Partička mladíků nastoupila do autobusu. Nikde jinde už nebylo místo, tak se rozhodli, že se posadí vzadu.

Radek si v přední části všiml pohledné dlouhovlásky. Její nazlátlé vlasy spadaly až na sedadlo. Do tváře jí neviděl, ale štíhlé nohy v napůl průhledných černých silonkách mluvily za své.

„Hoši, tu bych ojel," sykl toužebně.

„Hej, já taky. Nohy jak laňka."

„Že? Za ty vlasy bych ji tahal při prcání..."

V tu chvíli autobus zastavil a dlouhovláska se zvedla. Tedy... Jakýsi štíhlý muž. Jen na podpatcích prošel kolem zděšených mladíků a svůdně na ně mrkl.

„Na tom všem se můžeme domluvit, hošánkové..."