Trm trm.

Zkuste se prokousat tou nudou na začátku, je to pak o něco lepší. Teda. Doufám :)

Brzy jsem začínal poznávat známé domy i přes to, že jsem bydlel téměř hodinu cesty od svého Pána. To už jsme jeli tak dlouho? Přišlo mi to jako pár minut zpátky, co jsem nasedal do auta. Tolik jsem nechtěl pryč z jeho přítomnosti. Bylo mi s ním tak fajn. Mohl jsem být sám sebou.

„Vyzvedneš si mě brzo?" zaskučel jsem tiše, když podle navigace zahnul do ulice, ve které jsem bydlel. Byl zase tak vyrovnaný. Nejspíš mu bylo jedno, že se nějakou dobu neuvidíme. Pochopitelně. Nebyl jsem první, koho cvičil.

A hlavně – rozhodně ne nejlepší.

„Pokud tě rodiče pustí v týdnu, tak tě můžu vyzvednout ze školy hned pozítří," zajel na kraj silnice a spolu s otočením klíčku nechal utichnout motor. Měl jsem neskutečnou radost, že mě chce vidět tak brzo.

„Naši se moc nestarají, kde jsem," žmoulal jsem pořád v ruce plyšovou žirafu.

„Z toho nemusíš být smutný, tím líp pro nás, hm?" přejel mi rukou po noze a stiskl ji v bodě nejblíže mému rozkroku.

Výš. Prosím. Pokračuj výš.

„To ano," usmál jsem se nadšeně, „moc děkuju za víkend. Jsem rád, že jsem se s tebou sešel," začínal jsem být zase nervózní. Možná by bylo lepší být zticha.

„Taky jsem rád, že jsi z toho nevycouval," poznamenal, „a teď už jdi. Tvá nejspíš sestra na nás celou dobu zírá," ušklíbl se.

„Do prdele," dostal jsem ze sebe, aniž bych nad tím uvažoval.

„Troye," vyhrkl," slovník!"napomenul mě naštvaně.

„Omlouvám se," vmáčknul jsem se do sedačky, „když já se jí teď nezbavím," vtáhl jsem si batoh na klín.

„Něco si vymyslíš," mrkl na mě. Bavilo ho to. Tolik mu to koukalo z očí. Užíval si, jak moc jsem v tu chvíli trpěl.

„Ať už si vymyslím cokoli, tak jí stejně budu muset slušnou dobu poslouchat," otevřel jsem dveře Golfu a pomalu vystoupil, „takže pozítří?" přehodil jsem si batoh přes rameno a žirafu obejmul stejně, jako jsem to dělával jako malý se všemi plyšáky.

„Pozítří," přikývl. Lehce jsem se usmál. Nechtěl jsem jít. Byl bych schopný tam stát napořád, jen abych se nemusel vracet do světa, ve kterém jsem nebyl sám sebou.

„A Troye?" zakřičel, když jsem se chystal zabouchnout dveře.

„Ano, Pane?" podíval jsem se mu rychle do očí.

„Žádné další popáleniny nebo jiné mrzačení tvého těla. Jasné?" zamračil se. Jen jsem přikývl, zavřel dveře a rychle vběhl do domu. Sházel jsem všechny věci na podlahu a pak se za nimi svezl podél stěny.

Idiote! Idiote! Idiote!

Všiml si toho.

Nechtěl jsem, aby o tom věděl. Při naší další schůzce o tom určitě bude chtít mluvit. Bože.

„Tro? V pořádku?" probral mě sestřin hlas, „to tě ten sexouš tolik rozpálil?" usmála se a pomohla mi na nohy.

„Neřeš to," zakroutil jsem hlavou ve snaze se vzpamatovat.

„Je hezký. Jestli není na kluky, beru ho," naklonila lehce hlavu, usmívajíc se jako vždy. Její pozitivnost byla dost často otravná, ale na druhou stranu byla jediná z rodiny, kdo mi alespoň trochu rozuměl.

„Je na kluky," ujistil jsem ji, „ale je to jen kamarád," sebral jsem batoh spolu se žirafou ze země a chystal se odejít do svého pokoje.

„Kamarád, co ti dává roztomilé plyšáky," zachichotala se provokativně, „a hledal tě tu Phil, kdybys chtěl náhodou mamce říct, žes byl u něj."

„Díky," doběhl jsem k ní a rychle jí obejmul, „někdy ti to vysvětlím, až budu moct," povolil jsem stisk a odběhl nahoru.

Doprčic.

Celý víkend jsem měl telefon v batohu. Phil musel šílet strachy. Ani jsem mu neřekl, že někam jedu. Nebo to, že jsem se s někým scházel. Jen věděl, že jsem si s někým psal. Vlastně to byl on, kdo mě donutil založit ten blog. Což byl celkem paradox, vzhledem k tomu, že mě nikdy moc nechápal.

Položil jsem žirafu s úsměvem na postel mezi polštáře a natáhl se pro notebook, abych se mohl ozvat Philovi. Věděl jsem, že se nebude zlobit. Znal mě a moc dobře věděl, že občas dělám šílené věci. Jen si nejspíš vyslechnu plno řečí o tom, jak jsem mohl skončit rozkrájený na kousky v něčím sklepě.

Jako by mi to snad vadilo.

--

Nudil jsem. Tak strašně moc jsem se nudil. Stále jsem očima hypnotizoval toho pitomého plyšáka a bál se mu přijít na kloub. Nakonec jsem skončil u projíždění tumblru, což se brzy ukázalo jako hodně špatný nápad.

Jasně Troye. Projížděj všechny ty porno blogy, když před sebou máš minimálně dva dny bez uvolnění.

Jenže já nemohl přestat. Všechny ty fotky a gify. Tolik těch věcí jsem chtěl zažít. A ten pocit, že se mi to nejspíš splní, byl až moc krásný.

Hloupě jsem zakroutil hlavou a natáhl se pro žirafu, lehajíc si následně na záda. Byl to jen plyšák. Nemohlo v něm být nic děsivého. Nebo ano?

Rozepnul jsem krátký zip umístěný na jejím břiše a vypadly na mě rovnou dvě věci. Malinká zakulacená krabička s lubrikantem a rudý, úzký vibrátor. Neudržel jsem se a hlasitě se zasmál.

Mělo mě to napadnout. Vždyť to bylo tak jasné.

Vlastně to od něj bylo celkem milé. Mohl mi prostě vrazit vibrátor do ruky a říct, že se mám do další schůzky připravit. Nejspíš ale věděl, že bych byl nesvůj a panikařil, že to nezvládnu. Tímhle mi dával čas se s tím vyrovnat o samotě, což bylo přesně to, co jsem potřeboval. Pravděpodobně mu z mého krátkého vyprávění došlo, že s něčím takovým budu mít problém.

Vložil jsem obě věci pod polštář a vrátil se na tumblr. Teď už bylo jedno, co se mnou všechny ty fotky, gify a videa dělali. Stejně jsem byl bolestivě tvrdý a horší už to být nemohlo. S úsměvem jsem projížděl všechny ty příspěvky šťastných subíků a přemýšlel nad tím, jestli na takové věci taky někdy budu mít odvahu. Nepochyboval jsem o tom, že mě můj Pán správně vycvičí, ale pochyboval jsem tom, že by mě dokázal naučit mít rád vlastní tělo.

"Budeš jíst, bráško?" ozvalo se ode dveří a já rychle zaklapl notebook.

"Sage!" křikl jsem na ni, "klepání ti nic neříká? Co kdybych se převlíkal?" svedl jsem to na tu nejnevinnější věc, která mě napadla.

"Děláš, jako kdyby na tobě bylo něco k vidění," protočila oči, "co to jídlo?"

"Za chvíli přijdu, dobře?" odsekl jsem ji. Přišla v nejméně vhodnou dobu. Byl jsem hloupý. Jak mě mohlo vůbec napadnout nechat odemčeno.

"Fajn," přikývla, "jen aby tam ještě něco zůstalo," otočila se vesele a zase odešla. Nikdy jsem nedokázal pochopit, jak mohla být pořád tak veselá.

Po nějaké době jsem si uvědomil, že jsem zamčený, tudíž má erekce nemohla být vidět. Začínal jsem ten pocit milovat víc a víc. Seběhl jsem dolů ze schodů a zamířil do jídelny. Naštěstí už byla většina naší rodiny pryč, takže jsem narazil jen na mladšího bratra. Pozdravil jsem ho a on ke mně jen rychle zvedl pohled a přikývl.

Jasně.

Aby mu to jídlo neuteklo.

Začal jsem si připravovat kávu a pak jsem si vzpomněl na to, že jsem ji za celý víkend u Pána neměl. Možná nechtěl, abych jí pil. Pro dobrý pocit jsem si udělal čaj a měl v plánu se spolu s tousty vrátit do pokoje.

"Kde jsi byl?" Zastavila mě cestou mamka.

Sakra.

Měl jsem být tišší.

"U jednoho kluka ze školy. Musíme spolu udělat jeden projekt," pípl jsem a doufal, že mi to zbaští. Nikdy jsem nebyl ve lhaní moc dobrý.

„Aha," přikývla, „tak to ti sem Phil tu knihu nesl zbytečně," podávala mi knížku, kterou celou dobu držela v ruce, aniž bych si toho všiml.

Malý princ.

„Jo. On nevěděl, že tam půjdu,"vychrlil jsem, chytl knihu volnými prsty a rychle odběhl nahoru.

Doprčic! Musím se naučit o hodinách literatury dávat pozor. Když kdyby aspoň ten učitel nebyl takový uspávač hadů.

Otevřel jsem notebook a napsal Philovi, aniž bych se zajímal o to, že není online.

(odesláno 13:45) Co s tou knihou máme dělat?

Hypnotizoval jsem Malého prince, notebook, znovu Malého prince. A pak jsem se na to vykašlal, došel zamknout a vytáhl zpod polštáře domácí úkol, který se mi přece jen zamlouval o něco víc.

Nenáviděl jsem čtení. Nedokázal jsem se na něj soustředit.

Přejížděl jsem prsty po  studeném materiálu vibrátoru jemně krouživými pohyby nahoru a dolů, jako bych měl snad pocit, že tomu můžu způsobit nějakou rozkoš.

Nanesl jsem si na ukazováček lubrikant a fascinovaně ho mnul mezi prsty. Vůbec jsem nevěděl, jak postupovat. Nikdy mě nic takového nenapadlo.

Měl jsem ten gel nejdřív nanést na hračku a pak až na sebe? Nebo naopak? Nejspíš jsem potřeboval pomoct. Ale já byl najednou až moc hrdý na to, abych mu napsal. Nejistě jsem slezl dolů z postele, klekajíc si na podlahu a nasměroval vibrátor k mému vstupu.

Bylo to tak směšné.

A zároveň tak hecující.

Pomalu jsem sjížděl dolů, jednou rukou přidržujíc tu malou věc, zatímco druhou jsem se opíral o podlahu. Nohy se mi strachem klepaly. Zavřel jsem oči a představoval si, jak mě pobízí k tomu, abych pokračovat. Tolik jsem potřeboval slyšet jeho hlas. Tolik jsem si přál, aby mě teď nutil dívat se mu přímo do očí.

Špička rudého vibrátoru se poprvé dotkla mého vstupu a já měl co dělat, abych se zase v nohách nezvedl nahoru. Zaklonil jsem hlavu a otevřel oči. Představoval jsem si, jak nade mnou stojí a propaluje mě pohledem.

Klesl jsem o další centimetr a v penisu mi vzrušením zacukalo.

V hlavě jsem si představoval všechny ty věci, které by mi mohl říkat.

Jsi jen malá čubka. Malá, hloupá čubka. Nic nedokážeš.

S bolestným zakňučením jsem se svezl ještě níž. Musel jsem rychle zamrkat, abych se té bolesti nějak zbavil. Do očí se mi tlačily slzy, díky kterým jsem viděl rozmazaně.

Takhle mi chceš udělat radost? Hm?

„Ne, Pane," zaskučel jsem nepříčetně. Bylo mi jedno, že jsem byl v pokoji sám. Ta představa byla natolik silná. Navíc jsem přes všechny ty slzy vůbec nic neviděl, což tomu všemu jen napomáhalo.

Máš deset vteřin. Jestli to za tu dobu nestihneš, tak ti pomůžu. Nebude se ti to líbit, věř mi.

Ten hlas. Slyšel jsem ho v hlavě příliš dokonale.

Deset.

Kousl jsem se do rtu. Potřeboval jsem cítit jinou bolest.

Nepomáhalo to.

Devět.

Vjel jsem si rukou mezi nohy. Nic jsem nevnímal. Ani to, že se sám sebe nemůžu dotknout. Chvíli jsem si jen hrál se svou uvězněnou chloubou a pak jsem sjel ještě níž.

Osm.

Zaber, čubko!

Pevně jsem se chytil za varlata.

Sedm.

Snaž se. Bude to jen horší.

Slastně jsem zaklonil hlavu. Sakra. Bylo to tak dokonalé.

Šest.

Tahal jsem rukou od svého těla. Ani nevím, co bolelo víc.

Pět.

„Bože!" vyjekl jsem nepřítomně a prohnul se v zádech. Trhaně jsem dýchal a snažil se uklidnit.

Nesmíš se udělat. Nesmíš se udělat. Nesmíš se udělat! Opakoval jsem si ta slova pořád a pořád dokola.

A pak jsem si uvědomil, že se můj zadek plně dotýká podlahy.

Dokázal jsem to. Dokázal jsem to!

Volnou rukou jsem si setřel slzy.

(16:24 Phil Lester) Přečíst ji, trubko. Zítra z toho budeme psát test.

Natáhl jsem se, že mu odpovím, ale ta věc mě zastavila. Byl jsem tak moc citlivý a já se bál, že se každou chvíli udělám. Nechtěl jsem. 

Ne bez Pánova dovolení.

Opatrně jsem se přišoupl k posteli a až pak Philovi poděkoval.

S nechutí jsem vzal do rukou knížku a začal číst. Stále jsem v sobě měl naplno zasunutý vibrátor, který mě nenechal vypnout ani na chvilku. Najednou nebylo tolik těžké se na čtení soustředit.

Ta kniha působila depresivně. Prý je hezké jí číst, pokud jí znáte z dětství. Jenže, to nebyl můj případ.

Překlikl jsem na tumblr a narazil na zprávu od svého Pána.

pleasure-you-with-pain

Doma v pořádku? Přežil jsi sestřin výstup?

GaySlaveT

Kupodivu ano. Ona je prima. Jen mě vyděsilo, že nás viděla.

pleasure-you-with-pain

Proč odpovídáš až teď?

GaySlaveT

Dělal jsem domácí úkoly.

pleasure-you-with-pain

V neděli večer?! Proč jsi mi neřekl, že se musíš věnovat škole?!

GaySlaveT

Nejen škole =P

pleasure-you-with-pain

Chci tvou fotku. Hned.

Těžce jsem vydechl, ale pak jsem se jen natáhl pro knihu, schoval za ni obličej a udělal selfie, kterou jsem mu ihned odeslal.

pleasure-you-with-pain

Umíš být hodný, když chceš.

GaySlaveT

Pro tebe ano, Pane.

pleasure-you-with-pain

A škola?

GaySlaveT

Musel jsem přečíst Malého prince. Zítra z toho píšeme. Nenávidím literaturu.

pleasure-you-with-pain

Nedostaneš hůř, než za 2, jasné?!

GaySlaveT

To nedám, ani kdybych se stavěl na hlavu.

pleasure-you-with-pain

Neptal jsem se. V úterý mi ukážeš index. Nemám rád, když se někdo ve škole fláká.

GaySlaveT

Neflákám se!

pleasure-you-with-pain

Omez vykřičníky. A ano, flákáš. Číst povinnou četbu den před testem je flákání.

GaySlaveT

Nevěděl. Jsem. O. Tom. Proklatém. Testu.

pleasure-you-with-pain

Pořád máš ten vibrátor v sobě, nepletu se?

GaySlaveT

Jak to s tím souvisí?

pleasure-you-with-pain

Zapni vibrace. Zbav se ho až ráno. A už teď jsi v průšvihu, takže se neopovažuj neposlechnout.

--

A uí.

Můžu šílet, že už jsme se dostali přes 2K přečtení?

Protože.

Chňu.

Jste nejlepší!

Děkuju moc 

^_^

N.