*Rozzuřená Tina Seba dotlačí do kuchyně, aby si to s ním vyříkala...*

Tina: Musíme si promluvit!
Seb: To jo. Nemáme pro něj jméno.
Tina: Co? Jak to pro NĚJ? Co když to bude holka!
Seb: To je vyloučený. Druhou Tinu by svět nezvládl.
Tina: Agrr! Proč to vlastně řeším...
Seb: Jméno je důležitý...
Tina: Ale já nečekám žádný dítě, pitomče! Jak jsi to mohl říct mé mámě?
Seb: Vypadala, že by ji taková novinka asi potěšila.
Tina: Je to lež, Sebastiane! Jak jí to asi rozmluvím?
Seb: Řekneš... že dítě umřelo?
Tina: No právě. Víš jak ji to zdrtí?
Seb: Nebo si do té doby sama nějaké pořídíš.
Tina: To tak... Vždyť se sotva postarám o sebe a rybičku v akvárii.
Seb: Říkalas, že ta ryba chcípla.
Tina: No právě!
Seb: Tak to pochopí, proč nepřežilo i to dítě. Co to hledáš?
Tina: Potřebuju panáka, abych to s tebou zvládla a neposlala tě... někam.
Seb: Jenomže ty teď nemůžeš pít, zlato...
Tina: SEBASTIANE! Vrať mi to, nebo za sebe opravdu už neručím!
MT: Zlatí! Sebík má pravdu. Není to dobré pro... mimíka.
Tina: Odkdy mluvíš takhle, mami?!
Ne... neodpovídej. Vím to. Od příchodu Sebastiana...

Ááá ❤ Tohle mě tak baví! Vůbec netuším, kde to beru 😂