným výrazem. Celé dopoledne ji komorné drhly od bláta a vybíraly z černých vlasů větvičky. Jeho dcera byla divoká a ve své podobě černé vlčice se dokázala celé hodiny prohánět lesem. Teď se ovšem musela chovat jako následník trůnu. Kolem nich kroužily páry v nádherných šatech. Král dal uspořádat ples na počest jejich příměří se sousedním královstvím. Válka již bude brzy u konce.

Holčička se zahleděla na strop sálu, na němž se nacházely fresky, znázorňující činy jejího otce. Její táta byl hrdina. Od fresek se až k mramorové bílé podlaze snášely vodopády sametově rudých závěsů. Ty z části skrývaly velký balkon. A tam někdo stál. Princezna onu postavu pozorovala. Byl v černém a něco držel v rukách.

Dívka zatahala krále za plášť. „Tati, tatínku. Podívej. Tam nahoře někdo je."

Muž v černém se mírně pohnul, jak vystřelil. V tu chvíli se králi do ramene zabodl pozlacený šíp s bílými letkami a přišpendlil ho k židli.

Tento útok vyvolal paniku. Hosté se pokoušeli dostat pryč, stráže stříleli na útočníka a někteří jej začali pronásledovat.

„Odveďte...královnu a princeznu." Vypravil ze sebe král, ale již bylo pozdě.

Dovnitř vtrhli vojáci v pozlacených brněních a se zlatýma očima. Bylo jich příliš mnoho a stráže podléhaly přesile.

Dívka ztratila z dohledu matku a byla přitisklá vyděšeně na zeď, když ji popadly nějaké ruce a dotáhly ji před jejího zraněného otce.

Ženský hlas nad ní promluvil: „Já nezapomněla. Svůj slib plním."

Když holčička vzhlédla, spatřila zlaté oči ve tváři královny rodu Mangkon. V dalším okamžiku ji žena táhla pryč. „Tati! Tatínku! Pomoc! Pomoz mi!" Vzlykala dívenka a kroutila se jako had v marné snaze se osvobodit.

Před jejího otce hodili i její matku, která měla ošklivě napuchlou část tváře.

„Zabijte všechny, co najdete a tohle místo spalte." Vyštěkla nenávistně královna se zlatýma očima a táhla holčičku pryč ze sálu, zatímco se na bílé mramorové podlaze rozlévaly kaluže krve.