Soobin pov.

Vešel jsem do Yeonjunového pokoje a uviděl ho, jak leží ve své posteli. Sedl jsem si k němu na postel a na noční stolek položil to, co jsem pro něj vzal. Podíval jsem se na něj a všiml si, že spí.

Chtěl jsem s ním mluvit teď, takže jsem ho něžně probouzel. Hladil jsem ho po vlasech, po tváři a po krku, dokud se neprobudil.

Pomalu otevřel své oči, které ještě párkrát promrkal. Chápal jsem, že je hodně unavený, když nejí.

,,Už je ti lépe?" zeptal jsem se ho opatrně a hladil ho po rameni. ,,Ani ne," odpověděl mi unaveně a já měl o něj ještě větší starosti.

,,Promiň, promiň, promiň...," začal se mi několikrát za sebou lítostivě omlouvat a svou hlavu natiskl k mému stehnu a chytil mě za ruku. ,,Hej, to je dobrý. Nezlobím se na tebe," začal jsem ho utěšovat.

,,Já se ti taky chci omluvit. Promiň, že jsem na tebe tak řval a rozkazoval ti, aby jsi jedl. Moc jsem na tebe tlačil," omluvil jsem se mu. ,,V pohodě. Já to chápu. Máš jenom o mě strach," řekl mi Yeonjun a stále se mě nepouštěl.

,,Já se ti omluvám za to, jak moc jsem byl rozrušený a hnusný na tebe. Ta hádka mě mrzí. Nechci o tebe přijít," omluvil se mi. ,,Nikdy o mě nepřijdeš. A nemusíš se omlouvat za své chování, já to chápu," ujistil jsem ho a mně se vybavilo, jak silně jsem ho předtím držel za zápěstí.

Podíval jsem se mu na tu ruku a všiml si červených obtisků. ,,Moc se omlouvám. Bolí to?" zeptal jsem se starostlivě Yeonjuna a pohladil ho po tom zápěstí. ,,Jen trochu. Ale nevyčítej si to, prosím," řekl mi a já ho pohladil po vlasech.

,,Nezlobíš se na mě, jak jsem neschopný se dát zase do pořádku?" zeptal se mě. ,,Co tě to napadá? Za tohle bych se na tebe nikdy nezlobil," ujistil jsem ho a Yeonjun si opatrně sedl.

,,Opravdu jsi v pořádku?" zeptal jsem se ho znovu, když jsem viděl, jak na tom je. ,,Jen se mi trochu točí hlava," řekl mi a chytil se za svou hlavu.

,,Něco jsem ti přinesl, co ti pomůže," řekl jsem mu a vzal si do ruky čokoládu. Yeonjun nad tím hodně znejistěl. ,,Chci pro tebe jenom to nejlepší, veř mi," řekl jsem mu a pohladil ho po ruce.

Pak se mě ale Yeonjun překvapivě zeptal na něco, co mě potěšilo. ,,Nakrmíš mě?"

,,Moc rád," odpověděl jsem mu s úsměvem a on se také usmál. Rozbalil jsem tu čokoládu a ulomil jednu tabulku. Chtěl jsem ji dát Yeonjunovi k ústům, ale on mě zastavil tím, že mě chytil za ruku. Cítil jsem, že je vyděšený.

,,Nezkusíme to tak, jako s tou třešní?" nabídl jsem mu s úsměvem a on souhlasně kývl hlavou. Opatrně jsem ho položil na záda. ,,Ale rychle, nebo se mi ta čokoláda roztopí," řekl jsem mu s úsměvem, aby moc dlouho nad tím neváhal a naklonil jsem se k němu.

Tabulku čokolády jsem si vložil mezi zuby a ještě víc se k němu přiblížil. Mezitím jsem si hrál s jeho stříbrnými náušnicemi, které mu hodně slušely. Yeonjun si s úsměvem převzal tu tabulku čokolády, kterou pak začal jíst.

,,Chutná ti?" zeptal jsem se ho s úsměvem a věnoval mu polibek na čelo. ,,Docela jo. Dlouho jsem neměl čokoládu," řekl mi s úsměvem. ,,Chceš další?" zeptal jsem se ho a já viděl, jak zaváhal.

,,Vím, že bych měl jíst. Pro tebe to udělám," řekl mi Yeonjun a to tedy znamenalo, že ano. Ulomil jsem další kousek čokolády a zase si ho dal mezi zuby. Přivřel jsem své oči a naklonil se k jeho tváři.

Až po asi tak deseti vteřinách jsem ucítil, jak si tu čokoládu převzal. Podíval jsem se na něj s úsměvem a pohladil ho po vlasech. Ulomil jsem si čokoládu i pro sebe a začal také jíst, aby v tom Yeonjun nebyl sám.

,,Je to dobrý," řekl Yeonjun s úsměvem a já byl tak šťastný, že mu to tak chutná. ,,Dáš si ještě kousek pro mě? Neublíží ti to," řekl jsem mu, když jsem se rukou natahoval pro další kousek čokolády, ale on mě zastavil tak, že mě chytil za tu ruku.

,,Je to všechno moc na rychlo," řekl, když nevypadal, že chce další kousek. ,,Promiň. Jenom nechci, aby se ti něco stalo, když vím, jak dlouho jsi nejedl," vysvětlil jsem mu s omluvou a pohladil ho po tváři.

,,To je dobrý. Chápu tě," řekl mi Yeonjun s porozuměním a usmál se na mě. ,,Budeš zítra snídat?" zeptal jsem se ho a on souhlasně přikývl.

Chtěl jsem vstát z postele a jít do svého pokoje, ale Yeonjun mě zastavil slovy: ,,Budeš spát dnes se mnou? Nechci být sám."

,,Samozřejmě. Kdykoliv budeš chtít," odpověděl jsem mu s úsměvem a začal se s ním mazlit. Chtěl jsem ho mít stále u sebe. Chtěl jsem ho chránit.

,,Miluji tě," pošeptal jsem mu do ucha. ,,Já tebe taky," řekl mi spokojeně a usnuli jsme v objetí.