Probudila jsem se na ošetřovně, z minulé noci jsek si pamatovala komplet všechno.
Rozhlédla jsek se kolem na ošetřovně ležel také Remus a i James se Siriem.
Petter se zase někam vypařil.

Mé ruce byly pokryty ošklivými škrábanci a a dost mi třeštila hlava.

,,Lehni si zlatíčko."přiběhla ke mně madame Pomfreyová a dala mi odporný lektvar ani nevím na co.

,,Co je s pstatními? Budou také v pořádku?"zeptala jsem se bez ohledůna to,že mi madame řekla že bych měla ležet.

,,Ano,jistě. Nic zas až tak vážného to není. Pan Black vás zachránil před smrtí ale díky tomu té své unikl jen o vlásek."

Zatajil se mi dech.

Pohlédla jsem na siriusovo lůžko.

Pravidelně oddechoval a ze spánku se usmíval,což mi přišlo nadmíru roztomilé.

,,Možná jsem začala cítit něco víc,Siriusi."zašeptala a ani jsem netušila,že by to někdo mohl slyšet.

Pak jsem se obrátila a snažila se usnout.

Mé myšlenky ale pořád běhaly k včerejšímu objetí od Siriuse.

****

,,Tak dnes už můžete všichni domů."řekla nám o tři dny později Pomfreyová.

,,Ještě jednou se moc omlouvám."řekl asi po padesáte Remus cestou do společenky.

,,Reme...prosím nech toho."řekla jsem.

Věděl že mu to nemáme za zlé ale i tak cítil pocit viny.

Když jsme došli do společenky,všichni jsme se usadili ja svá obvyklá místa.

Já na  křeslo u krbu.

Sirius a James a gauč a Remus na křeslo naproti mně.

,,Madison?"ozval se zničeho nic James.

,,No?"

James na chvilku zaváhal,pak ale  sklopil pohled a řekl: ,,Už nic,nech to plavat..Alespoň prozatím."

****

Aloha lidičky :)

Tak co říkáte na to jak se nám to tu pěkně rýsuje?

Upřímně ai myslím že Mad a Siri by se k sobě krásně hodili <3

Těšte se na další kapitoly :D

Jinak jaký jste měli den?

Já takový...neutrální :/ :D

Mějte se krásně <3

Vaše Anetka <3