,,Kde jsi byl celou noc?" zeptala Útestlapka a Fretkotlápek souhlasně přikývl.
,,Na lovu." zalhal Pírkotlápek, ale neodvážil se ani jednomu podívat do očí.
,,Vážně? To muselo být všechno hrozně rychle snězený, protože už zase žádný úlovky nemáme." mňoukla Útestlapka a vítězně se usmála.
,,Jsem snad u výslechu? Není jedno kde jsem byl?" vyštěkl Pírkotlápek a razil si to ven z tábora.
,,No tak! Pírkotlápku to byla jenom sranda!" zavolal na něj Fretkotlápek.
,,Sranda, jasně, ještě teď se směju." zabrblal naštaveně Pírkotlápek.
,,Ahoj Pírkotlápku, nechtěl by jsi jít se mnou na trénink? Dnes brzy ráno mi Bílá hvězda dala nového učitele, Jasnou duši."
,,Tvoji sestru?"
,,Jo, jsem její první učedník!" mňoukla nadšeně Třešňotlapka.
,,Ehm, ne, bude lepší kdyby jste šly jen vy dvě. Alespoň se Jasná duše líp dostane do role učitelky."
Třešňotlapka uraženě zvedla bradu a odběhla.
Pírkotlápek ji sledoval dokud nezmizela a pak se vydal dál.
Skoro celou noc si povídal s Noční nemocí a ikdyž neuplynulo moc času kdy se každý vydal do svého tábora, zatoužil si se Soumračnou válečnicí zase popovídat. Chtěl mít ve svém okolí někoho blízkého, ale v táboře se cítil, jako by tam nikoho neznal.
Když se přiblížil k hranici, ucítil směsici dvou pachů. Bylo mu jasné, že by ho cizí válečníci snadno odhalili, a tak zamířil k řece, kde se pokryl blátem z břehu řeky.
Sledoval pach koček, který ho zavedl k táboru. Tábor byl v menší dolince, kam šlo perfekně nahlédnout. Pár koček polehávalo na slabém slunci, zbytek koček byl buď mimo tábor nebo ukrytý v doupatech před chladivou mlhou.
U východu z tábora zahlédl známí bílo černý kožíšek.
Bylo to Noční nemoc, která vyšla z tábora a mířila přímo jeho směrem.
Rychle skočil do křoví vedle něj a čekal až bude procházet kolem křoví.
,,Pst!" mňoukl Pírkotlápek a vystrčil hlavu z křoví.
Černá válečnice nevypadala nějak překvapená.
,,Ja věděla, že tu někde budeš, cítila jsem tě tu." pousmála se Černá nemoc a letmo se dotkla Pírkotlápka čumáčkem.
,,Vážně? Vždyť jsem samé bahno."
,,To možná jo, ale já si tvůj pach moc dobře pamatuju." zavrněla Černá nemoc a posadila se.
,,Neuvidí nás tu někdo?"
,,Ne, tady skoro nikdo nechodí, je to jediné místo kde je mlha a Soumračné kočky mlhu nesnáší."
,,Já ji taky nemám rád a žiju v Mlžném klanu!" zamračil se Pírkotlápek, ale vzápětí se začal smát.
,,V tuhle dobu většina učedníků je výcviku, jakto že ty nejsi?" podivila se Noční nemoc a přimhouřila oči.
,,No…já si s výcvikem hlavu nedělám, podle Ledového tesáka jsem nejlepší z učedníků a abych byl upřímnej, tak Ledový tesák je mi někde."
Noční nemoc pobaveně zavrtěla hlavou a začala si čechrat kožíšek, aby se zahřála.
,,Je ti zima? Nechceš jít k Říční mýtině? Teď tam bude nejvíc slunce."
,,Dobrý nápad." souhlasila Noční nemoc a oba se společné vydali k řece.

~
Tak jsem zpět i s dalšími kapitolami Pírka! xd ^-^