*Jaké překvapení pro všechny (a zvlášť pro ty dva), když si uvědomí,  že si celkem normálně po zbytek cesty povídají*

Tina: Budu vystupovat.
Seb: Za jízdy? Nechceš strčit?
Tina: Sebe, kdyby byl tvůj mozek z čokolády, zaplnil by sotva jednu lentilku...
Seb: Dávej si pozor! Ještě jsem tě nezačal šikanovat vtipy o blondýnkách!
Tina: Pff... Jen do toho!
Seb: Co umí blondýnky nejlépe udělat k večeři?
Tina: Čaj?
Seb: Ne... rezervaci! Ha! Já to věděl! Směješ se. Neboj, nevadí mi, že jsi blondýna. Nikdo není dokonalý!
Tina: Fajn. Mně ale vadíš ty. A vystupuji! Měj se otravný Sebastiane!
Seb: Hej! Tino, počkej! Dáš mi číslo?
Tina: Je v telefoním seznamu.
Seb: Jenže já neznám tvoje příjmení.
Tina: Neboj, to je tam taky!
Seb: Ale... vždyť přece... ty si ze mě děláš srandu!
Tina: Pá...
Seb: Nemůžeš jen tak zmizet!
Tina: Tak koukej!
Seb: ... Ona vážně zmizela.