16-Úplněk

Po Vánoční nálada byla rázem ta tam a už jsme měli na krku jaro.
Všechno rozkvétalo, sníh tál a vrba Mlátička se nádherně zelenala.
****
„Lidi... "Polkl bledý Remus a podíval se na nás.
„Reme... My víme." řekla jsem.
„Je úplněk."dodal James.
„Budeme jako vždycky s tebou."poplácal ho po zádech Sirius a Rem se beznadějně usmál.
***
Celý den jsme byli všichni napjatí... Ostatně jako každý úplněk.
Měli jsme o Rema strach.
Měli jsme o sebe strach.
Po dni plném stresu už se začal konečně blížit večer.
***
„Tak jdeme."rozhodl Sirius a všichni jsme se potichu sebrali a odešli na školní pozemky.
Měsíc na neby zářil a jeho svit byl silný, nic dobrého jsem z toho necítila.
„Už je to tady."křikl na mě James.
„Promněň se."dodal rychle Sirius já se jak jsme se co nejrychleji přemněnila.
Remusova pomněna byla krutá.
Bylo videt ze trpí.
Až měcíční paprsky dolehly na Remusovy oči, jeho zorničky se rozšířili a my poznali, že je to tu.
Remus začal naštvaně a hladově pobíhat.
Chtel běžet do Zapovězeného lesa.
Já se ale před něj postavila a dala mu najevo že nesmí.
Jen mě odkopl a šel dál.
„Grrr."zavrčel za ním Sirus a kousl ho do nohy, což Remuse na chvíli znehybnilo.
Já se taky postavila na nohy, na kočičí nohy.
V tu chvíli Remuse něco popadlo.
Něco strašného a já byla první kdo se mu naskytl.
Rozmávhl se rukama a odhodil mě daleko od sebe.
Pak si pro mě ale opět přišel, vzak mě do ruky a chtěl mě kousnout.
Rychle jsme s eymu ale vysmekla, tím jsem ale obdržela ošklivý drápanec.
Byla jsme do krve a do masa pošrábaná na obličeji a na těle.
Tehdy jsme stratila hodně krve.
Ponalu jsem omdlévala.
„Ne!"zakřičel Sirius.
Promněnil se v  člověka, vzal mě (uź také promněněnou)do náručí a odvedl na kraj lesa.
„U Merlina."vyděsil sd nad tím, co se mi stalo.
„Prosím ne-počkej, musíme na ošetřovnu... Jamese tu ale nenecháme.. Co budu dělat??"začal vyšilovat Sirius jak hysterka ake v té situaci ho poměrně chápu.
„Obejmi mě."zašeptala jsem.
„Obejmi mě."zopakovala jsem.
V té chvílu to byla jediná vec, kterou jsem tak moc potřebovala.
Sirius se ke mně, celé zakrvácené, nahnul a obejmul mě.
Na svůj život bych přísahala, že tehdy brečel.
Já taky brečela...
Tedy jen do té doby, než jsem nestratila vědomí.
****
Aloha🌸
Jak se máte?
byla v pátek v Brně na soutěži a z 16 jsme byly 3 takže úspěch 🔝
Bohužel jsme se vrátily pzodě v noci takže jsme vám nic nemohla vydat :(
***
Jinak tady v části s enam to začíná ponalu rozhíždět :D
A jsme za půlkou knihy takže s tím tak počítejte :)
se moc těším na druhý díl🌸
Doufám že se vám kapitola líbila, mějte se krásně a pa🌸

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top