Počet slov:522
36 let/7.července 1996

,,Vyhrál jsem," řekl vítězně Severus, když jsme všichni tři usedli na pohovku.

,,Ale já plohlál jen o," Jason usilovně přemýšlel, ,,o jeden bod!"

,,Já ani nepočítala, o kolik jsem prohrála," mávla jsem nad tím rukou.

,,Teto?"

,,Jasi?"

,,Vís-víš, co to znamená?"

,,Ne?"

,,Budeš muset dát stlejdovi pusu!" zatleskal ručičkama Jason. Podívala jsem se na něj pohledem, který jasně naznačoval to-si-děláš-srandu.

Jas se jen zachichotal a vesele houpal nožičkama. ,,To bylo plavidlo, teto."

,,Tak zaprvé to žádné plavidlo nebylo," zasmála jsem se, ,,a o pravidlu taky nevím. Takže smůla."

,,Ne, bylo to plavidlo!" zaječel Jason a vrhl se na mě. Sedl mi na klín a ruce měl položené na mých ramenou.

,,Od kdy platí slovo tříletého prcka, jako jsi ty?" dobírala jsem si ho.

,,Jenže my jsme na tebe se Sevelusem dva, a ty tu nikoho nemáš!" usmál se na mě ďábelsky Jason.

,,A co když je Severus na mé straně?" řekla jsem klidně a Jasona to hned rozrušilo. Ušklíbla jsem se.

,,Ne, není! On je toti-ž můj!" rozesmála jsem se.

,,Ale co když je můj?"

,,Ne, není! Je to můj stlejda!"

,,A můj je to... kamarád!"

,,Ne, manžel!"

,,Jasone!"

,,No tak bude."

Došla mi trpělivost, a tak jsem to malé škvrně shodila ze svého klína na pohovku a začala ho lochtat.

,,Vždyť ho umučíš k smrti."

,,Vadí ti to?" pohlédla jsem na Severuse.

,,Samozřejmě, že mi to vadí, kdo by tě potom provokoval?" odpověděl mi nevinně Severus.

,,Hej!" přestala jsem lochtat Jasona. ,,Vy jste se na mě domluvili!"

,,Plotože jsme kluci! A navíc jsi stlejdovi nedala pusu!" protočila jsem očima, ale s úsměvem na tváři.

,,Tak mě tak napadá, Jasone... neměl bys už jít do postele?"

,,Néé!" zasténal klučina, ale já ho vzala do náruče a se smíchem ho odnesla nahoru.

Měla jsem zde pokoj pro hosty, krerý měl teď Jason pro sebe. Už jsme byli po večeři, a tak jsem ho donutila vyčistit si zuby. Pak se převlékl do pyžama a já ho uložila do postele. Líbla jsem ho na tvář a on mě chytil za ruku.

,,Stlejda Sevelus tě má lád," řekl mi a já se pousmála.

,,Krásné sny, Jasone," vstala jsem a zhasla světlo. Přivřela jsem mu dveře a sešla dolů do obýváku.

Sev stále seděl na pohovce a dopíjel svůj čaj. Přisedla jsem si k němu a pozorovala ho.

,,Doufám, že brzy usne," řekla jsem.

,,Určitě ano. Hra na schovávanou ho musela vyčerpat," ušklíbl se a položil hrnek na stolek.

,,Takže sis ho oblíbil?" nadzvedla jsem obočí.

,,Mhm, možná ano," zamumlal, ,,je to malé, drzé škvrně."

,,S tím souhlasím," uchechtla jsem se.

,,Tak mě tak napadá... pořád mi dlužíš tu pusu," mrkl na mě provokativně.

,,Cože?! Už i ty začínáš?!" vydechla jsem a překvapeně otevřela pusu.

,,Dohoda je dohoda, nebo ne?" řekl nevinně.

Pro Merlina. To se zase vyplatilo nechat si doma dítě.

,,Jsi opilý tentokrát ty? Nebo máš horečku?" zeptala jsem se a z legrace mu přiložila dlaň k čelu.

Pobaveně pokroutil hlavou a mou ruku ze svého čela stáhl. Držel ji však stále ve své dlani a palcem ji hladil po hřbetě.

,,Víš, Millie..."

,,Už jste si dali pusu?"

,,Jasone a padej!"

Tak mě máte zpět (přijela jsem trochu později než jsem očekávala:D)
Názor na kapitolu?:D
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka