,,Není možná! Tak to jsem fakt nečekal, že je to pravda!" zahulákal Lukáš místo přivítaní, vypadal pořád stejně, podobně jako další bývalí spolužáci. Ostatní je pozdravili a zvědavě pozorovali každý jejich pohyb. Sedli si vedle sebe, Patrik objednal pivo a než si připili, krátce se políbili. Mezi spolužáky to zašumělo překvapením. Sice na to měli být připraveni tím Patrikovým e-mailem, ale určitě to brali jako vtípek.
,,Přece by si nikdo nezačal s odtažitou Alenou II.!" zahřměl výsměšně Hlas.
,,Huš, huš," špitla Alena zamračeně a napila se.
,,Ehm... Ehm..." ozvala se Maruška. ,,Jak jistě víte, dál navštěvuji kurzy poezie. A proto jsem vám napsala další báseň." Vytáhla papír a zahleděla se na vlastní rýmy.
,,Zase všichni pospolu,
jako před rokem,
u stejného stolu,
přišli jsme sem radostným krokem.
Lukáš nás tu stmeluje,
on je náš guru,
život nám slučákem zpestřuje,
do rána zůstaneme vzhůru."

Alena se zatvářila znechuceně, i když musela uznat, že od minulého setkání se Maruška zlepšila. Použila totiž rým střídavý místo sdruženého. A to by do ní Alena nikdy neřekla, že takový pokrok učiní. I tak to ale byla hrozná slátanina.

,,Tak to jste jako spolu už rok?" vyptávaly se všechny Marušky, Kristýnky, Pavlušky, Gábinky...
,,Skoro. Za měsíc to bude rok."
,,Tý jo, jak se ti to podařilo? Jako neřikám, že bych Páťušku chtěla, ale tak znáš to, zkoušela jsem to na něj a prostě jako nic," přiznala se jedna z nich. Alena se zatvářila soucitně a pokývala hlavou.
,,Měla jsem prostě štěstí," donutila se říct. Všechna děvčata něco zamumlala, ale Alena jim vůbec nerozuměla. Slyšela něco o nevyzpytatelnosti chlapů, nejisté budoucnosti a výhodách být single.
,,Jako docela ti závidím, víš jak." Nevyznala se v tomto dívčím pindání a tak jen nešťastně pokukovala po Patrikovi, který zrovna hrál fotbálek a evidentně se výtečně bavil. Rukou poklepávala na stole, aby se trochu zabavila. Když začala hrát jedna (asi velice známá) píseň, všechny dívky zapištěly a šly tancovat. Alena si objednala další pivo a slané tyčinky, protože neměli arzén.

,,Bavíš se?" zeptal se Patrik, sedl si zpátky k ní a chytil ji za ruku.
,,Jistě. Jak jsi dopadl?" zajímala se s vyhaslým úsměvem Alena.
,,Vyhrál jsem." Jak jinak. Tento muž by vyhrál, i kdyby se hry nezúčastnil. Bohyně štěstěny ho musela milovat, Alena by se jí ani nedivila. Pohladila ho po tváři a poznamenala, že mu celou dobu fandila (i když to bylo zbytečné, protože jeho výhra byla stoprocentně předurčena už při jeho narození). Dokonalý to mladík, pomyslela si Alena obdivně. Vstala a došla za Lukášem, který vesele vyprávěl zážitek z nějakého festivalu.
,,Lukáši, prosím tě," začala tichounce, ,,psal jsi i Diance? Já jen, že tu není." Lukáš zahrál překvapeného, ale už mu to moc nešlo.
,,Já na to zase zapomněl. Já mám ty kontakty uložené a nenapadlo mě zkontrolovat, jestli jsou tam všichni."
,,To je teda divná náhoda, že vždycky zapomeneš na Dianu," řekla chladně Alena, neměla náladu na jeho lži a polopravdy.
,,No jo, nevím, jak se to mohlo stát."
,,O čem se tu bavíte?" zeptal se Patrik a objal Alenu kolem pasu.
,,O Dianě," odpověděl Lukáš.
,,A jo. Já jsem si říkal, že tu není," řekl Patrik. Alena na něj naštvaně pohlédla. Sám by se totiž na Dianu nezeptal. ,,Tak na ni najdeme e-mail a příště ji pozveme," navrhl jako pravý řešitel všech problémů světa.
,,Já dávala mail Lukášovi už před lety," pravila Alena. ,,Že vám to není blbý. Tak mě aspoň nelži, Lukáši."
,,Nelžu, zapomněl jsem na to," obhajoval se Lukáš, ale jeho oči se stočily do strany.
,,Jinak by ji pozval, to je jasný, Alí," přidal se Lukáš.
,,Mohl by ses pro jednou zastat mě." Odtáhla se od něj a zamračeně odešla.

____
,,Děcka..." začal hospodský a Maruška výhružně zvolala: ,,No to ne, Lukáši!" Lukáš se jen omluvně usmál a svolal všechny před hospodu.
,,Tak jdem na jistotu, ne?" navrhl a všichni byli tak znudění, že by mu odkývali cokoliv. Alena se zhluboka nadechla a celou cestu k nápisu : Big Sur, zde – otevřeno, vymýšlela důvod k odchodu. Nic ji nenapadlo. Zoufale se chytala zábradlí a myslela na to, že v nejhorším případě všechny povalí, přeběhne po jejich tělech a zmizí do tmy jako záporák v komiksech.