Vypadala rozkošně. Blond vlasy spadající až pod zadek. Dlouhé nohy, útlý pas a přesto tak velké poprsí...

Usmívala se a její oči zářily jak dva diamanty.

Pozoroval, jak vedle něj jen tak leží. Po chvíli se ale odhodlal a začal z ní svlékat košilku.

To, co bylo pod oděvem mu na tváři vykouzlilo úsměv. Vzal ji do svých rukou a přitiskl k sobě.

Náhle uslyšel, jak se otevírají dveře od pokoje. Polil ho ledový pot. Snad to není Tereza... Byla. Sakra.

Doslova zuřila.

Následně pověděla přesně to, čeho se tolik bál...

„Mami, Jiřík si už zase hraje s mou Barbie!"