Pírkotlápek seděl v táboře na malém kameni u učednického doupěte.
Olizoval si tlapku aby si ji očistil od bláta, které bylo po celém táboře.
Předchozí den pršelo a sešlapaná tvrdá hlína se proměnila na lepkavé bahno.
Pírkotlápek viděl jak se k němu brodí šedý kocourek, Fretkotlápek.
,,Vypadáš jako liščí bobek!" zavolal na Fretkotlápka a začal se smát.
,,To říkej Broučímu křídlu, donutil mě cvičit v tom blátě!"
,,A kde jsi cvičil? Já byl dneska taky trénovat boj, ale u Slunného kamenu bylo sucho."
,,Já nebyl u Kamenu, byl jsem poblíž hranice se Soumračným klanem a tam je bláta jak něco. Vůbec to tam nechce uschnout. A vidím, že v táboře taky ne."
,,Tak co by jsi chtěl? Tady se pomalu ani slunce nedostane." zastěžoval si Pírkotlápek a posunul se, aby si mohl Fretkotlápek taky přisednout.
,,Myslíš, že nás sem Hvězdný klan seslal schválně? Pořád je tu vlhko a mlha a oba tyhle věci nemáme rádi." uvažoval Fretkotlápek mezitím co se snažil dostat bláto z ocásku.
,,Hvězdný klan nás nesesílá."
,,A jak teda myslíš že jsme se tu objevili? Někdo musí rozhodnout jestli se narodíme tady nebo jako mazlíčci." zabrblal Fretkotlápek.
Pírkotlápek chtěl Fretkotlápkovi říct ať neplácá hlouposti, ale už ho předběhla Útestlapka.
,,Co tady zase řešíte? Proč se Bílá hvězda zrovna jmenuje bílá?" ušklíbla se krémová kočička.
,,Ne, to jsme nikdy neřešili." zamračil se Fretkotlápek.
,,Vážně?" pozvedla Útestlapka obočí.
,,No tak jednou jo, ale začal s tím Pírkotlápek!"
,,Já?!" zakřičel Pírkotlápek a dal svému kamarádovi pohlavek. Ten se skutálel z kamene a žuchl do bláta.
Pírkotlápek a Útestlapka se zároveň rozesmáli a začali bláto rozmazávat po Fretkotlápkovi ještě více.
,,Co to zase provádíte? Jste jako malá koťata! To už i ta koťata jsou hodnější než vy!" okřikl je Statečné srdce, který právě vylezl z válečnického doupěte.
Pírkotlápek zvedl hlavu ze které mu opadávaly už ztuhlé kousíčky bláta.
Všichni tři učedníci po sobě přestali házet bláto a rychle si začali čistit kožíšky.
,,Úplně nevím jestli to ze sebe sundáte. Pojďte za mnou, jdu s Kouřovou květinou na hlídku k řece, tam se můžete umýt." nabídl jim zástupce a učedníci vesele kývli.
Pírkotlápek šel po boku Fretkotlápka a sledoval stébla trávy pokrytá rosou.
Když dorazili k řece Pírkotlápek si do ní opatrně vlezl a zaryl drápky do písčité země, aby ho proud nestrhl.
,,Tady proud není až tak silný, ale dávejte pozor. Já půjdu s Kouřovou květinou támhle podél řeky. Jakmile se umyjete, hned upalujte do tábora, jinak vám ty vaše oháňky utrhnu." mňoukl Statečné srdce a společně s šedou válečnicí odešli.
,,Viděli jste to?" mňoukla Útestlapka a brodila se vodou sem a tam.
,,Co?"
,,No jak řekl že půjdou s Kouřovou květinou kamsi támhle."
,,No a co?" pokrčil rameny Pírkotlápek.
,,Vy jste fakt hloupí, si myslíte že jdou jako fakt na hlídku? Zrovna oni dva."
,,Útestlapko, přestaň už přemýšlet co kdo bude dělat. Radši pojď víc ke břehu. Já tě z vody lovit nebudu." zasmál se Pírkotlápek a natáhl k Útestlapce ocásek, aby se mohla chytit a udržet se tak lépe na tlapkách.
Když byli učedníci čistí a srst jim uschla, vydali se zpátky do tábora.

~