*Seb Tinu odtáhl opět do pokoje...*

Seb: Tvoje dítě j-
Tina: Naše.
Seb: Cože?
Tina: Řekl jsi tvoje, ale je to přece naše dítě...
Seb: Tak znovu. Tvoje dítě je jedna věc, ale svatba? Za čtrnáct dnů?
Tina: Copak? No... plánování bude asi fuška... Hudba, jídlo, výzdoba a taky šaty! Musím sehnat šaty...
Seb: Děláš si srandu? Celý to je jen hra, chápeš?
Tina: Však jo... I naše ANO před oltářem bude fakt zábava...
Seb: Christino!
Tina: Sebíku, jak sis to vymyslel, takový to máš. Moji rodiče tě zbožňují. Myslím, že bychom spolu mohli prožít krásný život.
Seb: Jo a s děckem.
Tina: Na mimíka nezapomínat!
Seb: Tohle není vůbec vtipný, Christino. Nepochopilas tu ironii?
Tina: Popravdě, Sebe? Myslíš, že se v osmnácti chci stát svobodnou matkou?
Seb: A já dvacetiletým otcem cizího děcka a manželem neznámé holky?
Tina: Hele! Vždyť se už celkem známe. Skoro celý den. A díky tobě mimík třeba neskončí jako ta moje rybička...

🐠😂