Počet slov:553
38 let/24.dubna 1998

Zandala jsem s úsměvem fotku malého Teddyho Lupina do kapsy hábitu. Dostala jsem od Remuse a Dory dopis, ve kterém mi psali o Teddym a poslali i pár fotek. Malý Teddy byl tak rozkošný a zdědil metamorfomágství po matce.

Mé kroky teď opět směřovaly do ředitelny a já doufala, že tentokrát budu mít štěstí a nevyslechnu žádný rozhovor mezi Severusem a Brumbálem.

Očividně mi ale štěstí v tomhle ohledu nepřeje. Zkrátka jsem nemohla nevyslechnout nějakou část jejich dalšího rozhovoru.

,,Severusi, chlapče, tebe něco trápí."

,,Nic mě netrápí."

,,Ale vždyť já to na tobě vidím. Millie?"

,,Ne," odsekl mu rychle Severus a já se více přiblížila ke dveřím. ,,Už jste se rozmyslel, zda je moudré jí o tom všem říkat, nebo to zůstane pouze mezi námi?"

,,Millie má svých starostí dost, s emocemi na tom také není úplně nejlíp -"

,,Jak to zrovna vy můžete vědět?"

,,Je zamilovaná."

,,K čertu s city!"

,,City jsou důležité, můj milý Severusi."

,,Jenže tohle je válka, Brumbále!"

,,A právě láska nám pomůže vyhrát."

,,Někdy vás pořádně nechápu." Vsadila bych se, že Brumbálovi teď jiskří oči.

,,Oba dva jste tak tvrdohlaví. A ty si pořád nechceš přiznat, že ti už nejméně dvakrát řekla pravdu!"

,,Jenže to byla opilá a pak pod vlivem lektvaru lásky!"

,,Nedochází ti, že opilí lidé mluví pravdu?"

,,Nemusela mluvit pravdu! Opilí lidé občas mluví nesmysly!"

,,A co to veritasérum, o kterém jsi mi vyprávěl?"

,,Nestihl jsem se jí na to zeptat."

,,Tak ho použij znovu."

,,Zbláznil jste se?! Na nikoho bych - jen v případě nutnosti - nepoužil veritasérum! A už vůbec ne na ni!" Rozbušilo se mi srdce a na tváři se mi sám od sebe zrodil úsměv.

,,Vidíš? Máš sklony k tomu ji chránit. Tak si to přiznej, Severusi."

,,Nemám si co přiznávat!"

,,Třeba právě teď doufá, že -"

,,- na tohle já nemám náladu, Brumbále! Chci znát další část plánu!"

Teď nastal ten správný okamžik, abych zvedla ruku a zaklepala. Ozvalo se chladné: ,,Dále," a já vstoupila dovnitř.

,,Neruším?" zeptala jsem se jemně a pousmála se na Severuse.

,,Ne, jistě, že ne," řekl rychle. ,,Děje se něco?"

,,Potřebovala bych mluvit s profesorem Brumbálem."

,,Á, rád vás vidím, slečno Raddleová! Copak máte na srdci?"

,,Potěšení je na mé straně, pane. Ehm, totiž," střelila jsem pohledem po Severusovi a Brumbál to ihned pochopil.

,,Žádný strach, je mi jasné, že Severus už něco málo tuší, takže můžete bez obav mluvit před ním."

,,Dobrá. Přemýšlela jsem zase o viteálech."

,,Přišla jste na něco?"

,,Bohužel ne. Ale co když diadém a pohárek nejsou viteály?"

,,Mám jednu vzpomínku, ve které Toma doslova přitahuje věc připomínající dvě ze čtyř relikvií zakladatelů. Jsem si jistý, že právě to jsou viteály."

,,Ale kde jsou tedy schované?" rozhodila jsem zoufale rukama. Severus celou dobu mlčel.

,,To nemám tušení," vzdychl Brumbál a já sykla bolestí. Pán Zla nás svolával.

,,Musím... jít," procedila jsem skrz zuby. Přemístila jsem se rovnou z ředitelny (kouzla protipřemisťování teď byla zrušená) a podle bolesti v levém předloktí jsem poznala, že Pán Zla zuří. Něco ho muselo ohromně naštvat. Možná Harry našel a zničil další viteál a Tomovi tak došlo, po čem Harry jde.

Objevila jsem se rovnou v chodbě Malfoy Manor. Rozrazila jsem dveře a vstoupila do místnosti. Opravdu zuřil a nikdo ze smrtijedů tady nebyl. Podíval se mým směrem a nepřestával hladit Nagini po hlavě, snad, aby se uklidnil.

,,Potter zničil další viteál."

Vy jste úžasní, jsme #3 ve FF!❤❤❤
Děkuju vám moc!❤❤❤❤
V zítřejší večerní kapitole bychom už měli načnout válku😏
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka