Chapter FIVE - I was lost

Protože dodržuju sliby...

AHOOJ

Tahle část je věnovaná dokonalý Foffy, který zas začala psát , takže já jsem šťastná jak blecha Fakeoneforfun....

Miluju vás

♥firefly♥

p.s. je to fakt krátký

******************************************************************

,,Můžeš mi říct, kam mě to táhneš?" Mračila jsem se a snažila se držet s Trisem krok, téměř marně.

,,Jako čistě teoreticky bych mohl, ale nebude lepší nevědět, kde vlastně umřeš?" Podívala jsem se na něm pohledem, díky kterému by se i les samovznítil. Vycítil to a otočil se, na tváři mu hrál ten pobavený výraz, který se mu vyrýsoval vždy, když mě vytočil.

,,Tak hele, už tam budem , jo? A přísahám, že se ti to bude líbit..teda doufám. Jinak bych se snažil dost zbytečně." A nelhal. Asi po pěti minutách jsme vylezli na kopci, kde se rozprostírala jakási louka na jejímž okraji protékal potok. To mě ale neudivilo. Překvapení pro mne byly dva stojany s plátnem kousek od potoka.

,,Tristane, co to je?" Kývla jsem hlavou k tomu místu.

,,Napadlo mě, že by nebylo špatný jen si sednout a malovat. Já nevim, uvažoval jsem nad tím už delší dobu a.." Nechal větu vyplynout do ztracena, Měla jsem za to, že chtěl říct víc, ale nekomentovala jsem to. Místo toho jsem udělala jeden krok k Trisovi. Váhavě se na mě podíval. Zvedla jsem ruku a plácla ho po rameni.

,,Máš babu!" S tím jsem se rozběhla směrem k potoku..Když jsem se otočila, položil tašku a rozběhl se za mnou. Ani jsem nečekala, že bych mohla mít nějakou šanci a měla jsem pravdu. Během několika vteřin kolem mě obmotal ruce a zvedl mě do vzduchu.

,,Co děláš ty idiote." Smála jsem se. A on taky. Po chvilce mě vážně položil na zem a otočil čelem k sobě. Oba jsme se stále smáli, ale smích začal ustávat kvůli vážnému pohledu obou z nás.

Už jsem jen pomalu uklidňovala dech a ani nedutala. Topila jsem se v jeho očích a on na tom nebyl jinak. Pomalu se sklonil k mému uchu a já zavřela oči. Netušila jsem, co dělá, ale bylo mi to jedno. V tu chvíli bych ho nechala udělat cokoliv.

,,Můžu tě namalovat?" Zašeptal mi tiše téměř do krku a celé mé tělo obsypala husí kůže. Rozklepaně jsem kývla a oči znovu otevřela. Odtáhl se a chvilku mě jen sledoval, poté zvedl ruku a zastrčil mi pramínek vlasů za ucho. Usmál se a pustil mě.

Kdybych řekla, že jsem byla zmatená, ani z části bych nevyjádřila svoje pocity. Já byla ztracená.



Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: #behappy