„Ze všech forem opatrnosti, je opatrnost v lásce nejvíce osudná opravdovému štěstí."

 - Bertrand Russell

☆

 „Jen pojď dál," pobídla Hermiona svou kamarádku, když ji našla stát za dveřmi.

 Ginny s úsměvem vešla dovnitř a hned si od Hermiony vzala Charlieho, kterého hnědovláska držela v náruči, protože si myslela, že za dveřmi bude stát někdo jiný.

 „Myslela jsem, že jsi Blaise," řekla po cestě do kuchyně. „Kávu?"

 „Doufám, že neruším," vyhrkla překvapeně Ginny.

 Hnědovláska zakroutila hlavou, zatímco vyndala dva hrníčky na kávu. „Jen si vyzvedne Charlieho, mám dneska noční," vysvětlila.

 „Ach tak- pro mě jen vodu," dodala rychle, když si uvědomila, že neodpověděla na její předchozí otázku.

 Hermiona jí věnovala zkoumavý pohled, ale nic na to neřekla a uklidila jeden hrnek zpět do skříňky. Ginny si začala o něčem povídat se svým synovcem, tak jí natočila vodu a sobě si začala vařit kávu, neboť ji bude rozhodně před nocí v práci potřebovat.

 „A co tě k nám vůbec přivádí?" zeptala se, když si k nim i s kávou přisedla.

 „Já!" vyjekl nadšeně Charlie, čemuž se obě dvě musely zasmát.

 „To je přece jasné, že ty," souhlasila Ginny a lípla mu pusu na tvář, než svou pozornost přesunula na Hermionu. „Byla jsem u lékaře a Harry je ještě v práci, tak jsem si řekla, že se za vámi zastavím."

 „U lékaře? Je všechno v pořádku?" vyptávala se hned hnědovláska, ve které se probudil její vnitřní doktor.

 „Neboj, byla to jen kontrola," ujistila ji. „Vlastně je všechno víc než jen v pořádku. Jsem zdravá a stejně tak i miminko," dodala s úsměvem.

 „Miminko?" zajímal se Charlie, zatímco Hermiona se snažila zpracovat její slova.

 Ginny přikývla s ještě větším úsměvem. „Ano, miminko," potvrdila svá slova.

 Hermiona radostně vypískla, vyskočila na nohy a okamžitě uzvařela svou nejlepší kamarádku v pevném objetí, s Charliem stále v jejích rukou. Nemohla tomu uvěřit. Věděla, že Ginny na děti nějak nespěchala, Harry na druhou stranu... Už ve škole mluvil o tom, že pokud vyváznou z boje s Voldemortem živí, chtěl by jednou mít velkou rodinu. Byla tak šťastná, že se mu to konečně začne vyplňovat.

 „Mami! Mačkáš mě!" postěžoval si Charlie, nad čím se zmiňovaná žena zasmála a malinko se od dvojice odtáhla.

„Promiň mi to, broučku," řekla a pocuchala mu vlásky, než svou pozornost plně obrátila na rudovlásku. „To je skvělá novina! Gratuluju vám, už to Harry ví?" vychrlila na ni.

 „Harry to ještě neví. Vlastně jsi úplně první komu jsem to řekla," svěřila se jí.

 Hnědovláska si hned vzpomněla na své těhotenství. „Stejně tak, jako jsi byla první ty, kdo věděl, že čekám Charlieho," vydechla tak nějak dojatě.

 „Přesně tak," souhlasila.

 „Páni, nemohu tomu uvěřit, budete mít miminko," rozplývala se dál a vrátila se na svou židli. „Co na to říkáš Charlie? Budeš mít sestřenku, nebo bratrance."

 „Kdy si s nimi budu moc hlát?" zeptal se, čímž obě dvě rozesmál.

 „Ještě nějakou dobu to potrvá, než se s nimi budeš moci potkat," odpověděla mu Ginny.

 Charlie smutně našpulil pusu, ale jen na pár vteřin, než svou pozornost zaměřil na vláček, který ležel na stole, a začal si s ním hrát, což znamenalo, že obě ženy teď měly čas jen pro sebe. Jakmile si totiž malý Zabini začal hrát s vláčky, bylo velmi náročné upoutat jeho pozornost.

 Ginny chvíli sledovala svého malého synovce a představovala si, jaké to bude, až takhle bude držet své vlastní dítě. Bohužel se touto představou nesměla nechat svést na příliš dlouhou dobu, neboť měla na hnědovlásku menší prosbu. I když, prosba to tak vlastně ani nebyla...

 Odkašlala si a v poslední vteřině se snažila promyslet svá slova tak, aby rozpoutala co nejmenší hádku, než řekla: „Takže, když jste teď s Blaisem doopravdy kamarádi, ptal se mě na tebe Tom. Pamatuješ si Toma, ne? Vysoký, černovlasý, roztomilé dolíčky -"

 „Rozhodně ne," přerušila ji rázně Hermiona.

 „Ale určitě ano, viděla jsi ho několikrát, když jsi mě po práci vyzvedávala," trvala na svém Ginny.

 „Tak jsem to nemyslela, samozřejmě, že vím, kdo Tom je, ale rozhodně s ním nebudu randit, pokud je to to, co tu navrhuješ," vysvětlila s protočením očí.

 „Hele já si pamatuji, co jsi mi nedávno řekla a neříkám, že si máš hned najít nového manžela," povzdechla si. „Ale trvám na svém, mladší už nebudeš a až Charlie vyroste, budeš osamělá. Proč to alespoň nezkusit? Můžeš s ním zajít třeba jen na kafe. A pak uvidíš. Nemusí se hned jedno o něco romantického, může to být jen tvůj nový kamarád," snažila se ji přesvědčit.

 Hermiona si okamžitě vzpomněla na Draca. Byly to čtyři dny od jejich konverazce a ještě se ji nesnažil kontaktovat, což ji poněkud překvapilo, ale zároveň se jí i značně ulevilo. Na moment přemýšlela, že by o tom Ginny řekla, mínus to, že by zmínila o koho se jedná, ale věděla, že by to jméno z ní rudovláska stejně dostala, takže jí nezbývalo nic jiného, než to nechat dusit v sobě.

 A když se myšlenkami vzdálila o Draca, se kterým nikdy nic mít nebude, začala doopravdy přemýšlet o jejích slovech. Rozhodně si teď nechtěla hledat novou známost. Charlie byl ještě malý a ona stále přechovávala silné city ke svému bývalému muži. Ale objektivně byl Tom opravdu roztomilý a na první pohled i poněkud skromný, rozhodně více než jeho spoluhráči. Jedno kafe nemůže nadělat tolik škody. A jeden kamarád na víc se vždycky hodí.

 „Fajn, tak já půjdu," souhlasila nakonec tiše.

 Ginny radostně vypískla, zatímco do kuchyně vešel Blaise, který se před vteřinou přemístil.

 „Půjdeš kam?" zeptal se ihned zvědavě.

 „Na rande," ušklíbla se rudovláska a Hermiona vnitřně zaúpěla. „Tom Gray o ni má zájem."

 „Není to rande!" vyhrkla okamžitě Hermiona. Zaprvé to byla pravda. Zadruhé se jí  příčilo, aby si Blaise myslel, že si hledá někoho nového. Ne, když mu stále patřilo její srdce.

 Blaise zůstal vyjeveně zírat na zrzku. „Tom Gray? Ten famfrpálový hráč?"

 „Přesně ten," přitakala spokojeně Ginny.

 Nyní přesunul svůj pohled konečně na Hermionu, která malinko zpanikařila. „Není to rande," zopakovala znovu.

 V kuchyni se na chvíli rozprostilo ticho, ze kterého je vysvobodil Charlie, který si konečně všiml, že je s nimi v místnosti další člověk. Odložil vláček zpět na stůl a natáhl k Blaisovi ruce.

 „Tatí!" vykřikl nadšeně.

 „Už jsem si myslel, že mám na sobě neviditelný plášť strýčka Harryho," poškádlil ho a políbil ho na tvář.

 Charlie se zachichotal. „Teta bude mít miminko!" oznámil mu vesele.

 „Charlie!" vyjekla vyděšeně Hermiona, zatímco Blaise se zmateně podíval na Ginny. „Moc se omlouvám," šeptla a věnovala své kamarádce omluvný pohled.

 Ginny nad tím pobaveně zakroutila hlavou. „Nic se neděje, ačkoliv ráda bych, aby to jako další věděl Harry, takže to, prosím, už nikomu dalšímu neříkejte."

 „Samozřejmě," přitakala Hermiona.

 „Můžeš se na nás spolehnout, já tady šampiona pohlídám," řekl Blaise a polechtal Charlieho na krku, aby ho rozesmál, neboť malinko popotahoval. „A gratuluji," dodal s úsměvem.

 „Děkuji," usmála se i Ginny. „Já teď půjdu, Harry bude za chvíli končit. Ohledně toho rande se ti ozvu, ano?" položila spíše řečnickou otázku hnědovlásce, políbila Charlieho na rozloučenou a byla pryč.

 „Není to rande!" namítla znovu Hermiona směrem k Blaisovi a rychle odešla do Charlieho pokoje, aby mu připravila věci.