„Ani jeden z nás není šťastný 

 ale ani nechce odejít 

 a tak se vzájemně ničíme 

 a říkáme tomu láska."

 - Rupi Kaur

☆

 Kdyby Draco neznal Theodora tak dobře, jak jej znal, řekl by, že se mu snad vyhýbá. To, že se jeho kamarád vrátil na pár dní do Anglie se musel dozvědět včera večer od své matky, a když se za ním chtěl vydat na návštěvu, zjistil, že má odpojený letax. Někdy nechápal, jak mohl být Theodore nebystřejší z jejich party.

 Nyní už Draco stál před panstvím, které bylo dříve honostné stejně jako Malfoy Manor, ale po smrti Theodorova otce, začalo panství upadat, neboť se o něj neměl kdo starat. Theo nechtěl mít s majetkem svého otce nic společného, tak utekl do Francie, kde začal žít nový život. Draco mu to přál, ale lhal by, kdyby řekl, že mu tu nechyběl. Na škole bývali nerozlučná trojka – on, Blaise a Theo. Teď mu zbyl jen Blaise, který pro něj sice byl jako bratr, ale vzhledem k tomu, že mu spal s bývalou ženou, se bál, že by se jejich bratrství mohlo velmi snadno rozpadnout, až se to Blaise dozví.

 „Budeš tu jen stát, nebo půjdeš i dál?" promluvil vedle něj náhle mužský hlas. „Jestli tu budeš jen stát, vzal bych si alespoň tu lahev ohnivé whiskey, kterou držíš," ušklíbl se Theo.

 „Tak on není mrtvý!" poškádlil jej Draco a podal mu lahev ohnivé whiskey, kterou pro něj na uvítanou koupil. „Nebyl jsem si jistý, jestli tu budeš..."

 „Znáš mě, normálně bych si zaplatil nějaký hotel, ale potřebuji to tu celé projít a protřídit všechny věci," povzdechl si a otevřel dveře, aby mohli vejít dovnitř. „Chceme si tu z toho udělat letní sídlo, byla by škoda nevyužít tak velkého pozemku, ale nejdřív je potřeba to tu celé srovnat se zemí."

 „To je příliš velká informace hned zkraje. Pojďme si radši rovnou nalít tu whiskey," navrhl Draco, který byl velmi překvapený jeho oznámením.

 Majitel sídla se rozešel přímo do salonku, přičemž cestou vytáhl hůlku a acciem přivolal dvě skleničky, což Draca překvapilo, protože Theo většinou kouzla v běžném životě tolik nevyužíval, ale nejspíš tu whiskey potřeboval stejně jako on.

 „Kde máš snoubenku?" zeptal se, když se usadili v prachu ponořeném salonku. Podle něj byla škoda, že se kdysi tak krásnému místu nikdo nevěnoval, ale svým způsobem to chápal. Návštěvy Manoru pro něj taky nebyly úplně jednoduché, když věděl, co vše se v jejich sídle odehrálo.

 „Daphné zůstala ve Francii. Ani já se příliš nezdržím... Jak jsem řekl, co nejrychleji to tady projdu, abych zjistil, jestli má cenu něco zachraňovat, a pak se vrátím zpět do Paříže. Kdybys měl o něco z toho tady zájem, je to tvé," odpověděl a podal mu skleničku plnou zlatavé tekutiny.

 Draco se napil. „Vždycky jsem obdivoval tu tvou schopnost se tak snadno odstřihnout od rodinného odkazu," zamumlal a dopřál si další lok.

 „Já svého otce nikdy neuctíval, takže to není tak těžké," připomněl mu. „Proč jsi s sebou vlastně nevzal Blaise? Tušil jsem, že se objevíš, když jsem předevčírem v Příčné narazil na tvou matku."

 „Blaise má celý víkend Charlieho, protože Hermiona se částečně vrátila do práce," řekl, načež se znovu napil, protože moc dobře věděl, co bude následovat. Svého rozhodnutí napsat Theovi, co se děje, litoval hned, jak odeslal dopis.

 „Ach, malý Charlie, asi si mě nebude pamatovat, co? Měl bych se za ním zastavit než odjedu. Nemůžeme dovolit, aby zapomněl na strýčka Thea," usmál se spíš jen pro sebe.

 „Myslím, že je to skvělý nápad," souhlasil Draco tiše, jako by si snad myslel, že tím na sebe neupoutá kamarádovu pozornost.

 „Takže, promluvíme si o tom, jak jsi se vůbec nezměnil?" zeptal se okamžitě.

 „Byl bych raději, kdyby ne," šeptl a natáhl se po láhvi, aby si mohl dolít, přičemž gestem ruky popohnal Thea, aby i on vypil svou první sklenku a on mu tak mohl nalít další.

 Theo si nechal nalít, ale nenapil se. „Jak jsi mu to mohl udělat? Je ti jasné, že až se to dozví v lepším případě tě zabije a v tom horším už s tebou do konce života nepromluví?"

 „Nejsem v tom sám."

 Hnědovlasý kouzelník si povzdechl. Nevěděl, jak má jednomu ze svých nejlepších přátel vysvětlit, že tentokrát opravdu překročil hranici. Odjakživa byl vrba, tiše naslouchal svým přátelům a nikdy si nestěžoval. Jenže někdy ta vědomost byla dost ubíjející. Třeba jako teď. Byl si téměř na sto procent jistý, že byl jediný, kdo znal důvod rozvodu jejich oblíbené dvojice. A právě díky tomu věděl, že tohle neskončí dobře. Víc než kdy jindy byl rád, že žil ve Francii a nemusel tomu být svědkem. Nechtěl přihlížet na to, jak se jejich dlouholeté přátelství rozpadne.

 „Kdyby se to stalo jen jednou, tak budiž. Byla by to sice velká chyba, ale nejspíš by se to dalo přehlédnout a utajit, ale víckrát?! Draco, v tomhle musíš mít rozum ty a zarazit to. Hermiona je osamocená a zničená a chce jen zaplnit prázdno, které po sobě Blaise nechal," sdělil mu klidně a dopřál si loka whiskey.

 „To nemůžeš vědět," namítl blonďák a velmi tím svého přítele zaskočil.

 Theo mu věnoval podezíravý pohled. „Oni se k sobě vrátí."

 „To nemůžeš vědět," zopakoval Draco.

 „Tajíš mi něco?" zeptal se s menšími obavami.

 Draco do sebe kopl celého panáka, což Theadora trochu vyděsilo, protože takhle by se whiskey nikdy pít neměla. „Situace se zkomplikovala."

 „Jak moc?" hlesl tak tiše, že měl na chvíli strach, že jej Draco ani neuslyší.

 „Začínám mít pocit, že by z toho možná mohlo být něco víc," odpověděl zdráhavě.

 Nyní to byl Theo, kdo do sebe kopl celého panáka zlatavé tekutiny a okamžitě si dolil skleničku, protože na tento rozhovor v sobě potřeboval mít opravdu hodně alkoholu. A taky mu to možná pomůže v tom, aby Draca nezabil, čímž by pravděpodobně prokázal všem laskavost.

 „S ní je to jiný, nemůžu si pomoc, i když vím, jak špatný to je!" vyhrkl, když Theo nic neříkal.

 „Chápeš, že z toho nic nebude, že ano? Když vynechám fakt, že je bývalou ženou našeho nejlepšího kamaráda, i tak z toho nikdy nic nebude. Bude to znít krutě, ale ona tě nikdy nebude milovat, ne tak, jak bys si přál," řekl pevným hlasem a snažil se do toho nevkládat emoce. Draco potřeboval studenou sprchu a není to poprvé v jejich životě, kdy je to právě Theo, kdo mu jí musí dát.

 „A co když ano?" zachraptěl Draco, který nechtěl poslouchat kamarádova slova.

 „Víš co? Možná jsem se přece jen spletl," prohlásil překvapivě a v Dracovi se probudila malá naděje, ale jen do chvíle, než Theo pokračoval. „Možná bych si měl promluvit s Hermionou, ta měla vždycky nejvíce rozumu. A možná, že to není ona, kdo se snaží zaplnit prázdnotu..."

 Draco mlčel. Ani trochu se mu nelíbilo, co tu Theodore naznačoval. Jistě, byl sám, ale to mu nevadilo. Netoužil po tom se usadit a mít rodinu. Odmítl tak učinit čistě ze zachování jejich čistokrevné linie a odmítl tak učinit z lásky. Za jeho mladého života řešil jiné starosti, než bylo nějaké pobláznění a v době dospívání nenašel nikoho s kým by mu představa usazení se a založení rodiny nešla proti srsti. S radostí sledoval své přátelé šťastné a nikdy jim ani trochu nezáviděl. Protože až do teď to nebylo něco, co by sám chtěl.

 „Tak to není," pokusil se o slabý protest.

 Theo si již poněkolikáté za krátkou chvíli povzdechl. „Ve finále je jedno, jak to je, protože to nemůže pokračovat a ty to musíš pochopit. Ty nemiluješ ji a ona nemiluje tebe. Je to jen -"

 „Neřekl jsem, že ji miluju," přerušil jej.

 Theo mu věnoval vševědoucí pohled. "- jen pouhá iluze, kterou jste si vytvořili k zaplnění prázdnoty ve vašich životech, a to nikdy není dobrý důvod k tomu, aby byli dva spolu. Poslouchej, víš, že vždycky bedlivě střežím vše, co mi kdo řekne, ale teď ti řeknu něco málo o tom, proč se skoro před rokem rozvedli. Nebylo to kvůli tomu, že už by se nemilovali, to ne. Byla to hloupost, ale jakmile jí to Blaise navrhl, věděl, že to nemůže vrátit. Miloval ji tak moc, že ji radši nechal jít, než aby se koukal, jak je kvůli němu smutná. Přiznávám, že jsem si myslel, že touhle dobou už budou zpátky u sebe, ale i když se tak ještě nestalo, vím, že jednou se tak stane. Oni se milují, Draco, a ty to moc dobře víš, protože stejně jako já jsi byl u toho, když spolu začali chodit. Byl jsi u toho, když si pořídili společný byt. Byl jsi u toho, když měli svatbu. Byl jsi tu toho, když se jim narodil syn. Oni k sobě patří, víme to všichni. Proč se do toho chceš zbytečně míchat, když to všem jen ublíží? Tobě, jim, nám všem," vychrlil na něj s naléhavostí. Začali mu docházet slova, kterými by mu dokázal vtlouci rozum do hlavy.

 „To je právě to, můj drahý Theo, oni se k sobě nevrátí. Blaise mi to řekl zrovna včera. Jeho slova byla podobná těm tvým, miluje ji tak moc, že ji radši nechá jít, než aby ji ještě někdy ublížil," sdělil mu a nemohl se ubránit malému úšklebku. Byl to skvělý pocit vědět jednou něco, co Theodore Nott ne.

 „Jsi sobeckej parchant!" vyštěkl naštvaně, protože tímto jeho výrokem mu došla veškerá trpělivost.

 „To není nic nového, žiju s tím titulem celý svůj život," ušklíbl se a napil se whiskey.

 V ten moment ještě netušil, jak moc se jeho návštěva u Thea zvrtne.