/Seb se stále nevrací ani po několika hodinách a tak mu Tina napíše na stůl lísteček a vypraví se do města nakupovat.../

Tina: Jejda mane! To jsou ale roztomilý botičky! Co myslíš, mimíku, budou se ti líbit?

Seb: Záleží na tom, jestli kluk ocení růžovou...
Tina: Sebastiane! Přestaň mě děsit!
Seb: To tak chceš holku?
Tina: O tom ale vůbec nemluvím! Pořiď si kravský zvonec, abych se nemusela vždycky leknout!
Seb: Uznávám, bývám trochu děsivý, ale-
Tina: -Kde jsi byl?
Seb: Ještě nejsme svoji a už se musím zpovídat?
Tina: Nemůžeš jen tak zmizet na půl dne!
Seb: Omlouvám se! Stačí?
Tina: To teda nestačí! Chci vědět, cos dělal!
Seb: Christino! S tebou tak cloumají ty hormony...
Tina: Žádný hormony! Prostě mi odpověz!
Seb: Ty botičky jsou fakt k sežrání!
Tina: Že jo! Asi je musím koupit i kdyby to měl být kluk...
Seb: Tak jdeme...
Tina: Co jsem ti to chtěla říct, než jsi začal o botách?
Seb: Že jsem úžasnej?

😂 Že jsem úžasná?
Pro terryknetlova