Lhala bych, kdybych tvrdila, že jsem si ani trochu nevyčítala to, že jsem tu zřejmě Domicovu spolužačku přerušila a nenechala jí říct, co chtěla. Udělala jsem ale správně. Bylo načase přestat čmuchat všude kolem a místo toho začít zjišťovat informace konečně pouze od něho. Minule se mi přeci znovu otevřel, takže je dost možné, že v tom bude pokračovat i nadále. Těmito a mnohými dalšími slovy jsem uklidňovala svojí nepokojnou mysl, hlavně ten svůj tichý hlásek, který mi svými pochybnostmi a obavami, aby Dominic opět své chování úplně neotočil, nahlodával mysl.

Naštěstí byly mé obavy hned v pátek utišeny v momentu, kdy Dominic přišel k lavičce, na které jsme stejně jako při našem minulém setkání seděla a čekala na něho.

,,Ahoj," pozdravil mě a také se posadil. Podívala jsem se na něho a nemohla uvěřit svým očím. Jeho tvář totiž zdobil široký úsměv.

,,Ahoj, koukám, že máš dobrou náladu," poznamenala jsem a upírala na něho dál svůj pohled. Vážně vypadal šťastně. Takového jsem ho ještě neviděla. Z jeho držení těla bylo cítit uvolnění a v jeho očích se mihotaly veselé jiskřičky.

,,Jo...no...vlastně jsem dost přemýšlel o tom, co jsi minule říkala o mém vzdělání," na chvíli trochu znejistěl, pak na mě ale upřel pohled a znovu se začal usmívat. Mlčky jsem kývla hlavou, abych mu dala najevo, že čekám na to, co mi řekne dál.

,,Chtěl bych se zkusit přihlásit na jinou školu," prozradil mi svůj plán a bylo na něm poznat, že se nemůže dočkat mé reakce.

,,To je skvělý nápad," přitakala jsem nadšeně. Takovou novinku bych od něho tedy nečekala. Pak jsem se ale zarazila.

,,I když...není to trochu utíkání od problémů?" namítla jsem. Pořád je to přeci jenom můj pacient, takže jsem si nemohla pomoct a hledala pro jeho rozhodnutí nějaký důvod.

,,Možná je," mykl rameny, z tváře mu přitom zmizel úsměv. Chvíli zamyšleně mlčel, pak zatřásl svojí hlavou, jakoby z ní chtěl vytřást nějaké myšlenky.

,,Já už se do své školy potom, co všechno se tam stalo, nemůžu vrátit," hlesl.

,,A co se tam všechno stalo?" rozhodla jsem se využít toho, že nakousl události v jeho škole.

,,Vždyť víš šikana," povzdychl si. Myslela jsem si, že tím jeho odpověď skončila on se, ale po chvíli znovu rozmluvil.

,,Celá třída se proti mně spikla, nebyl nikdo, kdo by se mě zastal. Všichni se mi posmívali, psali mi výsměšné zprávy, postovali je i na mojí facebookovou zeď, aby byly veřejný. Jednou mě pár z nich vidělo jít po ulici s mým kamarádem a začali po nás pokřikovat, že jsme buzny a tak, kamarád z toho byl pěkně otřesený a přestal se semnou bavit, myslel si, že jsem ho chtěl jen svést nebo co, nedivil bych se, kdyby si ho nenašli někde na sociálních sítích a něco mu nepsali, když se ode mě začal téměř z ničeho nic úplně distancovat," celou dobu jeho proslovu měl pohled upřený někam do prázdna před sebe vypadalo to jakoby se mu před očima snad promítaly situace, o kterých vyprávěl. Když domluvil, namířil svůj pohled na mě.

,,Povídejme si prosím o něčem jiném," hlesl prosebně, bylo na něm jasně vidět, že je pro něho těžké o tomhle tématu mluvit a já ho rozhodně nechtěla dál trápit.

,,Dobře, řekni mi teda o té nové škole? Už máš nějakou vybranou?" vypustila jsem z pusy to první, co mě napadlo.

Asi to byl ode mě dobrý tah, protože se znovu usmál a začal mi vyprávět o školách, které měl vyhlídnuté.

,,Ale budu muset odejít od mámy, nechci s ní už bydlet a nechci ani, aby věděla o mé nové škole," řekl po tom, co mi popsal poslední školu, která se mu zamlouvala. Naprosto jsem ho chápala.

,,A co zkusit internát, a můžeš si ke škole najít nějakou brigádu, aby si na něj měl peníze," přemýšlela jsem nahlas.

,,Jo, to přesně mám v plánu," kýval souhlasně hlavou.

Po tom se mezi námi rozhostilo ticho, což mi ale vůbec nevadilo, neboť jsem měla opět hlavu plnou myšlenek. Vlastně jsem byla ze sebe dost nadšená. Brala jsem jako úspěch, že se mi podařilo promluvit Dominicovi do duše a on si díky tomu uvědomil, že vzdělání je důležité. Konečně se naše terapie ukázala být k něčemu dobrá.

,,Něco mě napadlo," vytrhl mě najednou jeho hlas z mých myšlenek.

,,Povídej," pobídla jsem ho zvědavě.

,,Co kdybychom spolu o víkendu někam zašli, myslím jako kamarádi?"