Chápete, že přidávám? OMG JAK?? Mě asi ozářil duch svatej :P

Chci vám všem poděkovat za nádherný komentáře♥

věnováno @cl3ra_bright

♥firefly♥

p.s. Doufám, že se líbí novej cover :3

-------------------------------------

,,Tinley!"Otočila jsem se za hlasem, který zakřičel moje jméno na celou chodbu a nevědomky zčervenala. Lidé se na mne dívali. Nelíbilo se mi to. Tristan ke mně doběhl a obmotal svoje ruce kolem mého těla. Objetí jsem mu opětovala, ale když jsem si všimla pohledů některých holek, radši jsem odstoupila.

,, Copak jsem tě kousl?" Zasmál se.

,, Ty ne, ale ony mě brzy sežerou." Hlavou jsem kývla na skupinku dívek v krátkých sukních a crop topech, které odkrývaly víc, než skrývaly.

,,Nenechám je." Mrkl na mě a já se zasmála. Z kapsy vytáhl párátko, které si okamžitě zastrčil mezi zuby.

,, Absťák?" Zasmála jsem se.

,,Nebuď drzá. Je to můj nešvar, ty taky nějaký máš. Hraješ si s přívěskem na krku, když si nervózní , jako teď." Pustila jsem přívěsek tygra, který mi visel na krku a otočila se ke skříňce, ze které jsem vyndala knížky.

,, První den, kdy se s tebou ve škole bavim a už mi lezeš na nervy."

,, A tos mě chtěla." Tváře mi opět zrůžověly.

,, Nevěděla jsem, že jsi kretén."

,, Nevěděla si nic." Zasmál se. Praštila jsem ho angličtinou po hlavě a skříňku zabouchla.

,, To jsem si nezasloužil." Zamračil se na oko ublíženě a upravoval si vlasy.

,, Ta učebnice má jinej názor." Mrkla jsem na něj.

,, A z dálky jsi vypadala tak nevinně."

,, Zdání přece klame."

***

,, Foxterová, Nixon budou na práci spolu. Vaše knihy jsou Na větrné hůrce, Kdo chytá v žitě a jedna kniha vašeho výběru. Prezentovat to budete za čtrnáct dní."

Zamračila jsem se a naštvaně kopla do prázdné židle přede mnou."

,, Co ti ta chudinka udělala?" Zeptal se šeptem Tristan.

,, Ta židle nic. Ale tenhle projekt ... ugh tak jsem se těšila."

,, A?"

,, Jsem s tebou." Tris přetočil panenky a povzdychl si.

,, Hele nejsem totální ignorant a obojí už jsem čet." Překvapeně jsem zamrkala.

,, To fakt?"

,, Skoro ze všeho mám áčka, nepodceňuj mě."

,, Pardon, nevypadáš jako snaživec."

,, A ty nevypadáš jako holka, o kterou by se kluci prali a stejně se tak děje." Vyprskla jsem smíchy.

,, Co to meleš?"

,, Ty to fakt nevidíš, co?" Zeptal se. Netušila jsem, o čem mluví.

,, Ne?"

,,Lidi si tě všímaj. Dneska se o tebe hádali dva čtvrťáci."

,, Protože jsi se mnou. Bez tebe jsem byla neviditelná."

,, Nebyla, lidi byli neviditelný pro tebe."

,, Jsi vážně magor Tristane."

,,A jsem na to hrdý." Odfrkla jsem si a dál si opisovala poznámky z tabule, ačkoliv jsem netušila, k čemu mi budou. Všechny knihy, které jsme probírali, jsem četla minimálně jednou.

***

,, Půjdeme ke mně nebo k tobě?" Zeptal se mě Tristan, když jsme odcházeli z oběda, každý na svou hodinu.

,, K tobě i ke mně, každej k sobě." Zamručela jsem.

,, Rolničko, nech toho. Přece mě nenecháš rupnout z dějáku."

,, Fakt? Sleduj a neříkej mi tak."

,, Rolničko?"

,, Netušim, jak si na to přišel ."

,, Ještě mám v záloze Zvonilku."

,,Cože?"

,, To tvoje jméno. Evokuje to zvonění a cinkání. A tvůj smích taky."

,, Dvě věci, první: Páni, ty víš, co znamená evokovat a druhá: to teda neni pravda, neříkej mi tak!"

,, Jsi roztomilá, když se rozčiluješ."

,, Nejsem. Ty jsi fakt osina v zadku. Nechceš mi dát pokoj?"

,, Nech toho. Jsi ráda, že s tebou trávim čas." Otráveně jsem se na Tristana otočila.

,,Ne nejsem. Jsi neuvěřitelně ukecanej, vlezlej a štveš mě." Přešel ke mně, na tváři mu hrál zvláštní úsměv. Sklonil se k mému uchu a se smíchem mi do něj zašeptal: ,, Stejně tě vyvádim z míry, že?" Bouchla jsem ho do hrudi a zasmála se.

,, Fandíš si."