Pírkotlápek se plížil nízkou trávou. Sledoval hraboše jak okusuje nějaké semínko. Pootevřel tlamičku a odrazil se. Malé chlupaté zvířátko vyděšeně vyjeklo, ale už bylo na útěk pozdě. Pírkotlápek ho držel mezi tlapkami a zarýval do něj své drápky.
,,Dobrá práce!" ozval se za učedníkem Ledový tesák.
Pírkotlápek děkovně kývl hlavou a spěchal do tábora.
Blížil se večer a on se ještě nepostaral o starší.

Jakmile odložil hraboše na hromadu s úlovky, vzal dvě koroptve a odnesl je starším.
,,No to je dost, že jdeš!" zabručela Jestřábí drápka a protáhla si tlapky.
Pírkotlápek si jí nevšímal a raději přišel ke Krvavému šrámu.
,,Nevšímej si jí, je jen protivná, protože ji zase bolí klouby." uchechtl se Krvavý šrám a ukousl si sousto z koroptve.
,,Tak já ti něco přinesu, ne?" nabídl Pírkotlápek i když vnitřně bojoval, aby po té protivné kočce rovnou neskočil.
,,Tak běž, ale rychle." zamumlala Jestřábí drápka.
Pírkotlápek se ohlásil mňouknutím a vešel do léčitelského doupěte. Uvnitř byla Soumračná větev spolu s Bílou hvězdou a něco naléhavě řešily. Jakmile do doupěte vkročil Pírkotlápek, ztichly a upřely na něj své pohledy.
,,Soumračná větev, nemáš něco pro Jestřábí drápku na bolení kloubů?"
Soumračná větev kývla a odběhla do zadní části doupěte. Za chvíli se vynořila s nějakými lístky a položila je před Pírkotlápka.
,,Tady máš sedmikrásku, a řekni Jestřábí drápce, že kdyby to pořád potom bolelo, tak ať za mnou dojde."
,,Děkuji." řekl Pírkotlápek a vrátil se zpět ke starším.

Slunce už zapadlo a tábor pohltila tma. Sem tam se ozvalo jen vzdálené soví houkání, jinak bylo ticho.
,,Ahoj Pírkotlápku." ozval se tichý hlásek z keře vedle něj.
,,Stříbrotlápku? Co tam děláš?" Pírkotlápek přimhouřil oči, aby lépe rozpoznal mourovatého učedníka.
,,Jenom tu sedím."
,,Aha...a proč tu sedíš? Děje se něco?" Pírkotlápek si sedl naproti keři. Nepozorná kočka by si nevšimla, že v tom keři někdo je a myslela by si, že Pírkotlápek si povídá s keřem.
,,Já...já mám strach. Nejde mi lov ani boj a bojím se, že na mě bude Bílá hvězda naštvaná. Já dneska měl lovit, ale od rána až do večera jsem ulovil jen nějakou slepici, která neumí lítat..." posmutněl ještě více Stříbrotlápek.
,,Fretkotlápek tohle všechno zvládá dobře, a to má ještě astma. Já jsem úplně k ničemu..." pokračoval Stříbrotlápek.
Pírkotlápek si bezmocně povzdechl. Nevěděl co říct.
,,No tak, to bude dobrý..."
Tohle bylo jediné na co se Pírkotlápek zmohl.

~