N E O B V Y K L Ý D Á R E K

Počet slov:522
37 let/20.března 1998

,,Ty jsi takový hlupák, Remusi!" třískla jsem knihou Remuse do zad. Nymfadora se začala tiše smát.

,,Já vím," povzdechl si se smutným výrazem a hodil omluvným úsměvem po Doře, která ho objala kolem krku. On ji zase objal jednou rukou kolem pasu a já, zubící se na ně, je pozorovala. Byli tak krásný pár!

,,Kdy se to narodí?" hodila jsem hlavou směrem k Dořině - teď už velkému - břichu.

,,Někdy v dubnu," odpověděla mi Dora. ,,Dáš si něco, Mil?"

,,Ne, děkuju, přišla jsem jen zmlátit Remuse, takže už zase můžu jít," zazubila jsem se a Rem se nervózně podrbal na zátylku.

,,Prý jsi nám už pojmenovala dítě."

,,No to víš, ze mě bude jednou hlavní pojmenovávač dětí -" vyprskla jsem smíchy.

,,Jsi nějaká veselá."

,,Jo, to máš pravdu. Celkem se tomu divím."

,,Já vím, proč je veselá!" vykřikla Tonksová. Teda Lupinová. Já se v tom už nevyznám.

,,Tak povídejte, paní Lupinová," pobídla jsem ji a uchechtla se.

,,Dali jste se dohromady se Severusem!"

,,Ne," protočila jsem očima, ale píchlo mě u srdce.

,,Millie," řekl vážně Remus, ,,musíš mu to říct, potom už budeš šťastná -"

,,Říká ten, který se lásce vyhýbal velkým obloukem a UTEKL OD SVÉ MANŽELKY A NENAROZENÉHO DÍTĚTE!"

Remus si povzdechl. ,,Nebudu se s tebou hádat, že je to něco jiného -"

,,- protože to je vlastně úplně to samé."

Tentokrát protočil očima on a Nymfadora rychle změnila téma. ,,Co vůbec chceš k narozeninám, Mil? Máš je už za dva dny."

,,No vidíš, to jsem ani nepostřehla. Už jsem stará," uchechtla jsem se. No jo. Za dva roky mi bude čtyřicet, panebože...

Dora něco mezitím zašeptala Remusovi. ,,Hej! Co si to šuškáte?"

,,Napadlo mě, že bychom ti pořídili dítě. Teda, konkrétně Severus by ti ho pořídil -" Dora se uculila a Remus měl výraz alá to napadlo ji, ne mě. ,,Bude ti čtyřicet -"

,,Doro, to vím i bez tebe. Proč zrovna dítě?" plácla jsem se do čela. ,,Pořiďte mi hipogryfa."

,,Proč zrovna hipogryfa?" rýpla si Dora. Protočila jsem očima.

,,Je mi jedno, co mi dáte za dárek. Ale nechci za dva dny zjistit, že jste Severusovi poslali sovu se zprávou, že mi má pořídit dítě!"

•••

38 let/22.března 1998

,,Jo! Jo! Jo!" křičela jsem nadšeně z plných plic a zvedala zatnutou pěst do vzduchu. Prudký vítr mi čechral vlasy, právě teď jsem se nacházela na hřbetě jednoho ze stáda testrálů.

Položila jsem mu dlaně na krk a podívala se dolů z té velké výšky. Pod námi se třpytilo jezero, na obloze zářilo slunce a za námi se nacházel bradavický hrad a Zapovězený les.

,,Ty jsi úžasný!" naklonila jsem se a poplácala ho po krku. Natočila jsem trup dozadu a pozorovala, jak testrál mává křídly. Sem tam zafrkal a já se otočila zpět.

,,Poletíme spolu ke slunci!" zakřičela jsem a zasmála se. Testrál zamířil víš k nebi, až jsem měla pocit, že se budu moct dotknout mraků. To by bylo úžasné letět tak blízko u mraků.

Zakryla jsem si lehce oči, jelikož mě do nich bodaly sluneční paprsky. Zamrkala jsem a podívala se pod nás. Bradavický hrad se třpytil v tom slunečním světle a já si přála, aby mě můj společník odnášel dál a dál od toho všeho. Vstříc novému životu.

Hurá, zítra je volno:'D
Přijdu si takhle naštvaná ze školy, není mi navíc dobře a táta na mě:Držel jsem v rukou osmý díl Harryho!
Já:Faaaaakt?
On:Jo!
Já:A koupil jsi mi ho?
On:Já nevěděl že jí chceš.
No tak jako co to je. Asi si ze mě dělá srandu, já o tomhle dílu mluvím už x měsíců a on mi řekne tohle:D má už někdo z vás Prokleté dítě?:)
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top