Počet slov:516
35 let/3.března 1996

,,Co se stalo? Harry? Jsi neuvěřitelně bledý! Je ti dobře?" nejistě jsem se podívala na černovlasého chlapce, který vypadal, že se mu stalo něco hrozného. Na moji poslední otázku zakroutil hlavou a sedl si na schody.

Tvář vložil do dlaní, a pak si rukama zajel do vlasů, za které zatahal. Sedla jsem si vedle něj a položila mu ruku na rameno. Chtěla jsem ho nějak uklidnit a dozvědět se, z čeho je tak rozrušený, ale zároveň jsem na něj nechtěla tlačit.

,,Umbridgeová nás nachytala." Nechápavě jsem se zamračila, ale nechala jsem ho, ať pokračuje. ,,Dělali jsme tajné schůzky. Jmenovali jsme se Brumbálova armáda a učili se bránit se. Ale ona na nás dneska přišla a mě hned poslala do ředitelny, kde si Brumbálovi stěžovala. Přišel tam i Popletal a několik bystrozorů. Brumbál to vzal na sebe a Popletal ho chtěl odvést do Azkabanu, ale Brumbál zmizel."

,,Je... pryč?" vydechla jsem. To ne. Kdo teď bude školu řídit?

,,Ano, je pryč. Prostě zmizel, není po něm ani památky. Umbridgeová a ti z ministerstva ještě musí být v ředitelně. Všechno to tam prohledávají. Chtějí ho najít."

,,On se vrátí," řekla jsem mu, ale spíš jsem to řekla, abych uklidnila samu sebe.

,,Harry, ty se teď musíš pořádně učit nitrobranu, ano? Já vím, že jsi musel mít s Brumbálovou armádou určitě práci a je moc hezké, že jsi všem pomáhal a učil je bránit se. To opravdu není na škodu, ale teď se musíš věnovat i sám sobě. Před tebou jsou zkoušky NKÚ a ta nitrobrana je doopravdy důležitá. Hermiona ti to určitě také klade na srdce."

,,Ano, máte pravdu," povzdechl si.

,,Tak teď se jdi vyspat, Harry, ať si odpočineš. Myslím si, že Fénixův řád už o Brumbálovi ví, třeba se Brumbál schovává zrovna tam. A nezapomeň, já vám oběma věřím," usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval, když jsem za sebou zaslechla ten příšerně přeslazený hlas.

,,Takže vy nejste na straně ministerstva, ale na straně Brumbála, má drahá?" Byla to Dolores Umbridgeová, vedle ní byl Popletal a za ní pět bystrozorů a Percy Weasley.

Vstala jsem a podívala se jí do tváře. Pravou rukou jsem vytáhla hůlku. ,,Očividně, madam."

,,Ach, vy jste si to pěkně zavařila. Lhala jste mi a teď jsem vás navíc nachytala. A víte, co se stane tomu, který podporuje takhle veřejně Pottera s Brumbálem, přímo před nosem ministerstva? Pobude si na chvíli v Azkabanu!" zachichotala se jako malá holčička a dva bystrozoři pomalu přešli ke mně.

Neváhala jsem ani vteřinu a v tu chvíli mi nedošlo, jaké to bude mít následky. ,,Mdloby na tebe! Mdloby na tebe!" Bystrozoři se zhroutili.

,,Tak tohle asi chvilička nebude, Dolores," přidal se Popletal a kývl na zbylé tři bystrozory. ,,Seberte jí hůlku a do Azkabanu s ní! Pokud se bude vzpouzet, klidně ji omračte! A já myslel, že jste inteligentní, slečno."

Bystrozoři se ke mně blížili. Snažila jsem se je omráčit, ale chránili se štítovým kouzlem. Když mi jeden sebral hůlku a ti zbylí dva mě chytili, začala jsem se opravdu vzpouzet. Chtěla jsem se jim vytrhnout a utéct, ale najednou mě pohltila temnota.

Dramaaaa:D já vám to říkala:D
Na psaní téhle a další kapitoly jsem se těšila^^
Tak jaké jsou vaše dojmy?:'D
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka