*Opět nastal klid, kluk jí vrátil knihu a Tina si teď spokojeně může číst. Ale nedá jí to a po chvíli zvedne hlavu...*

Tina: Jak se vlastně jmenuješ ty?
Seb: Pšt! Čtu si!
Tina: Jo, všimla jsem si. Mně přes rameno...
Seb: Ta Manon je ale tupá, co?
Tina:...
Seb: Proč na mě tak zíráš?
Tina: Vždyť je to smutný! Na konci umře.
Seb: Dobře jí tak, káča jedna záletnická.
Tina: Byla prostě mladá a nezkušená...
Seb: Proč ji bráníš? Vidíš se v ní?
Tina: Hele... když se stála fronta na blbost, tak si v ní byl asi víckrát, co?
Seb: Tomuhle říkáš stěr? Trochu suchej, ne? Jsi sušila tejden?
Tina: ...
Seb: Došla ti slova, kočko?
Tina: Ne, jen přemýšlím, jestli nemáš náhodou nějaké dvojče.
Seb: A proč jako? Měl bych?
Tina: Jo... takhle blbý nemůže být jen jeden...