První Kruh- 65. rok od uvěznění Smrti a Zvířete

Druhý kruh – 2022. rok od povolání Tří (326. rok od vypovězení lidí do třetího kruhu a uvěznění Smrti a Zvířete)

Třetí kruh – 6500. rok od osídlení lidskou rasou (2029 n.l.)

Současnost

Druhý kruh – podzim, 26 dní do Yule

Muž s dlouhými vlasy, jizvou přes tvář a v otrhaném oblečení utíkal tmavým nočním lesem a lýtka mu rozsekávalo trní. Cítil to blíž a blíž. Přede dvěma mílemi jej začalo pronásledovat velké stvoření, ale tehdy si s tím moc nedělal hlavu, a to byla obrovská chyba. Po letech ve vězení pozbyl ostražitosti.

Noha mu podklouzla na mokrém listí. Stačil před sebe dát pouze ruce, aby nenarazil lebkou na ostré kameny. Když se se zasyknutím otočil na záda, spatřil oči, které svítily jako měď ukutá v pekelném žáru. Vykřikl.

***

Shayde popadla za límec zločince, kterého magicky uspala. Byl už snad jeden z posledních, který utekl z vězení Prvního kruhu poté, co byl narušen před rokem mimořádně velkou a silnou trhlinou. Hodila vězně na koně jako pytel kamení a vydala se k sídlu Tří.

Jak kolem ní ubíhala krajina, Shayde se ponořila do vzpomínek.

Už uplynul celý rok od série událostí, v níž byli s Danielem zapleteni, a která vyústila v uzavření trhliny ve vězení a osvobození Smrti. Daniel tehdy také zjistil, že Shayde je ve skutečnosti Zvíře, jedna z tří mocných bytostí, vládnoucích světu. Poté zůstal s vlkodlačí smečkou, jež jim po cestě podala pomocnou tlapu. Shayde jej od té doby neviděla. Měla moc práce s navrácením světa do zajetých kolejí, Smrt jí velmi pomáhala, ale také měla své práce nad hlavu. Jediný Život se bezstarostně povaloval v jejich sídle a bohové ví, co dělal.

Smrt byla většinu času velice klidná, trochu potřeštěná osoba s kamennou tváří a oblečena v černém hávu, ale před třemi dny se dostala s Životem do velice napjaté debaty, která vyústila jejich hádkou. Shayde přesně netušila, co se tam stalo, jelikož Život se pro jednou nechvástal vítězstvím a jen pochodoval po sídle s rozzuřeným výrazem. Smrt ten den zmizela a Shayde se moudře rozhodla ji napodobit.

Protáhla si záda, když spatřila vstup do chodeb. Seskočila z koně a svého zajatce probudila nešetrným shozením z koňského hřbetu.

***

Zvíře se po celou dobu soudu na zajatce nedívalo. Přivádělo mu to na mysl vzpomínky na jeho vlastní uvěznění.

Smrt vynesla muži rozsudek ledovým hlasem a odvedla ho do vězení, kam patřil a v němž měl strávit dalších pět let.

Život se na svém trůnu otočil na Zvíře a hodil mu svitek.

Zvíře zvedlo hlavu. „Co je to?"

Život, zlatovlasý mladík, se usmíval. „Další provinilý. Je speciální, tak jsem ti ho nechal. Jsem si jist, že to pro tebe bude jednoduchý úkol."