Liam neodpovídal a to mě znervózňovalo, znali jsme se jen nějakou dobu a já nevěděla jak moc mu mám věřit. 

Raději už jsem na něj nevolala, bolelo mě z toho v krku. Motorka zabrzdila v další zatáčce, tak prudce že jsem se lekla. Motor přestal řvát a Liam se jal z motorky slézat. Rychle jsem se ho pustila, abych nespadla a taky pomalu slezla. 

Liam zabezpečil motorku klínkem, aby stála, sundal si helmu a podíval se na mě. Na můj vyděšený tázavý pohled odpověděl úsměvem. "Ty jsi mě neslyšel?" Vyhrkla jsem na něj a taky si sundala helmu.

"No mám pocit, že jsi něco říkala, ale neslyšel jsem co?" Znovu nahodil ten nevinný úsměv. Povzdychla jsem si. "Kde jsme?" Zeptala jsem se trochu naštvaně. Už jsem se tolik nebála, nevypadal na to, že by mě chtěl zabít. Snad.

"Je to jen tady kousek." Řekl a pokynul mi rukou k nepatrné cestě v lese. Jo díky, to mě vážně utěšilo a odpovědělo na mou otázka. Ale už jsem se na nic nevyptávala a šla za ním. Po pár krocích jsem uviděla velký tmavý dům. Byl starý a na mnohých mástech poničený, ale dole ve sklepním okénku se svítilo. 

"Liame?" zašeptala jsem s nevyslovenou otázku v hlase, působilo to tu divně. "Neboj, chci tě představit svým přátelům." Usmál se a povzbudivě mě chytil za ruku. Vešli jsme dírou do tmavé předsíně a chodbičkou se dostali ke schodům, sešli jsme asi o jedno poschodí dolů, kde Liam otevřel bílé dveře. Udivilo mě, že jsme se nalezli v místnosti, která vypadala úplně normálně. Dřevěná podlaha, bílé zdi na kterých byly nějaké mapy, pohovka, pár židlí, stolek a vonělo to tu skořicovým čajem.

"Ahoj Liame!" Zvolala krásná dívka s fialovými vlasy, kterou jsem znala z  parkoviště. Políbila Liama a potom přešla ke mě. "Ahoj já jsem Veronika, vítej!" Usmála se na mě. "Jo já jsem Fany." Odpověděla jsem, načež mě objala, což jsem doopravdy nečekala.

"Ještě nikdo nepřišel, jste první, dělám skořicový čaj, dáš si?" Zašvitořila vesele a  bez čekání na souhlas odběhla za roh a vrátila se s tácem, třemi šálky a konvičkou s čajem. Rozlila čaj do tří hrnečků, jeden mi podala a sama si jeden vzala. Liam mě pobídl abych si sedla na židli, sám se posadil na gauč a Veroniku si přitáhl na klín.

Trochu jsem se rozhlédla po sklepním pokoji. Vypadalo to tu, jako normální byt i když v trochu zánovním stylu. 

"Umm takže vsadím se, že ti tenhle blbeček neřekl kam tě veze a ty teď chudáku nevíš kde jsi, že?" Zasmála se Veronika a cvrnkla Liama do nosu.

"No asi tak nějak." Usmála jsem se a usrkla horkého čaje.

"Jo, takže tohle je můj a Liamův dům i když tu vlastně většinu času nebydlíme." začala Veronica. "Schází se tu náš malej gang, kterým jsi už asi slyšela."

Kývla jsem.

"Neboj, nejsme žádná mafie, nebo tak. Jen děláme blbosti. Nikoho nezabíjíme." Zasmála se.

"Ehm.." Odkašlal si Liam.

"Alespoň někteří z nás no." Protočila očima Veronica.

"Hlavně jedeme teprve rok a vážně neděláme nic hroznýho jen..." 

Otevřeli se dveře. "Nazdárek!" Ozvalo se a místnost naplnil smrad cigaret. Jak může z jednoho člověka tak táhnout?

Pořád jsem nebyla chytrá z toho co mi říkala Veronica, ale nabála jsem se. Vzhlédla jsem a prohlédla si příchozího.  Ulízlý vysoký snědý chlapík s havraními vlasy a asi týdenním strništěm na bradě. Měl na sobě koženou bundu a světle modré potrhané jeany. Sundal si bundu a odhalil hojně potetované ruce.

"Fany tohle je Zayn." Představila ho Veronika. Zayn se otočil a změřil si mě od hlavy až k patě. "Nazdar." Zahuhlal. Na tváři mu pohrával přidrzlý úšklebek, byl to přesně ten typ ksichtu do kterého se vám chce praštit. Ale udržela jsem se a pokusila se o úsměv.

Zayn sebou hodil na gauč vedle Liama a vytáhl cigaretu. Načež se Veronika zvedla a zaběhla do kuchyně. 

Do dveří přišli další tři kluci, kteří se představili jako Jason,  a Michael. Rozeznala jsem je podle toho, že Jason byl světlovlasý a potetovaný a Michael měl modrý vlasy.

"Kluci Harold dneska nepřijde, tak začneme." Promluvil Liam silným hlasem, teď vypadal jako boss gangu. Kožená bunda, drsný výraz... Všichni se na něj podívali. Ano, byli jenom tři, ale vypadali drsně.

"Hej Fany." Zavolala na mě Veronika z kuchyně a mávla na mě. Zvedla jsem se a šla za ní. "Teď se  stejně budou bavit o tom, komu ukradnou auto, nebo kde koupěj nějaký drogy, jsou to takový blbosti." Protočila očima a já se zasmála.

"Berou drogy?" Zeptala jsem se. "Jo trochu, někdy, jenom lehký drogy. Já vůbec a nejvíc Zayn." Podotkne.

Kývnu a dopiju svůj již vychladlý čaj. "Proč mě sem Liam vzal?" Zeptala jsem se najednou. Veronika se usmála. a"Asi se mu líbíš." řekla.

"Počkej co?" Zamračila jsem se. "Ne, ne jako takhle. Má holku." Zasmála se a ukázala na sebe, protože ona byla jeho holka. "Myslím tím, jako kamarádku, možná v tobě vidí potenciál. Možná z tebe chce udělat gangsterku!" Zasmála se a já s ní.

Uslyšely jsme zvuk dveří a v pokoji vedle utichl hovor.

"Co sakra začínáte beze mě?"Ozval se hluboký chraplavý hlas.

"Sorry kámo, mysleli jsme, že budeš s někym." Řekl Zayn.

Obě jsme s Veronikou vykoukly z kuchyně a pozorovaly dění.

"Jasně, máme mít jednu z nejdůležitějších schůzek a vy si myslíte, že budu šukat nějakou..." Zarazil se uprostřed věty, protože zpozoroval mě. Koukal na mě svými tmavými smaragdy a stlačil rty k sobě.

"Tak kurva, tak se nezlob stejně jsme ještě ani nezačali." Zvolal Liam a pokynul Harrymu k jedné židli. 

Harry jen naštvaně vydechl, odvrátil ode mě pohled a odkráčel si sednout.

Omlouvám se, že po tak dlouhé době díl o ničem. Je to hrozná blbost, protože s psaním a gangu, nebo nějakých zločinech nemám zkušenost a udělat z kluků největší zločince...nějak mi to nejde XDD

No tak doufám, že příště to bude lepší. Kdyžtak mi napište, co si myslíte :) :)

LOVE YA ALL!!! 

P.S. doufám že vám nevadí gify nebo obrázky v  textu...já to např. mám ráda

Jo a tuhle fotku "drsňáka" Liama jsem si nemohla odpustit:

A díky eva__styles za povzbuzení k psaní :D