Nejdřív jsi mě okouzlil, pak jsem Tě měla ráda a nakonec jsem se do Tebe zamilovala.
Na cestu naším společným životem, jsem si zabalila jenom masivní železný zapalovač, který měl na boku vyryté naše iniciály.
Začala jsem za námi pálit všechny cesty i mosty. Moje tělo chránilo Tvé před plameny olizující naše štěstí. Nehleděla jsem na svou bolest, stačilo mi štěstí v Tvých průzračných očích.
Poslední most, který jsme spolu přecházeli, otřásl našemi životy.
Bohužel, stála jsem blízko strmého okraje a balancovala na něm. Čekala jsem na Tvou otevřenou, nataženou dlaň. Nemyslíš, že po tom všem jsem na to měla právo?
Nedočkala jsem se jí a to díky osobě, která stála v dáli a pozorovala Tě upřeným pohledem.
Pohled Ti těkal mezi námi a váhání v Tvém obličeji bylo hmatatelné. Slyšela jsem bořící štěrk pod mým postojem.
Otočil ses ke mě zády, jakmile Ti nabídla svou pevnou a stabilní dlaň. Vaše ruce se propletly a ty jsi najednou stál na půdě, která Tě unesla.
Má dlaň sklouzla k boku a nechala jsem se unášet propadem a volným pádem na hluboké dno.
Už je mi dobře, jsem na místě, kde mi nikdo neublíží, ani ty.
Sbohem Naille,
s láskou vzpomínéj na dívku, jenž si miloval.
Navždy Tě budu milovat,
Tvůj Štít.

Trošku deprese neuškodí nikdy. Ono přeci jenom k třináctce se asi nic jiného nehodí. Imagine z trošku jiného soudku. Snad se aspoň trošku líbilo :). Jinak jsem uveřejnila prolog k nové povídce I am your shadow.
Doufám, že jste přežili mirné turbulence.
S láskou,
PepsyColka ♡