Bílá hvězda alegantně vyskočila na vysokou skálu a svolala kočky.
,,Dnes ještě před západem slunce bych chtěla jmenovat jednoho učedníka válečníkem."
Kočky se po sobě podívaly a pár se jich otočilo na Pírkotlápka.
Setkal se s pohledem Ledového tesáka, který pyšně seděl s napnutou hrudí.
Co si o sobě myslí ten pitomec. Je to můj ceremoniál, ne jeho… problesklo Pírkotlápkovi hlavou.
,,Pírkotlápku, předstup." pobídla ho velitelka a učedník tak učinil.
,,Já, Bílá hvězda, vyzívám své válečnické předky, aby shlédli na tohoto učedníka. Pilně se učil všem pravidlům zákoníku a já Vám ho nyní doporučuji jako válečníka. Pírkotlápku, slibuješ, že budeš chránit klan i kdyby tě to mělo stát život?"
,,Ano, slibuju." pronesl rozhodně Pírkotlápek a samím vzrušením měl co dělat, aby nezačal radostně poskakovat a pokřikovat.
Tohle ho nejvíc na sobě štvalo. Stávalo se mu to už malého kotěte, pokaždé když byl z něčeho překvapený nebo nadšený.
,,Tímto ti uděluji tvé válečnické jméno, Padající pírko. Klan oceňuje tvoji energii a inteligenci." Bílá hvězda se dotkla Pírkotlápka nosem a on jí na oplátku uctivě olízl rameno.
Kočky začaly jásat a pokřikovat jeho nové jméno.
,,Gratuluji Padající pírko!" mňoukl Fretkotlápek, když se kočky rozešly a rozdělily se do skupin kde tiše diskutovaly.
,,Díky." mňoukl Padající pírko a opatrně se dotkl Fretkotlápka ocasem. Pořád mezi nimi bylo cítit jasné napětí.
Padající pírko doufal, že to napětí brzo zmizí.
,,Co ti zase je?" zeptal se po chvíli ticha Fretkotlápek.
,,Co by bylo?"
,,No že se tak koukáš. Poslední dobou se chováš jako idiot."
Padající pírko se naježil a zamračil se.
,,Mně nic není. To ty se chováš jak já nevim co. Pořád si o mě špitáš s Útestlapkou za mými zády! Myslíš si, že jsem hloupej?" sykl Padající pírko a tlapkou strčil do Fretkotlápka.
,,Hej co děláš?! Nestrkej do mě!" zavrčel Fretkotlápek a pro změnu strčil on do Padajícího pírka.
,,Víš ty co? Tohle nemá cenu. Radši jdi někam, veliký a vážený válečníku. Sbal se jdi si!" prskl Fretkotlápek a sám odešel.
Padající pírko nemohl uvěřit, jak se jeho přítel chová. Měl na něj zlost.
Věděl, že by správně měl bez mluvení sedět v táboře a hlídat, ale i přesto vyběhl ven.
Už v dálce zahlédl Noční nemoc, jak sedí u hranice čeká na něj.
Úplně zapomněl, že se s ní měl dnes sejít, ale díky své zlosti na vše kolem sebe si potřeboval promluvit.
,,Ahoj Pírkotlápku!" pozdravila ho Noční nemoc.
,,Ahoj, dnes mě Bílá hvězda jmenovala válečníkem. Jmenuju se Padající pírko."
,,To je skvělé!" zavrněla Noční nemoc a přitiskla se k němu.
Padající pírko jen seděl a mračil se.
,,S tebou se teda zrovna moc dobře nepovídá, co se zase děje? Zase něco s Ledovým tesákem?" optala se Noční nemoc.
,,Ne, jenom mě štve jak se Fretkotlápek chová. Pořád si něco špitá s Útestlapkou a na mě už kašle."
Noční nemoc si pobaveně povzdechla.
,,Ty máš ale starosti. Myslíš si, že by o tobě říkali něco špatného? Však jste kamarádi už od koťat. Občas by jsi měl myslet i na ostatní, než jen na sebe, Padající pírko."

~