Kapitola 2


Byla jsem nadšená. Ačkoliv ,to je spíš slabé slovo. Byla jsem brutálně nadšená !
Takovouhle radost jsem neměla už dlouho.  Vlastně možná ještě nikdy.

Od té doby ,kdy jsem seřvala své rodiče uběhl asi týden a my od té doby ,začali chystat věci pro štěně.
O tom jaké plemeno si pořídíme, jsme nemuseli dlouho bádat, táta už od dětství vyrůstal s německými ovčáky stejně jako máma takže bylo hned  jasné,že to bude on. 

Na internetu jsme zjistili, že v jedné chovatelské stanici německých ovčáků s názvem Dark Paradise ,se jedné jejich feně právě narodila štěňátka.  Sice ještě rozhodně nebyla k odběru, ale zájemci už se na ně mohli přijít podívat, potenciální štěně si vybrat a za sedm až osm týdnů si ho odvézt.  A to byla naše šance.  Tahle chovatelská stanice byla dokonce i  v našem městě. Zkrátka to byl osud. 

Vždycky jsem hrozně moc chtěla psa. Doma jsem měla už spoustu knížek o psech, čtyři atlasy psích plemen ,knížky jak vycvičit štěně atd. 
Myslela jsem si tedy ,že jsem na to dobře připravená. 

Zrovna jsem seděla doma a projížděla si na internetu články o německých ovčácích, když mi na mobilu pípla zpráva. 
Byla to zpráva od Leyly, která něco napsala do naší třídní skupiny. 

Leyla : Hej ,teď jak jsem si šla opravit tu matiku ,jsem slyšela třídního že k nám má zítra přijít nějaká nová borka. 

Nová spolužačka ? To vážně ?
Protočila jsem očima. Nikoho nového jsem ve třídě nechtěla. Beztak to určitě zase bude nějaká pipina, která si bude myslet že jí patří celý svět. 

Vypnula jsem si oznámení, mobil odložila a začetla se do článku o plemeni mého budoucího pejska.

                              🌑

Do školy jsem šla s celkem  dobrou náladou.  Přestože jsem se vůbec netěšila na tu novou spolužačku, měla jsem dobrou náladu z toho, že se mi rodiče rozhodli povolit psa.  Měla jsem dobrou náladu z toho, že budu mít konečně nějakého kamaráda ,který mě neopustí a nezradí.  Někoho takového, jsem hrozně potřebovala.

Vytahovala jsem ze skříňky učebnici chemie ,když se za mnou ozvalo něčí "ahoj".

Otočila jsem se.  Za mnou stála dívka v asi mém věku ,s jasně zelenými, dlouhými vlasy , které měla svázané v copu.
Wow. Tak tyhle vlasy byly fakt bomba. Vždycky se mi líbily výrazné barvy vlasů, a  jí slušely extra. 
Když mi došlo že to je ta nová spolužačka ,zaplála ve mně naděje. 
Ta holčina vypadala dost mile,mohly bychom být kamarádky...

,,Ahoj.  Ty jsi ta nová že "? Usmála jsem se. 

,,Jo, to budu já.  Jmenuju se Stella. "Podala mi s úsměvem ruku.

,,Anabelle, ale říkej mi Anna nebo Annie "s úsměvem jsem stiskla její ruku. 

,,Hele, půjdeš teď se mnou prosím ? Potřebuju si jít pro klíče od mojí nový skříňky a taky nevím, v jaký třídě máme první hodinu ".

,,Jasně, ráda " kývla jsem s úsměvem a zamířila k učitelčině kabinetu. 
Stela ihned vykročila za mnou. 
Kabinet byl na druhém konci chodby, takže jsme se mohli nějak seznámit a já toho hodlala využít. 

,,Máš super vlasy.  Zelená se mi moc líbí "pochválila jsem ji.

,,Ó díky.  Ty máš zase hezkou postavu.  Vždycky jsem si přála být takhle hubená "zahihňala se. 

Nevěřícně jsem se na ni podívala.  To si o sobě tahle krásná holka vážně myslí ,že je tlustá ?

,,Vždyť ty jsi hubená. Možná dokonce ještě víc než já  "usmála jsem se a zastavila se před kabinetem našeho třídního na ,který jsem zaklepala. 

,,No nejsem ale díky "uchechtla se zelenovláska . Než jsem jí stihla odpovědět, dveře od kabinetu se otevřely a náš třídní, šedivý pan učitel Šedivý  vykoukl  ven. 

,, Ach Stello ,už jsem tě tady očekával. Pojď dál ,dám ti klíče a rozvrh ".

Stella vlezla za Šedivým do kabinetu a já tak mohla přemýšlet.  Věděla jsem sice, že cukr a sůl vypadají stejně a nemůže to být svině ,ale Stella zatím vypadala docela mile. 

Poté,co si vyzvedla rozvrh a klíče, jsme společně zamířili k její skříňce, aby si mohla odložit věci. 

,, Sedneš si na tu chemii se mnou Annie ?  Zeptala se zelenovláska, zatímco si oblékala pantofle. 

,,Jasně. Alespoň budu mít od koho opisovat, protože v chemii jsem úplně levá " ušklíbla jsem se pobaveně. 

,,No, tak to toho ode mě opravdu hodně opíšeš holka "odfrkla si pobaveně.  ,,Nepamatuju si ani nejprimitivnější vzoreček. "

Obě jsme se zasmáli.  Jo, s touhle holkou se alespoň pokusím být kamarádka.

Všimla jsem si ,že na černé bundě má psí chlup, a rychle jsem ho rukou smetla.  ,,Máš chlupatou bundu "ušklíbla jsem se. 

,,No to víš.  Když má člověk doma tři psy, nějaký ty chlupy se najdou "zasmála se. 

,,Tři psy ? "Překvapeně jsem zamrkala.  ,,Páni a jaké jsou rasy ?"

,,Všechno to jsou fenky a jsou to německé ovčandy.  Máme i chovatelskou stanici Dark Paradise a dokonce i štěňata.  Chceš vidět fotky "? Začala lovit mobil v tašce. 

,,Dark Paradise? Vážně ?! " Vypískla jsem, možná až moc nadšeně. 

Stella zvedla hlavu a s pozvednutým obočím se na mě podívala, jako bych se zbláznila. 

Bezva.  Hned se takhle ponížit před potenciální kámoškou. Skvělý. 

,,No víš ,já a moji rodiče bychom chtěli štěňátko německého ovčáka a o vaší stanici jsme se dozvěděli tak...."

,,Ahá "! Usmála se Stella vesele.  ,,Tak v tom případě můžeš jít po škole ke mně domů,se na ně podívat " usmála se.

,,Vážně ? Tak to je skvělá zpráva, děkuju "! Vypískla jsem a vesele ji objala. 

,,Nemusíš se nejdříve zeptat rodičů "? Zeptala se mně Stella. 

Protočila jsem očima a ušklíbla se   ,,Matka se o mně přestala zajímat od doby ,kdy jsem vyšla z její dělohy a otec by mě klidně vyměnil za flašku whiskey "uchechtla jsem se. 

Stelin výraz se změnil.  ,,Anni.....To je mi moc líto "zamumlala a konejšivě mi stiskla rameno. 

Jen jsem zavrtěla hlavou.  ,,To nemusí "opět jsem se usmála.  ,,Už jsem si zvykla". 

                          🐾🐾🐾🐾

Po škole jsem zamířila ke Stelle domů.

Během dne ,jsem se o ní stihla dozvědět spoustu zajímavých věcí jako třeba to, že tady ve městě  bydlela odjakživa ,ale chodila do jiné školy.
🐾🐾🐾🐾🐾🐾🐾🐾🐾🐾🐾

Dnes bylo vážně velké vedro.

Na ulice pražilo žhavé slunce, všude byli lidi a i v crop- topu bílé barvy a kraťasech mi bylo teplo. 

,,Nesnáším tohle počasí "ušklíbla jsem se a otřela si pot z čela. 

,,Já taky ne.  I kdyby se člověk stáhl z kůže,pořád mu bude vedro "zamručela souhlasně Stella a unaveně si odfrkla. 
Ona sama to měla dost horší než já, protože měla dlouhé legíny a byla oblečená v černé barvě. 

,,Nezajdeme ještě předtím ,než se uvidíme se štěňátky na zmrzku "? Napadlo mě.  ,,Možná by nám bylo chladněji. 

,,To možná jo, ale já u sebe nemám ani korunu" uchechtla se. 

,,Zvu tě "mrkla jsem na ni. 

,,To nemusíš."

,,Ale můžu ". 

Po sladké zastávce ,jsme se opět vydali na cestu , napříč žhavým Trutnovem.

Zdálo se to,jako sto úmorných let,než jsme konečně došli k ní domů. 

Stellina rodina měla moc hezký  ,velký bílý dům okolo něhož se rozprostírala široká , zelená zahrada s bazénem a pár kytičkami. 

Na zahradě byl velký německý ovčák ,kterému nějaký vysoký bloňdák zrovna házel frisbee. 

,,To je můj  bratr"šeptla tiše ke mně Stella.  ,,Je trochu -

,,Nazdar vodnice "! Zvolal Stellin bratr a vesele k nám s ovčákem v patách zamířil. 

,,Nazdar debile.  " Ušklíbla se Stella , odemčela branku a vešla do zahrady. 

,,Áhooojj"zašišlala pak na fenku ovčáka ,se kterou si její bratr hrál a začala se s ní okamžitě mazlit. 

,,Kohopak si to moje sestřička přivedla "? Mrkl na mě její bratr. 

Stella odpověděla dřív, než jsem se stihla z jeho pohledu vzpamatovat. 
,,Tohle je moje nová kámoška Anabelle.  Přišla se podívat na štěňátka ".  Přestavila mě. 

,,Ahoj "usmála jsem se nesměle a podala mu ruku.  Pevně ji stiskl. 

Ohledně kluků jsem vždycky byla stydlivá ,hlavně když byli hezcí.  A nebudu lhát ,Stellin brácha byl vážně kus. 

,,Tohle je Aurora. Nejmladší členka naší smečky " představila Stella ovčandu, se kterou si její brácha hrál. 

,,Ahoj Auroro" usmála jsem se a natáhla k ní ruku. Fena jí ani nezačala očichávat a rovnou mi olízla obličej. 
Překvapeně jsem vypískla ,ale pak jsem se začala smát a podrbala jsem ji na krku. 

,,Říkám si, že Aurora není pravý ovčák.  Všechny hned vítá ,i když je vidí poprvé v životě "zasmála se Stella. 

S úsměvem jsem se začala s Aurorou mazlit a drbat ji za ušima.  Nadšeně mi olízala ruce ,potom popadla to tlamy frisbee a drkla do mě tlapkou. 

Převzala jsem si od ní plastový , růžový talíř a ignorovala ,že je celý od slin.  Nevadilo mi to. 

Švihla jsem rukou a hodila hračku na druhou stranu zahrady. 

Aurora se za ní vesele rozběhla. 

,,Hej Anno!" Houkl na mě Stelin bratr a já se trošku poplašeně otočila. 

,,Ano?"

,,Kolik ti?"

Zaznamenala jsem, že se Stela plácla do čela. 

,,Čtrnáct. Tobě?"

,,Šestnáct.  Tak to už bychom mohli"-

,,Nebal mi kámošku debile!" Prskla na něj Stela a bouchla ho pěstí do ruky. 

Mezitím už ke mně doběhla Aurora s frisbeem v tlamě.

S úsměvem jsem ji podrbala za ušima, znovu jí hračku hodila a s trošku závistivým pohledem se podívala jak se Stela se svým bráchou "mlátí".
Vždycky jsem chtěla mít sourozence. 

,,Promiň Annie, určitě si sem nepřišla abys pozorovala jak se tady mlátím se svým stupidním bratrem" uchechtla se Stela a znechuceně vypískla když jí její bratr hodil do vlasů list. 

,,Tak Annie? To je moc hezká přezdívka" zamrkal svýma modrýma očima. 

,,Já jsem Jaku-". 

,,On je debil a my už musíme jít" odsekla Stela rychle, popadla mě za ruku a odtáhla mě dříve, než se mi její bratr stihl představit.

Vpadli jsme do jejich domu, obě jsme se hihňali. 

,,Proč jsi ho nenechala aby se mi představil? Vypadal mile" řekla jsem se smíchem.

,,Můj bratr je děvkař. Nechci aby ti ublížil"mrkla na mě Stela mile a já chápavě přikývla. 

S děvkaři už jsem měla co dočinění...

Místo přemýšlení nad jejím hezkým bratrem jsem se rozhlédla po Stelině domě. 

Měli hezkou malou předsíň s béžově namalovanými stěnami a huňatým kobercem na kretém se občas zableskl psí chlup.

V předsíni byl velký , světle růžový pelíšek a v něm spala stočená do klubíčka další fena německého ovčáka. 

Narozdíl od Aurory ale vypadala, že už je starší, na čumáku jí prosvítaly šedivé chlupy. 

,,Tohle je Betty.  Je to matka Luny, to je máma těch štěňat . Už jí je sedm let, takže je už to taková psi důchodkyně"uchechtla se tichounce Stela. 

Obě dvě jsme kolem spící feny potichu prošli.

Stela mě provedla obývákem i kuchyní.

Přišli jsme okolo místnosti, ze které byl cítit pach potu a hlavně smradlavých ponožek a mně okamžitě došlo, že to asi bude Jakubův pokoj. 

Obloukem jsem se té místnosti
vyhnula. 

,,Štěňátka jsou ještě s Lunou v porodní bedně." Pousmála se Stela a otevřela dveře od nějaké místnosti.  ,,Tohle měl být původně pokoj pro hosty, ale udělali jsme z toho takovou psí místnost". 

Všimla si, jak se zamýšleně tvářím. 

,,Copak?" Zeptala se zvědavě. 

,,Nic." Zamumlala jsem tiše. ,,Jen bych se chtěla zeptat, neuraz se prosím, když má fena poprvé štěňata je to vrh A.  A štěňátka se mají jmenovat na písmeno A ne? Když je má podruhé, nebo je má druhá fena v rodině, je to vrh B.  A štěňátka se jmenují na B.
A Luna.."

Stela se zasmála. ,,Luna má v papírech napsané jméno Aurilia Lunary from Paradise. Nemusíš psovi říkat, jménem, jaké má napsáno v papírech" vysvětlila mi laskavě. 

,,Aha, děkuju" pousmála jsem se. ,,To jsem nevěděla. "

,,Když budeš chtít, klidně se zeptej"zamrkala na mě s úsměvem a obě dvě jsme vešly do "psí místnosti". 

V porodní bedně bylo několik dek a pár hraček. Uprostřed ležela čistě černá fenka německého ovčáka a kolem ní se plazilo šest slepých štěňátek. 

Jakmile si mě všimla, podezřívavě na mě zaštěkala.

,,Luna je ze všech našich holek nejostřejší"uchechtla se Stela a začala fenku drbat za ušima. ,,Ale neboj, nic ti neudělá". 

Nervózně jsem se postavila za Stelu a s úsměvem se podívala na štěňátka. 

Dvě byla černá po matce, zbytek byl černohnědý.

,,Nemůžu ti říct, že si hned budeš moct zamluvit štěně. Nejdříve musíme poznat tvé rodiče a ujistit si, že váš domov je pro pejska vhodný" řekla rychle. 

Jen jsem přikývla.  ,,Jasně to chápu". 

,,Mezitím se ale zamysli, jestli bys chtěla fenečku nebo pejska a klidně se na ně podívej a pohlaď si je. 

Stela se posadila k Luně, která mě nepřátelsky pozorovala, a začala ji drbat za ušima.

,,Vždycky jsem chtěla fenečku" řekla jsem s úsměvem a opatrně si sedla ke štěňatům.

Můj pohled upoutala malá černá fenečka s oranžovou mašličkou kolem krku.

Opatrně jsem ji prstem pohladila po zádech. 

,,Tohle je Aisin  Dark Paradise" řekla s úsměvem. ,,Je ze všech nejmenší, zato je pěkně odrzlá". 

Tiše jsem se uchechtla a dál ji láskyplně hlásila. 

Nic jsem však necítila.  Vždycky jsem si představovala, že když najdete svou "psí spřízněnou duši" víte, že toho psa musíte mít.  Že si toho psa hned zamilujete. 
Aisin se mi moc líbila, ale necítila jsem k ní to, co jsem si představovala, že budu cítit až uvidím svého vyvoleného psa. 

Čtu až moc pohádky o psech. 
Vynadala jsem si v duchu.
Nechápala jsem, jak si můžu myslet takovéhle blbosti. 

Najednou jsem ucítila jak mi něco okusuje konečky dlouhých vlasů.

Otočila jsem se a uviděla černohnědé, velké štěňátko. 

,,Tohle je Baron Dark Paradise" představila mi ho Stela, zatímco se mazlila s Lunou. 
,,Je ze všech sourozenců největší, ale je to takový kliďas".

,,Ahojky Barone" šeptla jsem a opatrně si malé štěňátko dala na klín.  Okamžitě mi zabořil zoubky do šnůrky od kraťas a začal ji žmoulat.

Tiše jsem se zasmála a jemně ho hladila bříškem prstu.

Byl tak roztomilý, tak okouzlující, že už o tom nebyl pochyb. 

Tohle je můj vyvolený pejsek.

Další kapitola a nová postavaaa:3
Co říkáte na Stelu?
A jejího sexy bratra? 😏

Vaše Luna 😘

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top