Že by další část? ANO!

Konečně jsem začala hýbat s wp...myslim, že mi dělaj dobře dny o samotě. Někam si sednu a jen tak zírám do dálky, hezky si vyčistim hlavu a je mi dobře...

Takže to budu provádět častěji :P

Věnováno @Boninee

Miluju vás

♥firefly♥

*********************************************************************

Caleb sledoval Rainbow, která seděla v trávě opodál a kreslila si. Typoval, že na papír zachycuje jezírko s kachnami u kterého seděl, protože se čas od času podívala tím směrem. Bylo mu jedno, že dívka ví, že ji pozoruje. Hrál si se stéblem trávy a stále dokola zvedla zrak k dívce s duhovými vlasy, ve kterých přibylo několik zlatých a červených pramínků.

Po několika minutách dívku jeho - ne příliš kradmé - pohledy přestaly bavit, zvedla se tedy a došla k němu. Posadila se vedle něj a opět se začala soustředit na papír.

Caleb byl jejím chováním zmaten a ani nedutal, jen sledoval její soustředěný výraz. Pochvilce už jí začaly cukat koutky a netrvalo dlouho, začala se smát.

,, Co?" Zeptal se. Se zářivým úsměvem se na něj podívala.

,, Je strašný jak okatě na mě zíráš, musíš to dělat aspoň nenápadně, tak jako já." Mladík se zatvářil zmateně a pro efekt nechápavě zamrkal.

,, Jak to myslíš?" Dívka mu místo odpovědi ukázala papír, na kterém byl on.

,, Já myslel, že koukáš na to jezírko za mnou-" Rainbow kývla.

,, Přesně tak, o to jde. Nepoznal si, že tě pozoruju, zato já myslela, že z tvýho pohledu zešílim. Díváš se prostě hrozně intenzivně."

,, Jsi divná, nemůžu za to, jak se dívám a vůbec, jak to, že se se mnou bavíš na školním pozemku."

,, Po tom incidentu s tim...eh, jak se jmenoval? Jared? No s tim idiotem, co mě otravoval ve třídě , jsem si to rozmyslela. Bude lepší tvářit se, že tu někoho znám. Třeba to odláká pozornost a lidi si mě přestanou všímat." Caleb se začal smát.

,, Tebe? Promiň, ale máš ametystový oči a duhový vlasy, na to se těžko zapomíná a ještě hůř se to ignoruje." Dívka něco zamumlala a opět si začala kreslit.

,, Fajn, teď už vážně nevim, co mám dělat. Na minulejch školách mě ignorovali, tady ne."

,, To nevim jak je možný, ale - počkat. Řekla jsi na minulejch školách?" Dívka nejistě kývla.

,, Jo? Je to..špatně?" Caleb pokroutil hlavou.

,, Kolikátá je tohle škola?"

,, Asi osmá co si pamatuju, přestala jsem to počítat někdy před pěti lety."

,, Myslíš, že by sis vzpomněla, do jakejch škol si chodila před tím?"

,, Proč?"

,, Halo! Máme díru v minulosti, třeba to pomůže." Rainbow pokrčila rameny.

,, Moc si to nepamatuju. Vím, že jsme jednu dobu bydleli v Irsku. Kousek od Dublinu. Pak ve Walesu, v Newportu, pak Bristol, Dover, a spoustu dalších míst."

,, Počkat..možná. Možná jsme se někde potkali. Prostě, náhodně. A co rodiče, neptala ses jich?"

,, Naši by mi nic neřekli, jsou..nebaví se o minulosti, jako by se tehdy něco stalo a oni se to pokoušeli vymazat."

,, Záhada vyřešena, nemyslíš?" Pokrčila rameny.

,, Víš co, nechme toho. Zkusím se jich zeptat a sejdeme se zase v noci."

,, Platí."

******

,, Cale? Jsi tu?" Zašeptala dívka do tmy a pevněji si objala tělo. Zima už jí prostupovala do morku kostí, ale musela s Calebem mluvit. Doma našla něco, co dočista změnilo její situaci a tím i situaci černovlasého kluka, kterému se rozhodla důvěřovat.

,,Duhovko copak?" Ozval se za ní známý hlas. I tak ale vyjekla leknutím.

,, Já...myslím, že jsem na něco přišla." Zašeptala.

,, Dobře a co přesně to je?" Zamířila pod jednu z pouličních lamp, kde si sedla na studenou zem. Caleb si jí prohlédl a opět se musel pousmát. Měla na sobě puntíčkovaný svetr a červené legíny. Vlasy měla opět svázané do drdolu.

,, Tak?"

,, Hledala jsem doma fotky, na kterých by třeba bylo nějaký místo nebo tak. Osoba, třeba ty, já nevím. Něco. A...no našla jsem tohle." Podala Calebovi fotografii.

Byla na ní ona...podle rysů. Měla lehce kudrnaté téměř bílé vlásky a oči už začínaly chytat magickou ametystovou barvu. Nemohla být starší než tři roky. Ukázala na muže a ženu, kteří ji na fotce objímali.

,, Tohle ale nejsou moji rodiče. Nevím, kdo to je. A tu fotku jsem našla schovanou v deskách toho alba." Caleb si fotku prohlížel a poté ji otočil. Na zadní straně bylo něco napsáno tužkou drobným písmem.

,, Tohle jsi viděla?" Zeptal se. Zamračila se a podívala se na nápis.

,, Ne..a vypadá to jako..."

,, Adresa. Dnes je pátek. Jdi si vzít věci a nech doma vzkaz, že jedeš s kamarádkou na chatu. Uděláme si malej výlet do Leeds."