16. kapitola

Pírkotlápek kmital pohledem mezi oběma mazlíčky.
,,Já mám bráchu?" zaradoval se černý kocour.
,,Já jsem Miky, a můj otec se jmenuje Clark." představil je Miky.
,,Ah, fúj, co jsi to tady nadělal za bordel?" mňoukl znechuceně Miky, když viděl jak Pírkotlápkovi pomalu teče krev z tlamičky a před ním se v kaluži krve povaluje vyražený zub.
,,Nemáte tady mít ty kameny, jinak bych tady nic nenadělal, já za to nemůžu." zastěžoval si Pírkotlápek a spolkl krev, po čemž se znechuceně oklepal.
,,Já nemůžu za to, že neumíš padat." zavtipkoval Miky.
,,Ukliď to než přijde člověk, mohl by se vylekat." mňoukl Clark a ujal se Pírkotlápka.
,,Pochazím ze stejného klanu jako ty, ale stal jsem se mazlíčkem." vysvětlil Clark stručně.
,,A proč jsi odešel z klanu?" zeptal se Pírkotlápek.
,,Chovali se jako tupci. Už jsem to tam mezi nimi nevydržel a tak jsem odešel. A tvého bratra si vzal s sebou." zamračil se Clark, jako by tu situaci prožíval znovu.
,,A proč si nevzal i mě? Všichni měli své rodiče, jediný já ne. A co má matka, kde je?"
,,Veděl jsem, že z tebe bude silný kocour. Miky…"
Oba se ohlédli na strakatého Mikyho a tlapkami stírá krev z cestičky na trávu a přitom se snaží nepozvracet.
,,…ten nebyl až tak silný. Od začátku jsem věděl, šlo to i vidět, že se nenarodil pro život divoké kočky. Nedokázal by zvládat všechny povinnosti válečníka."
,,A moje matka?"
,,Ta zemřela."

Clark s Mikym doprovodili Pírkotlápka ke Kamenné hradbě a rozloučili se s ním.
,,Někdy zase přijď!" zavolal na něj naposledy Miky.
Pírkotlápek se vrátil do tábora už za tmy, kdy se polovina koček ukládala ke spánku.
,,Můžeš mi vysvětlit, kde jsi celej den byl?!" křikl na učedníka Ledový tesák.
,,Byl se jen tak projít a šel na lov." mňoukl okamžitě Pírkotlápek a ukázal mu zajíce a hraboše, co stihl ulovit cestou zpět.
Ledový tesák si ho změřil pohledem.
,,Zítra ať jsi ještě před úsvitem u Slunného kamenu, budu tam na tebe čekat s Bílou hvězdou. Chce vidět jak si vedeš ve výcviku, tak ať mi neuděláš ostudu." zavrčel Ledový tesák a zalezl do doupěte.
Pírkotlápek vešel do doupěte učedníků , kde se setkal s pohledem Fretkotlápka. Bezeslova se otočil a lehl si na druhou stranu doupěte, vedle Třešňotlapky.

Tu noc se mu zdál sen.
U řeky, která klidně plynula, seděla kočka. Sledovala svůj odraz na hladině.
Za jejími zády stál kocour. Tišše jí dýchnul na krk.
,,Myslela jsem, že už nepřijdeš, víš jak bylo těžké přemluvit Útočnou srst aby pohlídala koťata…" mňoukla kočka a pousmála se.
,,To víš, povinnosti zástupce." mňoukl kocour za ní kyselým hlasem.
Kočka se zmateně otočila, ale to už ji kocour prokousl hrdlo.
Kočka padla na zem a vydala se sebe zachrčení.
,,Co jsi to udělal?!" zasyčel za ním další hlas.
,,Jsi snad slepej?" sykl první kocour a skočil na druhého. Oba se začali rvát a ten první až přehnaně volal o pomoc.
Zanedlouho přiběhla hlídka.
,,Pomoc! Viděl jsem jak ji zabil a teď se pokouší zabít i mě!"  Křikl ten první kocour.

~
Ulalá🌚
Už je tu nějaký ten sen, který vám napoví nějaký ten děj uwu

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top