„Teto?"

„Ano?" obrátila jsem se na svou sedmiletou neteř.

„Jak vznikají děti?"

Ajaj. A bylo to tady. Věděla jsem, že tohle hlídání nebude procházka růžovým sadem. Úpěnlivě jsem přemýšlela, jak to malé Natálce vysvětlit.

„Inu, to je tak, když se dva mají rádi. Dávají si pusinky a tak. No a pak se jim narodí děťátko."

Natálka na mě napůl pochybovačně a napůl s lítostí ve tváři pohlédla.

„Teda teto, to jsou ale blbosti. Doufám, že tomu nevěříš. Jestli jo, nedivím se, že ještě nemáš děti... Ještě, že jsem se tě pro jistotu zeptala a teď ti to můžu všechno vysvětlit. "