*Seb nevěřícně zírá na Tinu. Na tu dokonalou holku, která se najednou nezdá až tak dokonalá...*

Tina: Co je? Co na mě tak koukáš?
Seb: To jako vážně?
Tina: Myslíš, že bych byla tak zabedněná jako ty a žertovala o tom?
Seb: Ehm... kde je otec?
Tina: Dole s mamkou?
Seb: Tino! Nemyslím tvého, ale tátu toho mrňouse!
Tina: Ani se neptej. Hned, jak se ten kretén o děcku dozvěděl, odjel pryč, co nejdál ode mě.
Seb: Páni... tak to mě mrzí.
Tina: Nestojím o tvoji lítost.
Seb: Tak fajn. Vlastně sis dost zjednodušila vysvětlování rodičům!
Tina: Idiote! Zapomínáš, že jde o můj život a ne o tvoji hloupou hru!
Seb: Necháš si to?
Tina: To? Je to dítě, pitomče!
Seb: Takže?
Tina: Jasně, že jo...
Seb: V dnešní době to není jasný.
Tina: ...A víš co je na tom tvým vtipu nejlepší?
Seb: Co?
Tina: Že to dítě je údajně tvoje!

Vzhledem k tomu, že je tento příběh jediný světlý bod na nedělním večeru ( Posledním prázdninovým večeru...) přidávám ještě jeden díl 😄
Hlasujte, komentujte... a přežívejte!