To, že jsem si tady mohla napsat příběh jako je Pád nebes, mě neskutečně těší, protože mě to vážně bavilo. Tenhle nápad vlastně vznikl při čtení Zvrhlého krále a Soraya měla být původně ustrašená holka. Jenomže čím víc jsme z ní dělala chudinku, tím míň mi jako postava seděla. Takže jsem nakonec vzala všechny poznámky, hodila je do koše a začala tu mrchu psát znovu. A byť to pro někoho může být příšerně otravná ženská, její cesta příběhem pro mě byla obrovská sranda :). Vůbec poprvé jsem se nikde nezasekla, pořád jsem věděla o čem chci psát a co všechno se s ní i lidmi kolem ní stane. A za to vděčím především vám. Věrným fandům, kteří poctivě hlasovali a zanechávali povzbuzující komentáře, za které jsem neskutečně vděčná, protože je to ten nejlepší hnací motor, jaký si dovedu představit.

Můj dík patří luucaa5002, tara_lucie, Andysek_Queen, B0rareader, VeronaOst a mam_svoje_problemy. Všichni jste hlasovali snad ke každé kapitole a neznám lepší pocit, než když na telefonu začnou naskakovat upozornění za počty hlasů.  

Slovy nikdy nedokážu dostatečně vyjádřit, jak neskutečně mě dokáží potěšit komentáře od ChristyJavurkova a SuzanneEve. Miluju každý řádek, který jste mi napsaly. I kdybyste mi napsaly, že to stojí za hovno, pořád bych vás milovala za to, že jste si našly čas a kapitoly okomentovaly. 

A jako vždy, největší dík všech díků patří EmilyAdams07, která stále dokola musí číst všechny ty moje nesmysly. Pečlivě kontroluje gramatiku, upozorňuje mě na blbosti a nutí mě nad daným příběhem přemýšlet v širším kontextu. Jestli jednou vydám nějakou knihu, celou jednu kapitolu věnuju tobě :D

A děkuji také vám všem, kteří jste zabrousili k tomuto příběhu, dali mu šanci a spolu se Sorayou prošli samotným peklem.