12. kapitola

Skupinka koček už dorazila k řece, na jejíž druhém břehu byl Hvězdný ostrov.
Bílá hvězda zatla zuby a ponořila se do vody.
Nejspíš nemá ráda vodu. Usoudil Pírkotlápek a se zdviženým ocáskem skočil do vody.
Nevadilo mu si namočit tlapky, ale ze srdce nenáviděl když si musel namočit i ocas.
Když ze sebe kočky řádně oklepaly vodu, vyrazily dál.
Ostrov byl skoro bez porostu, jen sem tam rostli mrtvé a suché keře.
Na okraji ostrova rostly dva velké stromy pod jejichž kořeny vedl tunel.
Strop tunelu byl prorostlý kořeny a strany porostlé mechem a jakýmsi světélkujícím lišejníkem.
Pírkotlápek nakoukl do tunelu, když Bílá hvězda zmizela ve tmě, ale Smrkové srdce ho zastavil syknutím.
,,Dovnitř chodí jen velitelka, ostatní kromě léčitele zůstávají tady." promluvil už trochu přátelštěji a posadil se.
,,A jak to tam vypadá?" zeptal se Stříbrotlápek se zájmem.
,,Nevím, já tam nikdy nebyl. Ale prý na konci tohoto tunelu je jeskyň kde je uprostřed stropu díra, kterou vždy prosvítá měsíc a pod tou dírou velký plochý kámen na který si velitel nebo léčitel lehne a svým spánkem se spojí s Hvězdným klanem. Jsou tam blyštivé kameny a krápníky." popsal Smrkové srdce a omotal ocas Stříbrotlápkovi kolem ramen.
Pírkotlápek pozoroval nebe, jak se pomalu mění z modré na černou a vyskakují první hvězdy. Měsíc pomalu stoupal a osvětlil ostrov bílou září.
Kolem se rozprostřelo podezřelé ticho, které následně přerušilo křupnutí větvičky.
Smrkové srdce se ohlédl za sebe a hned se mu něco zakouslo do obličeje.
Stříbrotlápek vykulil oči a se zděšením vyletěl do vzduchu.
Pírkotlápek vytasil drápky a snažil se zachytit, co na Smrkové srdce zaútočilo. Tlapkou máchl do prázdna s nadějí, že něco zasáhne. Zabořil drápy do chlupatého těla. Stvoření odletělo pár délek od nich a vztekle zaprskalo.
Byla to krysa.
Pírkotlápek se na ni chtěl vrhnout, ale krysa uskočila a opět dopadla na Smrkové srdce.
Chytila ho zuby i drápy za kůži na hlavě a několikrát s ním mrštila o zem.
Ozvalo se křupnutí a Smrkové srdce se přestal hýbat.
Pírkotlápek chytil krysu za ocas a odhodil ji k řece. Krysa se neudržela na břehu a sklouzla do vody. Stříbrotlápek se ohromeně přiblížil k tělu jeho otce.
Smrkové srdce měl otevřené oči dokořán a zběsile jimi kmital ze strany na stranu.
,,Co mu je?" vypískl Stříbrotlápek a přitulil se blíže k šedivému kocourovi.
,,Já nevím..." přiznal Pírkotlápek a tlapkou jemně šťouchnul do válečníka.
Z jeskyně vyběhla Bílá hvězda.
,,Co se tady děje?" vychrlila a doběhla k učedníkům.
,,Byla tady krysa a zaútočila na Smrkové srdce." mňoukl Pírkotlápek a snažil se něco chytrého vymyslet.
Smrkové srdce upřel pohled před sebe a naposledy vydechnul.
,,Vezmeme ho do tábora. Pírkotlápku, běž napřed a pošli Soumračnou větev." řekla Bílá hvězda a uchopila Smrkové srdce za kůži na krku.
Pírkotlápek se rozběhl, jak nejrychleji mohl, směrem k táboru.

~

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top