Kapitola 79

"Takže co? Jsi na obě naštvaná?" Brunetka přejela prstem po hraně hrnečku. "Nejsem na ně naštvaná. Jen..." "Štve tě, že ti něco tají," konstatoval zrzek. "A tebe to neštve?" Mladík se uchechtl. "Jestli mě štve, že mezi sebou mají dvě moje kamarádky tajnosti?" nadhodil. "Kdyby jo, tak bych s tebou a Beth nevydržel tolik let." Kath se ušklíbla. "Taky bys na to už mohla být zvyklá." "Když ono je něco jinýho sdílet tajemství a skrývat ho před někým, než když ho někdo skrývá před tebou," zamumlala zklamaně. "Katie, o co doopravdy jde?" zeptal se jí Robin. Brunetka nespokojeně zamručela. "Nechápu to." "Nechápeš co?" zamračil se její zrzavý kamarád. "Vždycky se mi se vším svěřila a teď?" zavrtěla pomalu hlavou. "Je to v háji," upila ze svého hrníčku, jež už byl téměř prázdný.

Přemýšlela, jestli by si nemohla dát ještě jedno. Třeba by to konečně zabralo a únava ustoupila do pozadí. "Kolikátý už máš?" zakabonil se Robin, když zbytek kávy dopila, vstala z křesla a zamířila k lince s úmyslem udělat si další. "Čtvrtý jsem dopila, pátý si uvařím. Chceš taky?" otočila se na něj přes rameno, když do kávovaru doplňovala vodu. "Měla bys brzdit. Tohle není zdravý." A co zdraví je? "Klídek, tati. Večer si pak dám když tak čaj, dobře?" "Přestaň si z toho dělat legraci. Takhle si uženeš tak maximálně infark." Aspoň už bych to měla za sebou. S opět plným hrnkem se vrátila ke stolu. "Jestli ti to tak moc vadí, tak si s ní promluv," doporučil dívce její kamarád. "Nechci jí zasahovat do soukromí. Počkám, až mi to bude chtít říct sama." "I když by bylo snazší se zeptat?" dotíral Robin. "Dělám to, co je správné. Ne snadné."

Z chůvičky se ozval dětský pláč. Brunetka byla nucena vyběhnout do prvního patra rodinného domku. Jen co vešla do pokoje, nasadila vlídný úsměv. Vytáhla dítko z postýlky, přebalila jej a následně pohoupala v náručí. "Bojím se, Robine. Bojím se, že Bethany ztratím," promluvila tiše, aby nerušila usínající Natali. Její zrzavý kamarád stál mezi dveřmi a mlčky ji pozoroval. "Čím dál víc času tráví s Ariou, ačkoli je na ní momentálně naštvaná. Mám strach, že o naše přátelství ztratila zájem," povzdychla si. "Přestává ti psát?" zeptal se Robin. "Nestará se, jak ti je? Nebo jí nezajímá, jaký jsi měla den? Bolí dívat se, jak někdo ztrácí zájem a pomalu odchází," pokývala Robin rozvážně hlavou. "Nemyslím si ale, že by zrovna tohle byl váš případ." V dívčiných očích se mihla naděje. "Možná k nim prostě jen zkus zajít a promluvit si s ní." "Nechci dotírat," odporovala brunetka. "Katherine, tohle není o dotírání. Tohle je o tom, být dobrou kamarádkou, kterou ty jsi. A řekl bych, že to je přesně to, co Beth teď potřebuje."

Po Robinově odchodu Katherine ještě chvíli vahála, zda je to skutečně dobrý nápad. Než si to stihla pořádně rozmyslet, houkla na Sarah, aby jí pohlídala malou a už se soukala do džín a modrého trička. Nechtěla svou nejlepší kamarádku vyděsit, což by se nepochybně stalo, kdyby se u ní před domem objevila v kompletu na doma s potiskem malých myšek. V předsíni na sebe natáhla ještě zelený kabát a obula si vysoké, hnědé kozačky s konečně vyrazila. Leden byl téměř u konce, zima stále v plném proudu. Naštěstí v onu dobu zrovna nesněžilo, což Katherine i její vlasy více než ocenily. Během pár minut už dívka stála před domem Bennettových. Zazvonila a počkala, než jí někdo přijde otevřít. S širokým úsměvem pozdravila maminku své kamarádky a po vyzvání vstoupila do domu. Co se týkalo pana a paní Bennettových, byli pro Katherine jako vzdálení příbuzní. Moc často je nevídáté, ale stále jste k sobě vřelí. "Bethany je nahoře. Určitě tě ráda uvidí. Před chvílí za ní akorát přišla kamarádka," oznamovala s úsměvem paní Bennettová, když brunetku vedla ke schodům. "Tak já přijdu později," navrhla rychle Katherine. "Ale vůbec ne," zasmála se žena. "Holky mluvily o tom, že se za tebou pak staví. Jen za nimi jdi. Budou mít radost," pobízela brunetku paní domu. Přestože by dívka nejraději utekla, poslechla.

Cesta nahoru po schodech se zdála nekonečná. Dívčí smích se ozýval patrem. Kat napadlo, zda by měla zaklepat. Téměř ihned to však zavrhla. Nikdy neklepala, když chodila za Bethany k ní do pokoje, tak proč by měla teď? Smích utichl, mladá dívka vzala za kliku a otevřela. Zrzavá dívka se akorát naklonila k blondýnce, jež automaticky zavřela oči. Jen co se jejich rty spojily, Kat ucouvla. Jak se ukázalo, starší podlaha byla jejím nepřítelem. Zavrzání donutilo dívky se od sebe odtáhnout. Synchronizovaně pohlédly na svou kamarádku, jež neměla slov. Netušila, jak by měla reagova, a tak udělala tu nejpřirozenější věc. Utekla.

_______________________________________

Ano, opět změna coveru 😂

Na instagramu jste vybrali tento, takže tadá! 😁💞

💋🤗💖

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top