Pomalu vnikal dovnitř a strach se přitom nesl celým jeho tělem. Sice šlo vše podle plánu, ne-li ještě lépe, ale bál se, že přijdou nečekaně její rodiče.

Určitě by nebyli nadšení z toho, že... Co to plácá? Přímo by zuřili a vyhodili by ho odsud! To bylo více než jasné.

Už tam byl. Cítil úlevu a radost i když stres z něj stále naplno neopadl.

Musel jednat rychle. Ať už to je za ním a nikdo na nic nepřijde.

Bleskově vyběhl do pokoje své přítelkyně, na postel jí položil kytici růží a co nejrychleji opustil prázdný dům. Mise dokončena.